Ženy se mužskému světu přizpůsobily na svůj úkor. Ke změně jim pomáhá i kurz sváření

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
2. 2. 2020 9:22
"Ženy obecně mají složitější postavení na trhu práce - buď jsou příliš mladé, bezdětné, a tedy brzy 'utečou' na mateřskou, nebo již mají malé děti a hrozí riziko časté absence z důvodu dětských nemocí. Jiné jsou pro změnu už příliš staré a budou pořád nemocné," nastiňuje Kamila Houfková z uherskohradišťské společnosti Marlin některé potíže a předsudky českého pracovního trhu.
Foto: iStock

Mladé ženy a obecně rodiny s malými dětmi stojí podle sociologů před dvěma hlavními výzvami, kvůli kterým pro ně může být velmi obtížné zkoordinovat svůj osobní a pracovní život. Za prvé je to nedostatek míst ve školkách nebo chybějící jesle či dětské skupiny. A za druhé současně nedostatek zkrácených a flexibilních úvazků na českém trhu práce.

Typickým příkladem je rodina, kde chce žena po rodičovské začít také přispívat do rodinného rozpočtu, a proto potřebuje přihlásit dítě do školky či starší do družiny. Ale často není místo nebo provozní doba školky neodpovídá požadavkům nabídky práce v okolí, což jí výrazně snižuje šanci sehnat dobrou pozici. Zaměstnavatelé si raději vyberou někoho, u koho nehrozí, že bude z práce často vypadávat třeba kvůli hlídání nemocného dítěte.

Jak to rodiče s malými dětmi řeší? "V dlouhodobém měřítku se ženy přizpůsobily této situaci degradací své profese. Jsou ochotny pracovat za méně peněz a na horších pracovních pozicích, než odpovídá jejich kvalifikaci," vysvětluje Houfková.

Mladé matky tak současně patří i mezi skupiny nejvíce ohrožené chudobou. Dlouhodobá nezaměstnanost se navíc může podepisovat i na jejich psychice, některé z nich po čase rezignují a smíří se se situací.

Pomoc z Evropské unie

Naopak mezi možná řešení, která zlepšují vyhlídky těchto žen na budoucí uplatnění na trhu práce, patří například kurzy, které zlepší nebo rozšíří jejich kvalifikaci a jež dotacemi podporuje i Evropská unie. Na svůj projekt Poradenská gender centra ve Zlínském a Jihomoravském kraji získala společnost Marlin, která se zabývá mimo jiné právě i dovzdělávacími a rekvalifikačními kurzy, v rámci operačního programu Zaměstnanost z EU více než 4 800 000 korun.

Ženám nabídli rekvalifikační kurzy v oblasti sociálních služeb, administrativy, péče o děti nebo třeba floristiky a účetnictví. V rámci projektu už našlo zaměstnání 14 žen. Houfková zároveň dodává, že nabízejí i akreditované kurzy zaměřené na oblasti pro ženy méně typické - třeba IT, CNC obrábění či svařování. 

Zájem o rekvalifikační kurzy je podle ředitelky organizace Gender Studies Heleny Skálové v Česku velký.

"Tato skupina vnímá svoje znevýhodnění na trhu práce, jsou to věci, se kterými se potýkají. Když se vás na každém pohovoru ptají, jestli máte děti, kolik a kdo je bude hlídat - ačkoliv to jsou zakázané diskriminační otázky -, tak si to prostě velmi rychle uvědomíte a snažíte se s tím něco dělat," říká Skálová.

Projekt poradenských gender center byl původně určen 60 lidem. Díky obrovskému zájmu se ho nakonec účastnila stovka lidí. 

Ženy se učí, jak lépe sladit rodinu a práci

Dotaci ve Zlínském kraji stejně jako společnost Marlin získal například i projekt Bojujeme proti stereotypům na trhu práce připravený Střední školou podnikatelskou a Vyšší odbornou školou ve spolupráci s jazykovou školou Athena, který se právě rozbíhá. Jeho cílem je podpořit 35 lidí a osmi přímo zprostředkovat vhodné a flexibilní zaměstnání. Projekt, který se opět soustředí na ženy s malými dětmi, získal unijní dotaci přes 2 700 000 korun, další finance poskytly české státní zdroje.

"Naší silnou stránkou je zaměstnávání a pomoc s hledáním flexibilních forem práce prostřednictvím nějakého mzdového příspěvku," vysvětluje Marek Ginter z jazykové školy Athena. Zdůrazňuje přitom, že už v rámci různých firem, nejen pod školou, realizovali asi osm projektů, kde vykázali průměrnou zaměstnanost okolo 60 procent účastníků. Jednalo se o nejen o rodiče mladých dětí, ale i další ohrožené skupiny - starší osoby či třeba dlouhodobě nezaměstnané.

"Jedna část je zaměřená na podporu žen, které budou pracovat na středních pozicích. Jde o podporu vzdělávání. A samozřejmě tam mají i oblast, kde se učí, jak sladit práci, rodinu, péči o dítě a podobně," říká Ginter na adresu nynějšího projektu.

"Teď jsme začínali. Ve Zlíně máme první skupinu pěti maminek," dodává.

Ve Zlínském kraji jsou podle Gintra matky malých dětí "aktivnější". "Chtějí svojí situaci řešit. Chtějí řešit nástup do zaměstnání, pomoc s možností nástupu do zaměstnání. Hledají pomoc, jak to vyřešit flexibilním úvazkem," říká Ginter.

Praha je specifická

Podle Skálové z Gender Studies se situace ohledně genderových stereotypů na trhu práce liší i region od regionu. "Něco je stejné, ale samozřejmě se to regionálně liší. V nějakých regionech je třeba složitější situace na trhu práce, je tam obecně obtížnější sehnat práci, je tam vyšší nezaměstnanost a podobně," vysvětluje Skálová s tím, že kumulace těchto faktorů pak dopadá zejména na tyto zranitelnější skupiny.

Zcela specifická je pak podle ředitelky Gender Studies situace v Praze. EU dokonce co se týče Evropského sociálního fondu, v rámci kterého funguje Operační program Zaměstnanost, Prahu z pomoci prostřednictvím těchto projektů v některých výzvách i vyjímá.

"Jsou tu koncentrovány velké nadnárodní firmy, je tu jiná příjmová úroveň, jiná vzdělanostní struktura poptávaných profesí. Charakter práce, která je v Praze vykonávaná, lépe umožňuje sladit osobní a pracovní život. Když pracujete v kanceláři, tak většinou děláte práci, kterou můžete dělat i z domova. Když pracujete ve výrobě, tak z domova pracovat nemůžete," vysvětluje Skálová.

Podle ní Česko směřuje dobrým směrem, ale v porovnání se srovnatelnými evropskými státy jen velmi pomalu. "Když se podíváme na žebříček Evropského institutu pro genderovou rovnost, tak se Česko propadá. Není to proto, že by se tu situace reálně zhoršovala, ale je to proto, že ty ostatní země se rychleji zlepšují," vysvětluje Skálová. Česká společnost je podle ní také hodně konzervativní a pro mnohé Čechy je gender sprosté slovo. "Velmi to brzdí i to, že se tu začínají dostávat ke slovu spíš konzervativnější síly a struktury."

Specifickou a stejně tak ohroženou skupinu kromě matek malých dětí představují ženy starší 50 let, které mohou být pro zaměstnavatele neperspektivní, protože už to nemají daleko do důchodu. Jenže v tomto případě může jít spíš o zažitou představu, protože věk odchodu do důchodu se dlouhodobě oddaluje a padesátiletá žena může klidně ještě patnáct let pracovat.

"Žena i v tomto věku má stále co nabídnout - odbornost, nadhled, flexibilitu. Změny pomalu přicházejí, ale je to běh na dlouhou trať," dodává Houfková.

 

Právě se děje

Další zprávy