"Vybudováním Vodního díla Nové Mlýny zmizel lužní les, rybník, Tůfarka, Žlíbek, první a druhý hájek, řeka Dyje. Zůstala nám jen velká vodní nádrž, která v létě zapáchala, a betonová hráz s kameny, které jsou pokryty asfaltem," vzpomíná dnes už bývalá starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová.
Krajinu podle ní dlouhodobě devalvovalo i necitlivé zemědělství a eroze půdy. Meliorace prováděné v polovině 20. století nezabraly.
Podobně hovoří i její nástupce ve funkci, od letošního roku starosta obce David Tomášek. "Vodní dílo Nové Mlýny sice vyřešilo pravidelné záplavy, ale zmizel i kus přírody a lesa. Krajina kolem Šakvic se stala monotónní, zemědělská, prostě samá pole," říká.
Devastaci krajiny prohloubilo také budování černých staveb u vodní nádrže, divoké stanování a kempování. V obci navíc chyběl sběrný dvůr, takže odpad a suť končily poházené podél cest.
Během posledních deseti let se toho však hodně změnilo. "Díky evropským a státním dotacím a hlavně úsilí bývalé paní starostky Dirgasové se podařilo vysadit lužní lesy, keřové porosty, vybudovat drobné tůně, remízky i rybník. V Šakvicích už nejsou jenom pole, je tady živo a krajina je pestřejší," popisuje starosta.
Návrat do minulosti
Obec se musela nejprve obrátit do minulosti, aby zjistila, jakým směrem se ubírat vpřed. Cílem bylo přinést zpět zeleň a vrátit vodu tam, kde dříve byla.
"Studiem starých map a z vyprávění starších občanů jsme se snažili zmapovat místa, kde býval kdysi rybník, mokřady, a postupně dávat přírodu v okolí obce do původního stavu. Stáli jsme před lánem kukuřice a starousedlíci vzpomínali, že v těchto místech býval rybník, kde jako děti jezdívali na neckách. Najednou jsem si uvědomila, že to je ten důvod, proč zde nic neroste," popisuje bývalá starostka.
Obec ve spolupráci se soukromým zemědělcem vytipovala neúrodné oblasti, které následně zalesnila nebo je na místech s dostatkem spodní vody proměnila ve vodní plochy. "Vybudovali jsme krásný rybník, mokřady, remízky, vysadily se květnaté a mokřadní louky, aleje, podél polních cest ovocný sad a mandloňový sad," vypočítává Dirgasová s tím, že dnes je území kolem mokřadů a rybníka plné života. Klid tu znovu našla zvěř, ptáci i brouci.
Kromě toho se obci podařilo zlikvidovat černé stavby a schválit nový územní plán. "Je v něm přesně vymezeno území k rekreaci, pro výstavbu nemovitostí a výsadbu zeleně," vysvětluje exstarostka. Provedla se také rekultivace skládky a zbudoval se nový sběrný dvůr.
Boj proti suchu
Nové zelené a vodní plochy u Šakvic ale neslouží jen na okrasu, bojují i proti suchu a vysokým teplotám.
"Opatření řeší jak sucho díky zadržování vody, tak případné povodně, protože se voda má kde rozlévat a vsakovat. Obnovená zeleň pozitivně ovlivňuje i klima, narušuje proudění větru a podporuje biodiverzitu," píše se o zelených projektech v okolí Šakvic na webu národní ekologické soutěže Adapterra Awards.
Soutěž hledá nejlepší příklady už realizovaných adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. O ocenění letos usilují právě i Šakvice.
Pozitivní výsledky zelených opatření obec dokládá i na studii z roku 2021 až 2022, která mapovala proměnu místního klimatu a ukázala, že v lokalitě je nyní přibližně o tři stupně Celsia méně než v nedalekých Pasohlávkách. "Díky úpravám v obci a jejím okolím je zde oproti Pasohlávkám víc zeleně, která se postupně rozrůstá a vytváří stín před rozpalujícím sluncem," vysvětluje Dirgasová.
Sucho na jihu Moravy
Jižní Morava a Zlínský kraj dlouhodobě patří mezi regiony, které v Česku nejvíce trápí sucho a vysoké teploty. Pod normálem jsou v obou krajích jak roční srážkové úhrny, tak i hladiny podzemních vod.
"Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Jižní Morava má problémy s větrnou erozí i vysycháním půdy, jako Brňan mám s dopady klimatické změny reálnou zkušenost," poznamenal začátkem roku ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Vedení Jihomoravského kraje letos v lednu oznámilo, že si nechává zpracovat klimatický akční plán pro období let 2025 až 2050. "Jedná se o zásadní strategický dokument, který nám také umožní dosáhnout na prostředky Evropské unie určené na adaptaci na změnu klimatu. Jihomoravský kraj tak může získat 10 až 30 milionů eur," uvedl k tomu náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).
Vlastní adaptační strategie řeší také další kraje, mezi nimi Liberecký, Olomoucký nebo Pardubický.
Dotace nebylo obtížné získat
Dotace k obnovení biotopu lužního lesa využily právě i Šakvice. Několik let trvající revitalizace krajiny vyšla na 38 milionů korun. Obec na to využila peníze z Evropské unie i ministerstva životního prostředí. "Dotace nebylo obtížné získat, protože jednotlivé projekty na sebe postupně navazovaly," uvedla k tomu exstarostka Dirgasová.
Přes operační program Životní prostředí získala obec prostředky mimo jiné na výstavbu rybníka, revitalizaci potoka nebo výstavbu mokřadního biotopu s vodními tůněmi.
V operačním programu Životní prostředí je pro Česko v období let 2021 až 2027 určeno zhruba 61 miliard korun z fondů EU. Konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, které patří mezi hlavní finanční nástroje politiky soudržnosti EU.
Regiony mohou čerpat prostředky také z Národního programu Životní prostředí nebo z unijního programu LIFE, který hradí aktivity ke zlepšení životního prostředí a klimatu a cílí především na projekty na větším území.
