Praha - Mnozí tuzemští obchodníci mají pravdu, když poukazují na to, že poplatky, které platí bankám a finančním společnostem za možnost přijímat platební karty, zůstávají stále vysoké. Potvrdil to průzkum ministerstva financí ze září a října loňského roku, jehož výsledky má on-line deník Aktuálně.cz k dispozici.
Ministerstvo v průzkumu oslovilo podnikatele, kteří provozují kamenné obchody nebo e-shop, prostřednictvím oborových sdružení, jako jsou například Asociace pro elektronickou komerci, Asociace malých a středních podniků a živnostníků nebo Asociace hotelů a restaurací.
Průzkum zároveň ukázal, že mezi poplatky, které platí obchodníci za přijímání karet v kamenných obchodech a na internetu, nejsou prakticky žádné rozdíly.
Rozdíly i při stejném objemu plateb
Cílem průzkumu bylo zjistit, kolik obchodníky stojí přijímání karet k placení a zda došlo k nějaké změně vlivem evropské regulace.
Výsledky ukázaly, že výše poplatku nemusí vždy záviset na tržbách obchodu - tedy na tom, kolik v něm zákazníci měsíčně uhradí kartou.
"Mezi poplatky, které hradí obchodníci se stejným měsíčním objemem plateb, jsou významné rozdíly, a to při nízkých i vysokých objemech plateb. Při objemu plateb mezi 20 a 30 tisíci korun měsíčně je možné platit 1,27 procenta, ale i čtyři procenta z každé transakce. V objemu kolem 120 tisíc korun měsíčně se poplatek z každé transakce pohybuje od 0,94 do čtyř procent," uvádí analýza.
Za jeden z hlavních důvodů takto velkých rozdílů považuje průzkum to, že někteří obchodníci mají s poskytovateli platebních služeb smlouvy uzavřené před prosincem 2015. Tedy ještě před účinností evropské regulace mezibankovního poplatku, jejímž cílem bylo právě zlevnit obchodníkům platby kartou a přispět tak k jejich rozšíření.
Ten sice tvoří jen část celkového poplatku, kterou podnikatelé za přijímání karet hradí, ale regulace ho výrazně snížila. Před evropskou regulací se mezibankovní poplatek pohyboval na úrovni jednoho procenta. Nyní může mezibankovní poplatek dosahovat nanejvýš 0,2 procenta z hodnoty transakce pro debetní a 0,3 procenta pro kreditní karty.
Finální poplatek, který obchodník za přijímání plateb kartou platí, zahrnuje i poplatek společnosti, která mu transakce zajišťuje, a také mezinárodním karetním asociacím (především Visa či MasterCard).
Klesá jen pomalu
Průzkum také ukázal, že výše poplatku sice s růstem tržeb obchodníka klesá, ale relativně pomalu. Například při měsíčním objemu plateb do 400 tisíc korun platí přibližně dvě třetiny obchodníků poplatek ve výši od jednoho do dvou procent z transakce, ale jedna třetina obchodníků platí více než dvě procenta.
Při ještě vyšším objemu měsíčních tržeb se pak poplatek podle analýzy pohybuje od 0,6 do dvou procent.Tohoto minima však podle průzkumu dosahují obchodníci s obratem alespoň 50 milionů korun.
"Evropská regulace zřejmě umožnila jistý pokles poplatků za přijímání platebních karet. Snížení cen však nebylo automatické a vyžaduje aktivitu obchodníků při úpravě smluv s poskytovateli," zdůrazňuje analýza.
Aby z evropských pravidel obchodníci mohli víc těžit, potřebovali by více informací o vývoji cen na tomto trhu. "Překážku pro efektivní fungování trhu představuje jeho jistá netransparentnost, nedostatek veřejně dostupných informací o výši poplatků," potvrzuje ministerstvo.
Situace se zlepšuje jen postupně. Někteří poskytovatelé už podle analýzy například zveřejňují ceníky pro obchodníky s velmi malým objemem tržeb.
Průzkum také nepotvrdil hypotézu, že s větším počtem firem, které transakce kartami obchodníkům nabízejí, konkurence zesílí a dojde ke snížení poplatku.
Přes 40 procent internetových obchodníků využívá jinou firmu, než je pět tradičních největších poskytovatelů, ale jejich poplatky jsou srovnatelné s cenami pro obchodníky v kamenných obchodech.
Největší podíly na trhu v Česku tak mají stále společnosti Global Payment/Česká spořitelna, ČSOB/Era, KB Smart Pay, REVO/Raiffeisenbank a UniCredit.
