Zhoršení odhadu pro příští rok souvisí podle prognózy ministerstva s rizikem ohledně ekonomického vývoje v zahraničí. Letos i příští rok by přitom měl být ekonomický růst podle MF tažen výdaji domácností na spotřebu podpořených rychlým růstem mezd.
Hlavní riziko vývoje v zahraničí představují nadále odchod Velké Británie z EU, nicméně MF neočekává brexit bez dohody. Dalším rizikem je podle MF nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení ekonomického růstu v Německu nebo Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru. V případě domácího vývoje vidí úřad rizika v napjatém trhu práce, růstu cen nemovitostí a strukturálních změnách v automobilovém průmyslu souvisejících s přijatými emisními normami.
Evropská komise očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení. Pro české hospodařství letos upravila svůj odhad na růst "jen" o 2,5 procenta, pro příští rok pak předpovídá růst o 2,2 procenta.
Naopak rychlejší růst ekonomiky proti odhadům by mohl ve střednědobém horizontu způsobit plánovaný nákup armádní techniky za 80 miliard korun, který by podle MF ovlivnil růst investic.
Odhad inflace MF v nové prognóze zvýšilo. Inflaci letos nově čeká 2,8 procenta a příští rok 2,6 procenta. V červencové prognóze počítalo letos s inflací 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. V srpnové aktualizaci pak úřad odhad inflace zvýšil na 2,7 procenta letos a 2,4 procenta příští rok. Loni spotřebitelské ceny stouply o 2,1 procenta.
Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo v nové prognóze pro letošek i příští rok mírně zhoršilo. Nově tak očekává letos průměrný kurz 25,70 Kč/EUR a příští rok posílení na 25,50 Kč/EUR.
Letos beze změny
Česká národní banka v nové prognóze, kterou zveřejnila rovněž ve čtvrtek, ponechala odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta. Pro příští rok odhad zhoršila na 2,4 procenta ze srpnových 2,9 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Jiří Rusnok.
Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem ekonomiky o 2,8 procenta, v srpnu odhadovala růst na tři procenta.
Nové prognóze přitom podle Rusnoka odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku. Nicméně bankovní rada ve čtvrtek vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako protiinflační, tedy působící proti růstu cen, uvedl Rusnok.
