Podzemní laboratoř spolkla stovky milionů, na jaderná úložiště v Česku přitom chybí desítky miliard

David Klimeš David Klimeš
26. 4. 2018 7:04
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kritizuje projekt laboratoře Bukov, za nímž stojí Správa úložišť radioaktivních odpadů.
Kam s ním? (ilustrační foto)
Kam s ním? (ilustrační foto) | Foto: Shutterstock

Praha - Do konce roku by měl stát vybrat čtyři lokality, z nichž zvolí tu definitivní pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Ale i kdyby se Česko po letech sporů konečně blížilo k určení místa, kde se bude od roku 2065 skladovat vyhořelé palivo z jaderných elektráren, nejsou na obří stavbu peníze.

Budování úložišť má stát přes sto miliard korun, na takzvaném jaderném účtu není ani 30 miliard. A to ještě z těchto peněz stovky milionů ukrojila výstavba podzemní laboratoře Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na Vysočině.

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) - další organizace, která jádro řeší -, projekt laboratoře Bukov kritizuje. "Podle nás SÚRAO prostě nedokázala úplně dobře vysvětlit - laicky řečeno - poměr cena, výkon. Stálo to a bude stát opravdu hodně peněz, využitelnost poznatků je však omezená," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

SÚRAO výstavbu drahé laboratoře v bývalém uranovém dole Rožná nechce příliš komentovat. Podle mluvčího Jana Karlovského chce nejdříve prostudovat všechny výtky SÚJB ve výroční zprávě.

Tu již schválila vláda a k projektu laboratoře je materiál velmi kritický. Úřad pro jadernou bezpečnost považuje projekt "z odborného hlediska za neodůvodněný, bez přímého dopadu na bezpečnost budoucího hlubinného úložiště".

I ministerstvo průmyslu potvrzuje lítou bitvu mezi oběma jadernými úřady o laboratoř, jejíž výstavba a provoz do roku 2030 má stát až 1,7 miliardy korun. Projekt, který kritici od počátku mají jen za hodně drahý sociální program pro desítky propouštěných horníků po uzavírce dolu Rožná, posuzovala původně jedna slovenská a jedna švýcarská firma.

Úřad pro jadernou bezpečnost si vyžádal další posudek od ostravské Vysoké školy báňské a měl připomínky a výhrady, které byly v rozporu s původními studiemi. "Ministerstvo pořádalo SÚRAO o aktualizaci studie. Tu má úřad předložit do konce května," říká mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Podzemní laboratoř na Vysočině nebude nakonec ono hlubinné úložiště. Odpůrci provozu, který má zkoumat chování hornin okolo budoucího skladu, navíc upozorňují, že podobná geologie je jen okolo jedné nedaleké předvybrané lokality - Kraví hory.

Selhání v přístupu k obcím

Ve hře je zatím devět míst pro tuzemské úložiště jaderného odpadu. Kromě lokalit, kde stojí Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, jsou ještě tři místa na Vysočině (Kraví hora, Horka, Hrádek), dvě v jižních Čechách (Čihadlo, Magdaléna), Březový potok v Plzeňském kraji a Čertovka na rozhraní Plzeňského a Ústeckého kraje.

Na konci tohoto roku by měla být vytipována čtyři v užším výběru. V roce 2022 by měla zůstat na seznamu už jen dvě místa a v roce 2025 by měla být známa lokalita, kde od roku 2065 bude definitivně fungovat úložiště.

Jenže nejasností je spíše čím dál více než méně. Producenti radioaktivního odpadu, především ČEZ, ročně na jaderný účet dosypou jen 1,5 miliardy korun. Tímto tempem se vzhledem k tomu, že ještě chybí více než 80 miliard korun, neshromáždí včas potřebná částka na výstavbu.

Z dalšího obsahu týdeníku Ekonom

Obálka týdeníku Ekonom
Foto: Economia
  • Velká anketa mezi zákonodárci: Poslanci chtějí nové jaderné bloky, ale nevědí, kdo by je měl zaplatit
  • Má největší mlýn v Česku. Ale nechce být největší, ani nejlevnější, nýbrž nejlepší. "Mercedes taky nedělá víc aut než Volkswagen," říká Daniel Perner, který sází na budoucnost zdravějších celozrnných mouk.
  • Tuzemák přežil, ale bude muset změnit chuť
  • Jednodušší daně mají Češi zaplatit svými daty
  • Oleg Děripaska: Pan Hliník, který se nemůže odstěhovat do USA
  • Nechtěná recyklace: Kdysi odhozené plasty končí v potravinách
  • Podnikoví právníci jsou na vzestupu, pomáhá jim stále složitější legislativa
  • Kia Stinger: Zažili jsme největší korejské překvapení
  • Na cesty balím hlavně noty a koncertní šaty, říká Dagmar Pecková
  • Restaurace: Gastronomie pod mosteckou věží
  • Portfolio Ekonomu: Ropa opět hýbe burzou

Dalším problém je odpor obcí, které by důlní dílo měly mít blízko sebe. "SÚRAO naprosto selhává v komunikaci s těmi lokalitami," tvrdí Drábová. "Rozumím samozřejmě tomu, že to není lehké a ten tlak je velký. Pamatuji si, jaké to bylo například, když jsme spouštěli Temelín. Na druhou stranu není možné předstoupit před ty lidi během několika let s několika různými verzemi. Jednou má mít povrchový areál 150 hektarů, jindy 300, jindy 500. Tak to pardon, to raději rovnou řekněme: Ještě nevíme, maximální odhad je takový a takový," vysvětluje.

Mluvčí ministerstva průmyslu Filipová slibuje, že na obavy obcí bude brán větší zřetel. "Zapojení obcí do výběru lokality je pro stát prioritou. Způsob, jak je zapojit, vzejde z výstupů meziresortní expertní skupiny. Ta předpokládá, že potřebné legislativní řešení předloží vládě v červnu," říká.

Do Ruska ani odpad

Při stavbách jaderných elektráren se původně předpokládalo, že vyhořelé palivo se bude vozit zpět do Sovětského svazu. Nyní se ale skladuje v meziskladech obou domácích jaderných elektráren. Drábová říká, že by původně zamýšlená varianta stále šla realizovat. "Takové nabídky z Ruska tu dokonce už byly," říká.

Ona s tím ale nesouhlasí: "Do toho mi vstupuje jednak etický problém. Když to vzniklo u nás, tak se o to také my máme postarat. Nemůžeme se vyplatit ze zodpovědnosti. A pak pragmatické hledisko: vzdali bychom se 950 kilogramů draze zaplaceného uranu v každé tuně vyhořelého paliva. A ještě zaplatili za odvoz, zpracování a uložení," uvádí Drábová.

Mezisklady jsou zatím zcela funkční, a Česko tak netlačí čas na urychlené vybudování hlubinného úložiště. Věčně ale stavbu odkládat nejde. Ve finální lokalitě bude potřeba stavět deset let a proinvestovat sto miliard, které nyní český stát ani nemá.

Více o budoucnosti jádra v Česku si přečtěte v týdeníku Ekonom.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Veslaři Vraštil se Šimánkem vstoupili do sezony třetím místem ve SP

Dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil a Jiří Šimánek vstoupil do nové sezony, jejímž vrcholem bude mistrovství světa v Račicích, třetím místem v úvodním závodě Světového poháru v Bělehradě. Z vítězství se radovali Švýcaři Jan Schäuble a Raphaël Ahumada Ireland, za kterými čeští reprezentanti zaostali o dvě sekundy.

Čtvrtá posádka z loňských olympijských her v Tokiu v Srbsku vyhrála rozjížďku i semifinále, dnešní finálovou jízdu začali Vraštil se Šimánkem pozvolně. Na prvním mezičase 500 metrů byli šestí, postupně se posouvali vpřed a dostali se až na druhé místo za suverénní Švýcary. Ve finiši ale neodolali ataku španělské dvojice Manel Balastegui, Caetano Horta a po fotofiniši klesli na třetí pozici.

Dvojskif lehkých vah Kristýna Neuhortová, Veronika Činková byl ve finále šestý. Boj o medaile dnes ještě čeká skifařku Jitku Antošovou, která pojede po 14. hodině.

Další čtyři české posádky se představily ve finále B. Pavlína Flamínková a Radka Novotníková na dvojce bez kormidelnice svou poslední jízdu vyhrály a celkově skončily sedmé. Jan Cincibuch a Jakub Podrazil obsadili na dvojskifu druhé místo. Skifařka Anna Šantrůčková i párová čtyřka Filip Zima, Dalibor Neděla, Tomáš Šišma, Jan Fleissner dojely třetí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy