Praha - Počet lidí s penzijním připojištěním klesl pod pět milionů. Zatímco ke konci prvního čtvrtletí jich bylo 5,084 milionu, ke konci září jen 4,991 milionu. Vyplývá to z údajů Asociace penzijních společností.
„Pokud se nezvýší státní podpora, předpokládám, že v několikaletém výhledu by se měl počet lidí ve třetím pilíři ustálit na 4,5 milionech účastníků. Tedy na čísle, které platilo před loňským raketovým nárůstem, kdy měli lidé možnost naposledy vstoupit za starých podmínek," vysvětluje prezident asociace Karel Svoboda.
Celkový objem peněz na účtech klientů nadále roste, ke konci září dosáhl 271,9 miliardy korun.
Třetí pilíř má staré a nové fondy
Systém penzijního připojištění funguje i po startu důchodové reformy od roku 2013. Stal se takzvaným třetím pilířem, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.
Dosavadní účastníci byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré dřívější výhody, zejména každoroční garance návratnosti vložených prostředků a možnost vybrat si polovinu peněz po patnácti letech spoření.
Noví účastníci od ledna 2013 už nemohou vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty dostanou větší možnosti pro investování. Mohou tak dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.
Do „nových" fondů mohou dobrovolně přestoupit i účastníci starších fondů, zájem o takovou změnu je však zatím minimální. Počet účastníků nových fondů ve třetím pilíři - celkem je to už 62 074 lidí - tak roste zejména díky novým klientům.
Ze 772 milionů korun, které zatím mají uložené klienti v nových účastnických fondech, je více než 62 procent uloženo v povinném konzervativním fondu, který musí ze zákona nabízet všechny penzijní společnosti. Ten nabízí nízké riziko, ale současně také nižší možné výnosy.
Přísnější pravidla pro státní příspěvek
Od roku 2013 se zpřísnila také pravidla pro státní podporu penzijního připojištění. Tu nyní dostává jen ten, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Dříve stačilo pro minimální státní podporu ukládat 100 korun měsíčně.
Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvýšila ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvýšila hranice pro jeho získání - dříve šlo maximum od státu získat za 500 korun, od roku 2013 je k tomu zapotřebí dvojnásobná úložka.
Od roku 2013 se změnila také pravidla pro odečet zaplacených příspěvků od daňového základu.
Do konce roku 2012 platilo, že si lze odečíst roční příspěvky v rozmezí od 6 do 18 tisíc. Prvních šest tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou "odměnil" přímým příspěvkem.
Od roku 2013 se tato možnost posunula do rozmezí od 12 do 24 tisíc korun. Stát totiž začal "odměňovat" přímým příspěvkem měsíční úložku až do tisíce korun, což za rok dělá 12 tisíc korun.
Druhý pilíř, hlavní novinka reformy, nezaujal
Zatímco systém penzijního připojištění se státním příspěvkem - nově třetí pilíř penzí - má v Česku tradici už od roku 1994, druhý pilíř přinesla až letošní důchodová reforma.
Do druhého pilíře, hlavní novinky reformy, zatím od ledna vstoupilo 83 461 lidí. Pouze do konce června do něj mohli vstoupit lidé, kteří oslavili 35. narozeniny do 31. prosince 2012. Podle současného znění zákonů se jim pak tato možnost navždy uzavřela. Ostatní zájemci mohou vstoupit vždy nejpozději do konce roku, v němž dosáhnou 35 let věku.
ČSSD, vítěz předčasných voleb, chce druhý pilíř zrušit nebo omezit. Na definitivním řešení se ještě neshodla. Téměř jistě však lidem umožní z druhého pilíře vystoupit.
Silný volební zisk Babišova hnutí ANO však může plány ČSSD omezit. Hnutí totiž s druhým pilířem nadále počítá, pro "nové účastníky pracovního trhu" jej dokonce chce udělat povinným, zájemci by nicméně mohli zřejmě vystoupit.
Druhý pilíř je hlavní částí důchodové reformy prosazené vládou ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (poté LIDEM). Vstup je dobrovolný, nikoliv povinný. Lidé mohou část svých povinných odvodů na důchodové pojištění nově směřovat do soukromých penzijních fondů (společností) na svůj vlastní důchodový účet.
Tři plus dvě
Kdo se rozhodne vstoupit do druhého pilíře, nebude už muset část odvodů (tři procenta z nynějších 28 procent ze mzdy) platit do státního průběžného systému, ale do penzijního fondu na svůj individuální účet. Podmínkou však je, že si přidá další dvě procenta "ze svého".
Podle kritiků se však novinka vyplatí jen lidem s vyššími příjmy a je potřeba s ní začít alespoň dvacet let před odchodem do penze.
Dosud jsou důchody financovány zejména průběžným systémem - lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet (budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům. Zejména kvůli stárnutí populace už stát nemá dost peněz na financování dosavadního průběžného systému. Pokud by se (podle zastánců reformy) nic nezměnilo, poměr výše důchodů k předchozí mzdě by se během následujících let ještě výrazněji snížil.
Důchod od státu, označovaný jako první pilíř, sice i nadále zůstane dominantní, jeho role však má klesnout.
