Třítisícové Hanušovice leží kousek na sever od Šumperku na úpatí Hrubého Jeseníku. Jde o lokální železniční křižovatku, sídlí zde pivovar Holba. Obec ze všech stran obklopují hory, za pár minut odsud člověk autem dojede jak k nejvyšším vrcholům Jeseníků, tak ke Králickému Sněžníku.
Do nejbližšího většího města, a tím pádem i za vysokou školou, obchodním centrem, galerií umění nebo velkou nemocnicí, je to ovšem podstatně dál. Do Olomouce trvá cesta přes hodinu, do Opavy nebo Pardubic téměř dvě.
I to je jeden z důvodů, proč Hanušovice a jejich okolí patří v Česku mezi místa, která se potýkají s vůbec největším úbytkem obyvatelstva. Zatímco před deseti lety žilo v Hanušovicích 3337 lidí, loni už to bylo jen 2987.
Městu tak každý rok ubývá průměrně jedno procento lidí. V podobné situaci jsou i okolní obce a města.
Podle starosty Marka Kostky je důvod jednoznačný - mladí lidé odcházejí za studiem do některého z větších měst. Tam si následně najdou práci i partnera, domů se vrací jen zřídka. "Zatím jsme nedokázali vytvořit podmínky, aby nám tu zůstávali," říká starosta.
Populace stárne, chybí pracovní příležitosti
Když mladí odcházejí, klesá porodnost a populace nevyhnutelně stárne. Už nyní místní školy a školky nedokážou naplňovat třídy. "Když ubývá obyvatel v produktivním věku, tak ubývají i služby, podnikatelské prostředí," popisuje další z následků Kostka.
Město se navíc dlouhodobě potýká s jednou z největších nezaměstnaností v Česku. Vysokoškolsky vzdělaní lidé ve městě nenajdou práci, místo nich sem přicházejí sociálně slabší, dodává starosta.
Jakmile z obce zmizí škola, lékař nebo samoobsluha, stává se zároveň méně atraktivním pro případné nové přistěhovalce. Rovněž platí, že čím méně obyvatel obec má, tím se snižuje i její rozpočet. A tedy i prostředky, jak městu jeho atraktivitu vrátit. "Klesá také neformální hlas starosty v diskusi s kolegy z okolí," říká Radim Perlín z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Stejnou zkušenost potvrdili Aktuálně.cz i starostové dalších severomoravských měst, například Javorníku nebo Zlatých Hor. Javorník v posledních deseti letech stejně jako Hanušovice přišel zhruba o deset procent obyvatel. Starosta Jiří Jura míní, že nepotrvá dlouho a tato změna se odrazí i na tváři města. "Je zde spousta domů, kde žije třeba už jen jeden z manželů, protože druhý zemřel. Přijde doba, kdy tyto domky budou prázdné," uvádí.
"Lidé se tam nudí"
Stěhování do měst o velikosti do deseti tisíc obyvatel je přitom od roku 1991 mezi Čechy čím dál populárnější. Je to v důsledku procesu suburbanizace, kdy lidé upřednostňují bydlení v menších městech v dojezdové vzdálenosti od těch větších. Třeba takové Milovice nedaleko Prahy mají nyní více než desetkrát více obyvatel než před třiceti lety.
Ale zatímco příměstské oblasti prosperují, periferie jako Jesenicko, Domažlicko nebo některé části Vysočiny trpí. "Je to zkrátka daleko a jsou tu jen menší města. Lidé zde mají zpravidla nekvalifikovanou práci a ti, kteří hledají něco jiného, z těchto regionů odcházejí. A kvalitní životní prostředí jejich rozhodnutí nezmění," říká Perlín.
Pro území bývalých Sudet je navíc typické, že jeho obyvatelé nemají ke svému rodišti tak blízký vztah jako lidé z jiných odlehlých oblastí například na jižní nebo východní Moravě, kde je kulturní život postavený na tradicích. "Jízda králů, zamykání hory, to jsou všechno akce, které se dělají desítky let, a když je přestane dělat jedna parta, tak se objeví mladší, která v tom pokračuje. Ovšem v jiných oblastech nebývá kulturní život tak bohatý a lidé se tam nudí," míní expert.
Obce lákají na levnější bydlení a projekty
Oslovení starostové tak hledají způsob, jak do smršťujících se měst znovu nalákat lidi a přesvědčit mladé, aby neodcházeli. Shodují se na tom, že oproti větším městům mohou nabídnout o poznání levnější bydlení. "Posledních pár let jsme zde nabízeli parcely v ceně 360 korun za metr čtvereční. A už se nám sem stěhují lidé, kteří třeba strávili dvacet let prací v Praze a nyní se vrací založit rodinu," říká Jura z Javorníku.
Starosta Zlatých Hor Milan Rác sází na udržení mladých lidí v regionu skrze vzdělání. "Ve spolupráci s Olomouckým krajem jsme vytvořili projekt. Když si děti vyberou střední školu na Jesenicku, dostávají příspěvek 5000 korun," uvádí.
Zejména do kultury a sportu by chtěl v příštích letech investovat Moravský Beroun. I ten se potýká se stejnými potížemi, přestože do krajského města Olomouce to místní mají jen něco přes půl hodiny autem.
Čerstvě zvolený starosta Jan Hicz si tak jako jeden z cílů klade učinit z města satelit hanácké metropole a atraktivní místo pro lidi, kteří sice v Olomouci pracují, preferují ale levnější život na menším městě. "Když srovnáme ceny pozemků zde a v Olomouci, tak rozdíl je skutečně velký. V tom vidíme šanci," říká.
"Máme zde projekty pro velké venkovní sportoviště, kde bude inline dráha a skateboardové hřiště. Děláme kulturní projekty, berounské slavnosti, vítání Martina, lampionový průvod, velikonoční a vánoční trhy. Každý druhý měsíc je tu nějaká velká akce," popisuje Hicz.
Právě podpora kultury nebo sportu může být podle Perlína jedním z klíčů, jak do města nalákat mladé a vzdělané. "Když jste v obci, kde máte kamarády, zajímavý kulturní život, fotbalový nebo hokejový tým, kino nebo třeba spolek, co organizuje aktivity pro děti, tak překonáte řadu potíží. Klidně třeba i to, že tam nemáte tak dobrou práci," doplňuje.
Malým městům pomáhají dotace
Ačkoliv se rozpočty obcí s úbytkem jejich obyvatel snižují, možnosti, jak získat peníze k opětovnému zatraktivnění, mají. Pro rozvoj mohou využít například dotací, a to jak těch státních, tak evropských. "Města Evropské unie, kterým ubývají obyvatelé, jsou na tom díky přísunu prostředků ze strukturálních fondů lépe než například malé americké město," poznamenává pro Aktuálně.cz sociální geograf Petr Rumpel z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
V Pacově na Vysočině, kterému od sametové revoluce rovněž ubývají obyvatelé, evropské dotace pokryly polovinu nákladů na stavbu moderního komunitního centra za 40 milionů. Padesáti miliony podpořily fondy i stavbu mateřské školy, která byla posléze finalistou v České ceně za architekturu 2020 a zároveň Stavbou roku 2019 kraje Vysočina.
Obec s rozšířenou působností Jeseník, pod jejíž území spadají i Javorník a Zlaté Hory, se v posledních letech dočkala podpory například v rámci projektu zaměřeného na integraci žáků ze znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí. A to celkem ve výši 39 milionů, kdy 33 šlo z evropských fondů.
Zlaté Hory v posledních letech obdržely také mimo jiné 864 tisíc korun na rozvoj místního zlatokopeckého skanzenu, statisíce šly i na společné projekty místních a polských knihoven a muzeí nebo rekonstrukci bitvy z období slezských válek.
V úvodu zmíněné Hanušovice získaly příspěvek 3,7 milionu korun na vypracování strategických dokumentů o budoucnosti města. Evropské fondy také pokryly většinu sedmimilionové dotace na podporu prostupného zaměstnávání.
Podle starosty Kostky ovšem v Česku není dostatek dotací pro to, co považuje za zásadní - tedy na bydlení pro střední třídu. "Musí jít o byty v kvalitě, na kterou jsou zvyklí mladí a schopní lidé. Nabízí se ovšem jen dotace pro sociální bydlení," uvádí Kostka.
Dál se tedy obává důsledků, jaké může pro jeho město vylidňování mít. Třeba že některé z podniků, které čepují místní slavné pivo, budou muset časem zavřít. "Z okrajových částí republiky se stávají sociální města nebo města starých. Lidí je čím dál méně, a navíc si nyní méně z nich může dovolit nadstandard restaurace," podotýká.
To Rác ze Zlatých Hor působí smířeněji. "Máme tady krásnou přírodu, krásný vzduch, je tady pohoda. Ale to mnoha lidem nestačí, chtějí mít spíše všude blízko. Musí si tedy rozmyslet, co chtějí. My nabízíme tu pohodu," uzavírá.
