Evropská unie z Ruska dováží zhruba 40 procent veškerého plynu, který spotřebuje. Průměr ale vždy poněkud zkresluje, upozornil pro Aktuálně.cz analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Připomněl, že například Španělsko a Portugalsko žádný ruský plyn neodebírají, střední Evropa je na něm naopak závislá z poloviny až 60 procent.
Ohledně závislosti Česka však panují nejasnosti. Zatímco evropský statistický úřad Eurostat Česko řadí do kategorie států se 75 až 100procentní závislostí na ruském plynu, jiné zdroje uvádějí menší hodnoty.
Jeden z největších světových statistických webů Statista.com u Česka uvádí pouze 66procentní závislost na ruských plynovodech. Vysvětlení vězí v tom, že obě statistiky pracují s pojmem "ruský plyn" odlišně. Chápou jím pouze plyn přímo dovezený z Ruska, nikoliv už ten nakoupený až na evropských burzách. "Zde se již neřeší, odkud plyn pochází, neboť burza je anonymní," uvedl k tomu analytik EGÚ Brno Michal Kocůrek.
"Druhý přístup, který hovoří o stoprocentní závislosti na plynu, zohledňuje také fakt, že byť je třetina plynu nakoupena pro Česko na evropských burzách, jde o ruský plyn. Reflektuje způsob, jak funguje přepravní plynárenská soustava v Evropské unii. Zásobování tuzemska plynem je možné buď z Německa, nebo ze Slovenska, v obou případech s využitím plynovodů, které vedou plyn z Ruska," vysvětlil Kocůrek.
Také Gavor k tomu doplnil, že fyzicky jde u Česka ze sta procent výhradně o ruský plyn, přestože do země putuje částečně ze Západu. Do Německa je totiž dopravován například podmořským plynovodem Nord Stream. V případě, že by se Česko i celá Evropa odtrhly od těchto dodávek, výpadek by se podle něj plně podařilo nahradit nejdříve v horizontu tří let.
Komplikované by bylo i přerušení dovozu ruské ropy, která v Česku tvoří zhruba polovinu veškeré této dovezené suroviny. "Je možné závislost snížit, ale kdybychom se měli od Ruska zcela odstřihnout, nepochybně by to znamenalo silné hospodářské důsledky. Máme sice strategické zásoby, ale přešli bychom do téměř nouzového stavu. Nelze dlouhodobě předpokládat, že vydržíme bez ruské ropy, bohužel," řekl Gavor.
Polovinu spotřebované ropy Česko už nyní dováží z neruských zdrojů, zejména z Ázerbájdžánu či Perského zálivu.
Evropská unie se zatím na úplném zastavení dodávek ruských fosilních paliv neshodla. Začátkem dubna pouze schválila zákaz dovozu ruského uhlí, který má začít platit od srpna.
Embargo prosazují hlavně pobaltské země, Polsko a další postkomunistické státy a také Francie a Irsko. Německo, Rakousko nebo Maďarsko se naopak obávají, jaké dopady by to mělo na jejich hospodářství.
Pokud do Evropské unie přestane proudit ruský plyn a ropa, Rusko to podle některých ekonomů z pražského institutu CERGE pocítí mírněji, než se dosud zdálo.
"Rusko totiž dále těží z toho, že z velké části kvůli válce na Ukrajině letos nastal další růst cen ropy, přičemž ceny plynu se rovněž drží stále poměrně vysoko," podotkl hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.
Ruský přebytek obchodní bilance by tak podle citovaných ekonomů i v případě výpadku exportu do Evropy zůstal paradoxně podobný jako loňský, který byl rekordní. Vděčit za to bude současným extrémně vysokým cenám plynu i ropy. Ty totiž dokážou v konečném součtu vykompenzovat i omezené obchody s Evropou.
Aktuálně.cz již dříve citovalo analytiky bruselského think-tanku Bruegel, podle kterých byl prudký růst cen plynu v průběhu letošního podzimu a zimy částečně zapříčiněn cílenými kroky ruského monopolního exportéra Gazprom.
Výzkumníci ale ve studii současně píší, že válka a s ní spojené sankce Západu pravděpodobně způsobí v Rusku jednu z nejhlubších ekonomických krizí za poslední tři dekády. A to i v případě, že Evropská unie embargo na plyn a ropu neuvalí.
