Zhruba půlmilionový Tel Aviv se v žebříčku pro rok 2021 vyhoupl na první místo kvůli posílení místní měny vůči dolaru a také zvýšení cen za dopravu a potraviny, napsal zpravodajský server CNN. Byl rovněž druhým nejdražším městem v cenách alkoholu a dopravy, pátý v oblasti osobní péče a šestý v rekreaci.
Francouzská metropole Paříž, která má přes dva miliony obyvatel, je nyní druhá nejdražší, stejně jako Singapur. Z evropských měst se do první desítky dostaly ještě Curych (čtvrté místo), sedmá Ženeva a osmá Kodaň.
Žebříček nákladů na život pro rok 2021
| 1. | Tel Aviv | Izrael |
| 2. | Paříž | Francie |
| 2. | Singapur | Singapur |
| 4. | Curych | Švýcarsko |
| 5. | Hongkong | Čína |
| 6. | New York | Spojené státy |
| 7. | Ženeva | Švýcarsko |
| 8. | Kodaň | Dánsko |
| 9. | Los Angeles | Spojené státy |
| 10. | Ósaka | Japonsko |
| 11. | Oslo | Norsko |
| 12. | Soul | Jižní Korea |
| 13. | Tokio | Japonsko |
| 14. | Vídeň | Rakousko |
| 14. | Sydney | Austrálie |
| 16. | Melbourne | Austrálie |
| 17. | Helsinki | Finsko |
| 17. | Londýn | Velká Británie |
| 19. | Dublin | Irsko |
| 19. | Frankfurt | Německo |
| 79. | Praha | ČR |
Praha je mezi deseti městy, která v tabulce ve srovnání s minulým rokem nejvíce poskočila. Naopak nejprudší propad - meziročně o 16 příček na 48. pozici - má za sebou díky levnějším cenám potravin a oděvů italská metropole Řím.
Vůbec nejlevnější náklady na život má podle analytiků syrské hlavní město Damašek, jen o něco dráže se žije v libyjském Tripolisu a v hlavním městě Uzbekistánu, Taškentu.
Problémy v pandemii
Za zvýšením životních nákladů ve světě stojí podle analýzy především pokračování pandemie koronaviru. Ta jednak narušila dodavatelský řetězec, ale také omezila samotnou výrobu a prodej.
"Ačkoli se většina světových ekonomik nyní zotavuje díky zavedení vakcín na covid-19, mnoho velkých měst stále zaznamenává nárůst pozitivních případů, což vede k restrikcím ve společnosti. To narušilo dodávky zboží, způsobilo nedostatek v obchodech a vysoké ceny," komentuje situaci za tvůrce žebříčku Upasana Dutt.
V důsledku prudkého nárůstu cen ropy se zvýšily náklady za pohonné hmoty skoro o čtvrtinu. Ceny zboží a služeb v průměru meziročně stouply o 3,5 procenta, což byla nejvyšší míra inflace za posledních pět let, uvedli dále analytici. Loni to přitom bylo 1,9 procenta. Největší zdražení zaznamenala kategorie osobní péče či rekreace.
"S příštím rokem očekáváme v řadě měst další růst životních nákladů, protože porostou mzdy v mnoha odvětvích. Očekáváme rovněž navýšení úrokových sazeb centrálními bankami, které se budou snažit zastavit rostoucí inflaci," doplňuje Dutt.
Drahé Česko
V Česku inflace v říjnu meziročně stoupla o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Podražily energie, pohonné hmoty i hypotéky.
Bankovní rada na počátku listopadu v reakci právě na rostoucí inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím na konci září rada zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.
"Inflace bude v příštích měsících ještě zrychlovat, a to až k úrovni osmi procent. Od druhého čtvrtletí 2022 by ale měla viditelněji zvolňovat, přičemž ovšem k dvouprocentnímu cíli České národní banky se její úroveň přiblíží nejdříve až v prvním čtvrtletí 2023," předpovídá ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
"Prakticky po celý příští rok zůstane inflace na dvoj- až trojnásobku inflačního cíle. Nezapomeňme, že z důvodu setrvačnosti svými současnými kroky může ČNB ovlivnit úroveň inflace převážně teprve v horizontu 12 až 18 měsíců. Její nynější kroky tedy převážně ovlivňují až cenovou hladinu na přelomu let 2022 a 2023," upozorňuje ekonom.
