Uhelné regiony si k tomu budou moci sáhnout na prostředky z Národního fondu obnovy, Modernizačního fondu a strukturálních fondů EU, které dohromady přinesou do ČR více než bilion korun do roku 2030.
Jak s těmito financemi dotčené regiony naloží a dokážou je investovat do projektů, které skutečně nastartují obnovu těchto lokalit? Na konferenci Proměny Česka, kterou uspořádal mediální dům Economia společně s portálem Euractiv.cz v pražském Kongresovém centru, o tom diskutovali zástupci vlády, příslušných regionů i ekonomického sektoru.
Čtyřicetimiliardový balíček pro Česko jako pomoc při omezování uhelného průmyslu schválila Evropská komise v září minulého roku. Prostředky jsou v Česku rozdělené mezi tři kraje, z nichž každý má vlastní plán rozvoje a strategii čerpání. Společné priority všech tří krajů představil na konferenci Jan Kříž z ministerstva životního prostředí, které má dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace v gesci:
"Patří mezi ně investice do lidí, což obnáší rekvalifikaci a přechod na pracovní trh s vyšší přidanou hodnotou. Dále investice do proměny podniků a do atraktivity prostředí, tedy krajiny poznamenané mnohaletou těžbou." U proměny podnikatelské sféry jde přitom především o to, podpořit vznik malých a středních podniků a poskytování služeb, které v uhelných regionech nemá zatím tradici.
Jak vnést do uhelných krajů podnikavost
"Když se řekne transformace regionu, řada lidí si představí jen zrušení těžby uhlí a revitalizaci krajiny. Je to ale mnohem širší pojem a souvisí s velkou společenskou a ekonomickou proměnou," zdůraznil hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek a poukázal například na potřebu zvýšit na západě Čech úroveň středního školství. "Vzdělávání patří k oblastem, které Karlovarský kraj nejvíce trápí. Jsme jediným krajem, který nemá veřejnou vysokou školu," připomněl Kulhánek.
Peníze z Fondu spravedlivé transformace samozřejmě nestačí k tomu, aby pokryly veškeré finanční potřeby zasažených regionů. Kraje musí využít i další zdroje financování včetně soukromého sektoru. "Dotace by měly fungovat jako spouštěče, které budou motivovat soukromé investory," uvedl v debatě člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. "Řada podnikatelů se rozhoduje ve svém investování i s ohledem na to, jak je nasměrována státní podpora."
Všichni účastníci diskuse se shodli na tom, že Moravskoslezský, Ústecký i Karlovarský kraj potřebují dostat úplně novou náplň a začít rozvíjet nové činnosti malých a středních podniků. "Společným jmenovatelem všech tří dotčených regionů byla závislost na velkých korporacích. Nemají přirozené podnikání v genech, jako třeba Zlínský kraj," připomněl Zahradník.
S podáváním žádostí na dotační podporu strategických projektů si žadatelé musí pospíšit. Do konce letošního listopadu mají možnost přihlásit stěžejní projekty, na které je vyčleněn větší balík financí, v další fázi pak budou vyhlašovány dílčí tematické výzvy.
U některých náročnějších projektů pak může hrozit, že nestihnou listopadovou uzávěrku kvůli složitému administrativnímu zpracování. "Víme, že povolovací procesy jsou v Česku často brzdou rozvoje," připustil Kříž a představil instituce a nástroje, které s přípravou projektů k úspěšnému a včasnému odevzdání pomáhají.
Regiony poznamenané těžbou uhlí
Karlovarský kraj si připravil deset strategických projektů. Figurují mezi nimi i žádosti uhelných společností, podle hejtmana se však jedná o výjimečné projekty s velkým přínosem pro rozvoj regionu. "Sokolovská uhelná například plánuje revitalizaci bývalého lomu Medard, což je obrovské jezero s velkým potenciálem pro obnovu kraje, novou urbanizaci a cestovní ruch. Výrazně to změní tvář Sokolovska," řekl Kulhánek.
Mezi dalšími strategickými projekty jmenoval přestavbu Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské, která se má stát mimo jiné univerzitní půdou a významným inovačním centrem kraje. Dále zmínil založení Krajské kulturní a kreativní kanceláře nebo projekt České zemědělské univerzity zaměřený na obnovu krajiny poznamenané těžbou hnědého uhlí.
V následujícím období bude klíčové, aby obyvatelé uhelných regionů přijali tuto proměnu za svou a zapojili se do ní aktivně. "Za šest let samozřejmě nebude ještě vidět změna, ale bude vidět změna trendu," řekl během debaty Kulhánek. Do budoucna bude podle účastníků konference potřeba, aby došlo i ke změně smýšlení nad těmito lokalitami a hledaly se další nejen finanční prostředky k uvedení celého procesu do chodu.
