Zřícené stavby a průmyslové areály ožijí. Do českých brownfieldů potečou miliardy

Adam Váchal Adam Váchal
11. 7. 2017 19:30
Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne obcím a krajům finanční injekci na proměnu bývalých průmyslových areálů a dalších takzvaných brownfieldů. Do roku 2023 rozdá celkem dvě miliardy korun. První peníze na rozvojové lokality poskytne v rámci pilotního programu ještě letos v červenci. Peníze zamíří především do hospodářsky postižených regionů. Soukromé firmy na ně nedosáhnou.
Malešický brownfield. Jedno z míst, kde se dá ještě v širším centru Prahy stavět.
Malešický brownfield. Jedno z míst, kde se dá ještě v širším centru Prahy stavět. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Česká města stále více prosazují výstavbu na brownfieldech, tedy na nevyužitých územích, na kterých v minulosti stály především průmyslové areály a kde dnes většinou zejí prázdnotou polozřícené stavby. Přestože například v Praze o tyto lokality probíhá v poslední době mezi developery velká tlačenice, ne všechny je možné proměnit v rezidenční či administrativní čtvrti. Přeměna některých lokalit se finančně nevyplácí.

"Velkou komplikací je častá kontaminace brownfieldu, která výrazně zvyšuje náklady," popsal jeden z problémů šéf developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Dekontaminace bývalých průmyslových areálů se běžně pohybuje v řádech desítek milionů korun. To může výrazně ovlivnit návratnost investice do takových pozemků. Podle nedávného průzkumu společností CEEC Research a KPMG mezi čtyřiceti tuzemskými developery výstavba na brownfieldech zdraží projekt v průměru o 17 procent, mimo jiné právě kvůli kontaminaci.

S problémem se přitom zdaleka nepotýkají pouze developerské společnosti, ale také například města a obce, které řadu brownfieldů vlastní. Do rozvoje nevyužitých území se proto rozhodlo vložit ministerstvo průmyslu a obchodu. To chce do roku 2023 poskytnout na přestavbu brownfieldů celkem dvě miliardy korun. Už letos by přitom na obnovu mohlo v rámci pilotního programu rozdat 100 milionů.

Program na obnovu brownfieldů bude ministerstvo směřovat především do hospodářsky postižených regionů. Podporovat plánuje především projekty, které budou mít výrazný pozitivní dopad na okolí a podpoří například vznik nových pracovních míst. Pilotní výzvu ministerstvo plánuje spustit ještě v červenci.

"Investovat se takto bude pouze do přestaveb, které jsou nebo budou ve vlastnictví obcí a krajů," popisuje David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu. Dodává, že program nebude určen pro soukromé podniky. Ty mohou žádat o peníze na obnovu průmyslových areálů v rámci jiných programů.

Jedním z aktuálních příkladů, kdy za výstavbou na brownfieldu stojí přímo kraj, je projekt Triangle City. Ten vzniká v průmyslové zóně u Žatce, kterou vlastní Ústecký kraj, ten také projekt financuje. Cílem je na místě vytvořit zázemí pro zaměstnance a firmy, a přilákat tak na místo nové pracovníky. Právě na podobné projekty by mohly mířit dotace od ministerstva průmyslu a obchodu. Konkrétní lokality však zatím nejsou známy.

Pro města a obce je přeměna brownfieldů často výhodnější než výstavba na zelené louce. A to především díky tomu, že nemusí investovat do rozvoje infrastruktury. Z tohoto důvodu plánuje například Praha v rámci tvorby nového Metropolitního plánu omezit výstavbu na okraji města a novou výstavbu směřovat právě na brownfieldy v širším centru.

Brownfield jako poslední šance na kus pražského centra

Na území Česka se v současnosti podle Národní databáze brownfieldů nachází přibližně 11 tisíc brownfieldů. Ty zabírají v součtu rozlohu zhruba 38 tisíc hektarů, což je více než trojnásobek rozlohy Plzně. Soukromí developeři se o tyto lokality zajímají především ve městech, největší poptávka po nich je v Praze. V hlavním městě jsou brownfieldy pro developery jednou z posledních možností, jak proniknout se svými projekty do širšího centra.

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) se v současnosti v širším centru metropole nachází přibližně 950 hektarů brownfieldů. V celé Praze je to téměř 1400 hektarů. V rámci přípravy nového Metropolitního plánu IPR vytipoval 15 velkých zanedbaných lokalit, jejichž proměna v nové městské čtvrtě by se pro město měla stát prioritou.

Mezi lokality patří mimo jiné pozemky v sousedství Masarykova nádraží, bývalé nákladové nádraží Smíchov, Rohanský ostrov či nákladové nádraží Žižkov. Všechny zmíněné brownfieldy jsou již v současné době obsazené developery. Na třech z nich plánuje stavět společnost Sekyra Group, konkrétně na Smíchově, Rohanském ostrově a na žižkovském nákladovém nádraží. Tam si vloni koupila část pozemků od britské Discovery Group také developerská společnost Central Group. Na místě má v úmyslu postavit novou rezidenční čtvrť.

Na Masarykově nádraží plánuje v nejbližší době začít budovat investiční skupina Penta pražský Central Business District. Penta mimoto vloni ohlásila akvizici dalšího významného brownfieldu v Praze, kterým je areál bývalého Nuselského pivovaru. Na místě chce vybudovat stovky bytů.

Po Praze mají developeři největší zájem o brownfieldy v Brně. Skupina CPI tam plánuje proměnit areál bývalé zbrojovky v novou čtvrť, rezidenční čtvrť chce v městské části Chrlice vybudovat také skupina Unimex Group Jiřího Šimáněho a Jaromíra Smejkala. V Černovicích bude stavět byty Imos development. Proměnou projde v neposlední řadě také areál bývalé továrny Ergon, kde má připravený bytový projekt developerská společnost Trikaya.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Pyrotechnika na sportovních utkáních bude zakázaná, fanoušky přijde draho

Fanoušci, kteří během sportovních utkání používají pyrotechniku, by nově mohli být potrestáni pokutou až do 100 000 korun a zákazem vstupu na stadiony. Počítá s tím přestupková novela, kterou ve středu sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.

Novela, kterou vláda předložila dolní komoře už koncem předminulého roku, má také zjednodušit agendu spojenou s přestupky a zlepšit součinnost úřadů při ochraně dětí před domácím násilím. Zavádí pravidla šetrného výslechu svědka mladšího 15 let a informační povinnost správního orgánu vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že byl přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo v partnerském vztahu spáchán na dítěti nebo před dítětem.

S pokutami od 10 000 korun do 50 000 korun a až 100 000 korun v případě opakovaného přestupku počítá novela za použití pyrotechniky při sportovních utkáních, a to i mimo místo zápasu. Pachatelům má hrozit i zákaz vstupu na stadiony. Aby měly správní úřady možnost kontroly recidivy, navrhují autoři návrhu nový typ přestupku zapisovat do rejstříku trestů.

V praxi bude prokazování tohoto přestupku podle návrhu obdobné jako u trestné činnosti spjaté s projevy diváckého násilí, které se nemusí přímo vázat na místo sportovní akce, ale na souvislost s návštěvou sportovní akce. "Podmínkou spáchání tohoto přestupku přitom nemusí být to, že se fanoušek chce sportovního utkání skutečně zúčastnit a být na stadionu přímo přítomen," uvádí. Postižitelní by měli být podle autorů návrhu i ti, kteří se cíleně vyhýbají hromadným přesunům, aby je nemohla sledovat policie.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Vyjednávání o financování stavby linky metra D bude trvat zhruba rok

Vyjednávání o financování stavby linky metra D bude trvat zhruba rok. Dopravní podnik (DPP) bude jednat s Evropskou investiční bankou (EIB) i s komerčními bankami. Sdělil to ve středu generální ředitel DPP Petr Witowski. Pro podnik je podle něho důležité, aby stavbu schválilo ve čtvrtek zastupitelstvo hlavního města, neboť rozhodnutí DPP umožní jednat o konkrétních podmínkách financování. Vedení Prahy v uplynulých měsících řeklo, že bude o zaplacení stavby jednat také se státem.

Další zprávy