Nový vlastník? Útlum těžby? Ostravsko čeká těžký rok

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
23. 12. 2013 13:07
Firmy na Ostravsku budou i v příštím roce pokračovat ve stabilizačních opatřeních.
Foto: ČTK

Praha - Neustálá nejistota a boj o mzdy nebo samotné pracovní pozice. Takový byl uplynulý rok zaměstnanců největších firem na Ostravsku. Problémy řešili těžaři z OKD, ale i ocelárna Evraz. A nad propastí balancovaly i další společnosti. Pokud by totiž padla jedna ze jmenovaných, nesly by si značné následky i ony.

Jistotu lidem na Ostravsku nepřinese ale ani příští rok. Přestože firmy učinily nejnutnější kroky ke stabilizaci, v úsporných opatřeních budou muset pokračovat.

Ostravské domino

Ocelárna Evraz Vítkovice Steel s více než tisíci zaměstnanci se brzy dostane do rukou nového majitele, který chce firmu stabilizovat. Podaří se to ale ruské bance Vněsekonombank, když poptávka po oceli v celé Evropě kontinuálně klesá?

Jak v zářijovém rozhovoru pro deník Insider sdělil ředitel Evraz Vítkovice Steel Dmitrij Ščuka, nový majitel by se měl s největší pravděpodobností skutečně pokusit firmu dostat z nejhoršího. Bezprostřední uzavření se snad zatím neplánuje.

Jak se bude Evrazu pod novým majitelem, který firmu patrně záhy předá do dalších rukou, dařit, napjatě očekávají i další společnosti v regionu. Jakékoli problémy ocelárny mohou bezprostředně ovlivnit například jejího dodavatele surového železa, firmu AcelorMittal Ostrava.

Ta se v současné době jeví jako relativně stabilní. Přesto od roku 2009 nejede na plnou kapacitu, z původních tří pecí jsou nyní v provozu jen dvě. V současné době jí odbyt klesá kvůli odstávce ocelárny Evraz, která trvá od začátku prosince a hned tak neskončí. Od 21. prosince do 2. ledna se totiž zavře celý podnik, kvůli vyhlášení celozávodní dovolené. Pro informaci, od října loňského roku jde již o čtvrtou odstávku v Evraz Vítkovice Steel.

"V roce 2013 nedošlo naštěstí v oblasti pracovní síly k žádným zásadním změnám. Dobrovolná fluktuace se pohybovala na úrovni 0,1 procenta. V příštím roce očekáváme podobný vývoj a díky významným investičním akcím předpokládáme i mírný nárůst počtu zaměstnanců," uklidňuje mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Odstávka ocelárny může mít vliv také na dalšího hráče na Ostravsku, strojírenskou firmu Vítkovice Machinery Group, která pro Evraz zajišťuje například dopravu surovin. Společnost už z tohoto důvodu v minulosti propustila několik zaměstnanců, kteří měli zakázky pro Evraz na starosti.

Podle mluvčí společnosti Evy Kijonkové si Vítkovice Machinery Group zatím drží zisky a letošní tržby očekává na úrovni 27 miliard korun. „Přesto situaci, a to zejména hutí, v regionu sledujeme. Další propouštění ale v jejím důsledku zatím neplánujeme," ubezpečuje mluvčí skupiny s téměř devíti tisíci zaměstnanci.

Případ OKD

Samostatnou kapitolou, i když taktéž úzce navázanou na hutní průmysl, jsou Ostravsko-karvinské doly. Firma již kvůli hlubokým ztrátám mateřské společnosti NWR, vyvolaným prudkým poklesem tržních cen uhlí a zadlužeností, realizovala nejdůležitější úsporná opatření. Další, mnohem markantnější, mají přijít v letošním a příštím roce.

O práci v OKD zatím přišlo 900 lidí. „Z toho ve 250 případech šlo o administrativní profese. Co se týče důlních pozic, po dohodě s odbory se jednalo především o zaměstnance v důchodovém nebo předdůchodovém věku," rekapituluje pro online deník Aktuálně.cz mluvčí dolů Marek Síbrt a dodává, že o dalším propouštění se rozhodne až po definitivním schválení byznysplánu na rok 2014.

Celkem měla firma za úkol jen během letošního roku uspořit 2,6 miliardy korun s tím, že v personální oblasti šlo asi o 750 milionů korun.

Úsporu mělo původně přinést také zrušení zaměstnaneckých benefitů, tedy třináctých a čtrnáctých platů. Pod hrozbou stávky ale vedení od úplných škrtů ustoupilo a zaměstnancům nakonec část příplatků ponechalo. I tak ale v příštím roce na personálních nákladech uspoří.

„Dohoda povede ke snížení personálních nákladů OKD v roce 2014 o 8 procent proti roku 2013. Očekávaný pokles představuje asi čtyři procenta poklesu celkových nákladů na pracovní sílu a očekávaného snížení počtu zaměstnanců o další čtyři procenta bez započtení nadbytečných stavů v souvislosti s uzavřením dolu Paskov," uvádí ve své zprávě NWR.

Dvouletý odklad?

A právě nad uzavřením dolu Paskov, kde pracuje asi 2500 lidí a další tisíce jsou na něj navázány, visí stále otazníky. OKD v rámci restrukturalizačního plánu původně oznámily, že důl vzhledem k jeho značné nerentabilitě ke konci příštího roku uzavře.

„Společnost OKD připravila pro nepotřebné zaměstnance dolu sociální program, který jim zaručí odstupné vysoce nad rámec zákona  - 12 měsíčních platů. Velká část zaměstnanců zároveň najde uplatnění na karvinských," ubezpečil Síbrt.

Podle zdrojů deníku Insider je ale v jednání další varianta, která by měla uzavření Paskova oddálit o dva roky.

Podmínkou ale je, že počátkem roku 2017 by se Paskova ujal stát a z veřejných peněz by pak financoval jeho nákladný útlum. Celá operace včetně technických opatření by podle Insideru přišla asi na dvě miliardy korun. Další tři miliardy korun by přineslo posunutí útlumu o zmíněné dva roky. Někteří manažeři OKD ale odložení nevidí jako vhodné řešení současné situace na Ostravsku.

Prodloužení životnosti by v souvislosti s dalšími náklady znamenalo pokračovat nadále ve škrtech.

Plán na prodloužení životnosti dolu by naopak uvítal například hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Pokud by se stát do situace nevložil, mohla by podle něj vzrůst nezaměstnanost v kraji dokonce až na 20 procent.

Jestli se stát nakonec rozhodne útlum Paskova financovat, bude mít poslední slovo Evropská komise. Šlo by totiž o veřejnou podporu, která se řídí přesnými pravidly.

O budoucnosti Paskova se bude jednat i na počátku příštího roku. NWR by měla podepsat s ministerstvem průmyslu a obchodu memorandum, které má zaručit pokračování jednání až do konce března roku 2014. Text memoranda již schválila vláda v demisi.

V posledních letech se tato forma státní pomoci využila či využívá v Německu, Španělsku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku.

Moravskoslezský kraj je po Ústeckém kraji druhým regionem s největší nezaměstnaností. Ta ke konci letošního listopadu dosahovala 9,9 procenta. Na celkem 84 tisíc nezaměstnaných v kraji připadá pouze 3027 volných pozic. Samotné Ostravsko drží mezi všemi okresy s 11,7 procenta nezaměstnaných šestou pozici.

Pozn. red.: Vlastníkem OKD je veřejně obchodovaná firma NWR, v níž největší akciový podíl (zhruba třetinu) kontroluje Zdeněk Bakala. Ten zároveň ovládá firmu Centrum Holdings, vydavatele online deníku Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 3 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy