Do ankety se zapojilo celkem 445 respondentů z řad mikro, malých a středních firem i největších zaměstnavatelů v Česku.
Udržet si zaměstnance (60,6 procenta) a snaha o udržení pozitivní firemní kultury (60,6 procenta) jsou přitom podle ní nejčastějšími důvody, proč firmy vůbec zaměstnanecké benefity poskytují. "Když to zjednoduším, tak je to o tom, jak si udržet zaměstnance, když už se vám ho podaří najít," komentuje viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Mezi další důvody, proč firmy dávají svým lidem benefity, pak patří zvýšení produktivity práce (48,6 procenta), úprava mzdových nákladů (43 procenta) a podpora zdravého životního stylu (30,5 procenta). "Když se podíváte na západní Evropu, tak zdravý životní styl je tam velké téma. V Česku se občas tváříme, že nechceme vidět naši rostoucí obezitu, ale tak jak spousta trendů přichází ze západní Evropy, tak i to veřejné zdraví bude jedno z velkých témat," dodává Prouza.
Podle firem jsou nejlepší motivací zaměstnanců ke kvalitnímu a pravidelnému stravování firemní kantýny. "S jejich provozem se ale pojí řada dodatečných nákladů často organizačního charakteru a složité byrokracie. Proto zejména menší firmy čím dál častěji sahají po stravenkovém paušálu," říká Prouza.
Stravenkový paušál je daňově zvýhodněný příspěvek na stravování vyplacený přímo v penězích. V Česku ho mohou zaměstnavatelé nabízet od roku 2021.
Příspěvek na stravování si drží prvenství mezi nabízenými zaměstnaneckými benefity. Jeho oblíbenost může právě v období zdražování potravin a cen obědů hrát významnou roli. Podle posledního průzkumu společnosti Sodexo Benefity se ovšem růst cen obědů od prosince 2022 zastavil. Po celé první čtvrtletí letošního roku rostly jen o halíře. V březnu dosáhla průměrná cena oběda v Česku 181,90 koruny.
Druhým nejčastějším benefitem hned po stravování je možnost služebního telefonu a notebooku. Poptávka po tomto benefitu stoupla podle Prouzy především během pandemie, kdy hlavně rodiče potřebovali více počítačů pro skloubení online výuky svých dětí se svou prací. Tento benefit nabízí 74 procent společností. "Oblíbenost tohoto benefitu nejen na straně zaměstnavatelů lze přičítat především tomu, že telefon a notebook jsou často využívány také pro výkon povolání," dodává Prouza.
Třetím nejčastějším benefitem je příspěvek na penzijní nebo soukromé životní pojištění, ten poskytuje 65 procent firem. Následuje profesní vzdělávání a odborný rozvoj. "Benefity související se vzděláváním a rozšiřováním odbornosti nabývají ve světle současného trendu celoživotního učení na významu a mají potenciál pozitivně působit na trh práce a ekonomiku jako celek," komentuje Prouza.
