Pelikán chystá zavedení hromadných žalob. Soudit se kvůli stovkám korun už nebude ztráta času

Jan Prokeš Jan Prokeš
Aktualizováno 4. 4. 2018 9:57
Lidé by v Česku mohli už brzy podávat hromadné žaloby stejně jako ve Spojených státech. Spotřebitelům by se tak vyplatilo vymáhat u soudu i škody v řádu několika stovek korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Praha - Češi by už brzy mohli podávat hromadné žaloby. Vláda ve středu podpořila návrh zákona, který na jednání přinesl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Zákon by měl být definitivně hotový příští rok v březnu. Česko by se tak přiblížilo k Spojeným státům nebo řadě evropských zemí, kde už hromadné žaloby fungují.

Český právní řád podle Pelikána hromadné žaloby potřebuje. "Když někoho připravíte o miliardu, asi vám to neprojde, ale když každého v republice připravíte o sto korun, tak už vám to zřejmě projde i když jde celkem o stejnou částku," řekl po jednání Pelikán.

Kauz, u kterých by se poškození mohli hromadnou žalobou bránit, bylo v Česku poslední dobou několik. Jednou z nich je Dieselgate, při které bylo v tuzemsku prodáno asi 165 tisíc aut s nainstalovaným podvodným softwarem. Stále větším tématem je i dvojí kvalita potravin.

Podle ředitele Sdružení českých spotřebitelů Viktora Vodičky by se hromadné žaloby mohly dotknout také telekomunikačních služeb nebo trhu s novými i ojetými auty. "Zvýší se sebevědomí spotřebitelů a zjednoduší se vymahatelnost soukromého práva v Česku," myslí si Vodička.

Soud i kvůli stovkám korun

Poškození lidé nyní na vymáhání škody často rezignují. "V případě vadných dílů bílé elektroniky dosahují škody stovek, maximálně tisíců korun. Podíváme-li se na rovnici, kdy na jedné straně je způsobená škoda, na straně druhé odměna advokáta, roky soudního řízení a stres s tím spojený, je výsledek jednoznačný," píší v materiálu úředníci ministerstva spravedlnosti. Ti se při přípravě zákona inspirovali hlavně ve Spojených státech.

V případě, že se k žalobě připojí dostatečný počet lidí, náklady se poškozeným výrazně sníží. Ušetří i žalovaný, který by v případě prohry nemusel platit náklady na soudní řízení stovkám žalobců.

"Namísto toho, aby každý vedl svůj individuální spor, by bylo vedeno řízení jedno, což by mělo představovat jak ekonomickou, tak časovou úsporu. Rovněž by to zajistilo, že ve shodné věci bude rozhodováno stejně," říká právník Jan Labský z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Skupina zákazníků bude mít díky hromadným žalobám šanci vysoudit od firem náhradu za vzniklou škodu. Nyní jejich práva u soudu hájí jen spotřebitelské organizace, které ale odškodnění žádat nemohou. Docílí nanejvýš toho, že firma s porušováním práv zákazníků přestane.

Pelikánův návrh by nicméně mohl negativně dopadnout na některé firmy. Jan Labský se obává, aby hromadné žaloby nezneužívaly například společnosti, které by se tak snažily poškodit svého konkurenta.

S tím souhlasí i Hospodářská komora, která by nejradši hromadné žaloby v Česku vůbec nezaváděla. "Není možné, aby docházelo k nahrazení nedostatečného veřejnoprávního dohledu hromadnou žalobou, která bude uměle vytvářet podmínky pro vedení bagatelních soudních sporů," vysvětlují její zástupci v připomínce k návrhu zákona.

Vladimír Polách z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs pak jmenuje další riziko. "Žalovaným korporacím může být uložena povinnost předložit různé typy interních dokumentů a komunikací, které by jinak v dosavadním českém soudním řízení nebyly nuceny soudům a žalobcům předkládat," tvrdí advokát.

Žalovat stát nepůjde

Podle nového zákona bude mít kdokoliv, kdo se cítí poškozený, právo založit skupinu podobně dotčených osob a podat hromadnou žalobu. Všechna probíhající hromadná řízení budou zveřejněna v centrální databázi, kterou zřídí ministerstvo spravedlnosti. Každý poškozený tak bude moci zjistit, jestli se o jeho nároku už nevede soudní řízení.

Současný návrh neuvádí minimální počet členů skupiny, která smí podat hromadnou žalobu. Například ve Francii ji musí podepsat alespoň dva lidé, v Polsku pak deset.

Bude proto na zvážení soudu, jestli v daném případě žalobu povolí. Stejně tak bude soudce posuzovat, jestli je žaloba oprávněná a nejedná se jen o šikanózní návrh.

Hromadnou žalobu nebudou moci lidé použít třeba v rodinném právu nebo při sporech akcionářů s vedením korporací. Ušetřen bude také stát. Pokud tedy například úředník způsobí svou chybou lidem újmu, hromadná žaloba státu nehrozí. Výjimka se však nevztahuje na státní podniky.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy