Jejich hry, jako třeba Arma, DayZ nebo Ylands, hrají lidé po celém světě. Jen loni se jich prodalo kolem 5,7 milionu kopií a firma utržila přes miliardu korun. Společnost se v minulosti věnovala vyvíjení simulátorů pro přípravu vojáků, nedávno také koupila vydavatele konzervativního týdeníku Echo, společnost Echo Media.
Marek Španěl se nyní chystá investovat miliardy korun do nadějných českých firem s přidanou hodnotou. A z původního nadšence, který v 80. letech vnímal moderní technologie jako dveře ke svobodě, se stal člověk, jemuž v posledních letech spíš připomínají nástroj, který nás může zotročit.
V jednom z rozhovorů jste řekl, že k vyvíjení her vás přivedlo dětství strávené na Jižním Městě v Praze. Jak vás k tomu tohle betonové sídliště inspirovalo?
Je to tak, do Jižního Města jsme se odstěhovali, když mi byly tři roky, a byli jsme jedněmi z jeho prvních obyvatel. Byli jsme tři bráchové. A co se týče hraní her, tak to začíná někdy na základní škole, kdy na sídliště dorazila maringotka s herními automaty. Po škole jsme to tam chodili okukovat, protože to bylo poměrně drahé. Pár minut hraní stálo pětikorunu, což si málokdo z kluků mohl dovolit. Už tehdy mě ale hry zaujaly.
Pak někdy kolem roku 1984 starší brácha Patrik ve třeťáku gymnázia vyrazil na fyzikální olympiádu. Získal nějaké ceny, a tak nám přivezl počítač, na který od prodejce dostal slevu. Doma ho připojil k černobílé televizi a kazeťáku. Chtěli jsme hrát hry, ale zjistili jsme, že žádné nebyly. Počítače nikdo neměl. Tak jsme si začali v programu Basic programovat hry sami.
Marek Španěl
- Spolu se Slavomírem Pavlíčkem založil v roce 1999 herní studio Bohemia Interactive, z jehož produkce pochází třeba Operace Flashpoint, série vojenských simulací Arma nebo on‑line survival DayZ.
- Loni studio zažilo druhý nejlepší rok v historii, utržilo 1,1 miliardy korun a dosáhlo čistého zisku 608 milionů.
Jaká to byla výhoda, mít v půlce 80. let počítač? Ten tehdy asi jen tak někdo neměl.
Neměl, bylo to naprosto unikátní. Vnímal jsem to jako dveře ke svobodě. Potom jsme dokonce získali počítač Atari. Zase díky bráchovi Patrikovi, který šel ve čtvrťáku opět na fyzikální olympiádu, kde vyhrál jakýsi laser. Prostřednictvím firmy Meopta ho prodal, přes ni to muselo jít, protože tehdy samozřejmě nefungoval volný obchod. Dostal za to na tehdejší dobu hromadu peněz.
S vekslákem pak peníze vyměnil asi za tisíc bonů a v tuzexu koupil Atari, na které jsme pak ale ještě dva měsíce museli čekat. Na Atari jsme pak dělali hry a nakonec se dali dohromady se společností JRC Slavomíra Pavlíčka, což je dodnes můj partner v Bohemia Interactive.
JRC tehdy prodávala takzvané turbokazeťáky, což byl upravený kazeťák, který zrychloval nahrávání na Atari (tyto počítače ještě neměly pevný disk, programy včetně her byly uložené na magnetofonových páskách a před jejich spuštěním bylo nutné je nahrát do operační paměti, což trvalo i několik desítek minut - pozn. red.).
Pak přišla revoluce a už to nějak jelo. Já jsem tehdy studoval fyziku, podobně jako starší bratr, ale moc mě to nebavilo, takže po nějakém roce krize jsem řekl, že radši budu dělat hry.
Jakou první hru jste v životě s bratry vyvinuli a prodali?
První, kdo od nás koupil komerčně hru, byl právě Slavomír Pavlíček a JRC. Jmenovala se Invaze z Aldebaranu. Dal nám pět tisíc korun, my jsme mu tam dali reklamu a on to pak prodával ve svých obchodech. Přesněji řečeno, já jsem mu to prodával v jeho obchodě. Což bylo největší uspokojení: prodal jsem disketu s naší hrou a věděl jsem, že z toho bude 50 korun našich. Prodalo se jich pár za měsíc, ale pro mě to bylo potěšení. Postupně jsem pak v JRC stoupal, stal jsem se vedoucím skladu.
Pak ale přišel povolávací rozkaz na vojnu, kam jsem musel na jeden rok. Když jsem se vrátil, byl to pro mě šok, protože mě nikdo ve firmě nečekal. Mou pozici dali nějakému staršímu pánovi. Tehdy jsem měl takovou vnitřní krizi, že jsem uvažoval, že se na hry vykašlu. Naštěstí jsem to neudělal, protože celý ten byznys strašně rychle rostl a JRC se stalo dominantním hráčem na poli distribuce.
Která hra je ve vaší tvorbě přelomová?
Operace Flashpoint. Dneska se to jmenuje Arma Cold War Assault, protože ta původní ochranná známka nám nepatřila. Na bázi této hry jsme vznikli jako samostatné studio. Od JRC jsme se odštěpili primárně proto. V roce 1996 jsme založili samostatnou firmu už jenom na vývoj her. Bohemia Interactive Studio. Operaci Flashpoint jsem věnoval asi pět let svého života. Neměl jsem žádné jiné zájmy, ani osobní, ani pracovní. Po různých peripetiích v roce 2001 ta hra vyšla a k překvapení všech to byl velký hit. Už na PC a ve všech hlavních teritoriích - Spojených státech, Německu, Velké Británii.
Byl to naprostý průlom pro malé studio, které tvořilo 10 lidí. Ještě rok před vydáním byste na nás přitom nevsadili ani korunu. Byli jsme v poměrně zoufalé situaci, protože jsme neměli vydavatele a v té době jste bez vydavatele neměli šanci v zahraničí. Tehdy jsme na Invexu (veletrh věnovaný IT - pozn. red.), kde jsme hru předváděli, udělali ten slavný kousek, že jsme přijeli na opravdovém tanku.
Jak těžké bylo sehnat vydavatele?
To byl extrémní problém. Nakonec nám asi nejvíc pomohlo, že se hra zalíbila britským herním časopisům. Vyšly o ní dva krásné články, kde byly hezké obrázky ze hry. A to nás zachránilo. Člověk z toho vydavatelství si otevřel ten časopis zrovna ve chvíli, kdy takovou hru chtěli.
V Česku se vám podařilo vybudovat světově úspěšnou firmu. Jak si vlastně naše země stojí v porovnání s jinými státy a platí, že jsme ve srovnání s jinými komunistickými zeměmi úspěšní?
Jsou dva možné pohledy. My jsme velice úspěšní v regionálním měřítku. Na druhou stranu severské země, které jsou nám počtem obyvatel blízko, například Švédsko, jsou ještě o několik řádů dál. Asi v tom hraje roli kulturní prostředí v zemi. Některé národy mají trošku jiné uvažování než jiné a jsou ke hrám obecně vstřícnější.
Nejsme třeba stejní jako Němci. Jsme živelnější. V úspěchu českého herního průmyslu hrála určitě roli i naše typická schopnost improvizace. Český herní průmysl dneska generuje něco okolo pěti miliard korun ročně - a to se bavíme o vývoji her. Ale když to srovnám se Švédskem, Finskem, tak jsme vlastně trpaslíci.
Co nám chybí oproti těm zemím, které zmiňujete?
Má to kořeny i v historii. Svou roli hraje to, jak v dané zemi funguje kapitálový trh, jak funguje obecně podnikání, jak funguje byrokracie. A samozřejmě jaká je úroveň vzdělávání ve školství. Tady si dovolím říct, že jsme v mnoha ohledech zaostalejší. A jsou to bohužel všechno věci, které se budují desetiletí. Nejde to rychle měnit. Ve výsledku pak ve Švédsku či Finsku vidíte herní kolosy, proti kterým je i Bohemia Interactive prostě trpaslík.
Nedávno jste založil investiční fond, co vás k tomu vedlo? Byla za tím i snaha dostat kapitál do české ekonomiky, podpořit ji?
Investiční fond SPM je náš společný projekt se Slavomírem Pavlíčkem, s nímž jsme vybudovali Bohemia Interactive. Jsou za tím dvě myšlenky. Jednak si myslíme, že příběh, který jsme prožili my, může absolvovat i mnoho jiných lidí - a my jim k tomu rádi pomůžeme. Jednak platí, že kapitál je dobrá věc, a když jsme ho schopni akumulovat, bude jen dobře, když zůstane v naší zemi.
Když jsou české firmy vlastněné zahraničními majiteli, tak ten blahobyt z větší části teče jinam. Proto také chceme prostřednictvím fondu podporovat české projekty, a to zejména ty, které mají nějakou přidanou hodnotu, nejde jen o subdodavatele. Do jednoho projektu plánujeme investovat mezi 20 a 200 miliony korun.
Jaký je celkový objem kapitálu, který jste nyní schopni investovat?
Jsou to nižší jednotky miliard korun.
Soustředíte se na firmy z určitých sektorů?
Kdepak, tím se nechceme omezovat. Platí jen to, že musí jít o české podniky, které mají přidanou hodnotu a nějaký vlastní produkt.
Jakou perspektivu podle vás má český herní průmysl?
Obecně platí, že herní průmysl má velký potenciál, a to zejména pro menší státy, protože je to primárně exportní záležitost. Zároveň je super, že jde o sektor, který nijak závažně nezatěžuje okolí. Kdybychom jej chtěli podpořit, musíme začít už v mateřských školách, učit děti jazyky a klást důraz také na matematiku a další exaktní obory. Jinak řečeno by se musel stát začít chovat úplně jinak než doposud. Realita je bohužel taková, že patříme spíš mezi zkostnatělejší a byrokratičtější země, což s podporou herního průmyslu zrovna nejde dohromady.
Na začátku rozhovoru jste říkal, že jste v 80. letech bral moderní technologie jako otevřené dveře ke svobodě. Nemáte pocit, že v poslední době spíš hrozí, že budou technologie zneužity k omezení svobody?
Do určité míry máte pravdu. Je to pro mě zklamání a varování, že technologie, jež nás měly osvobodit, nás v konečném důsledku mohou zotročit. Svoboda je obrovsky cenná a to riziko, že nám z ní bude prostřednictvím technologií ukrajováno, je čím dál větší.
V pokračování rozhovoru na webu týdeníku Ekonom se například dozvíte, co by Marek Španěl poradil lidem, kteří chtějí tvořit počítačové hry, proč koupil vydavatelství Echo Media a proč naopak prodal minoritní podíl v Bohemia Interactive čínské společnosti Tencent.
Kompletní 27.-28. vydání týdeníku Ekonom naleznete zde:
Názory
Jan Štětka: Tornádo Zeman kosí pilíře politiky
Téma čísla
Návštěvnost Česka zůstává na minimu, oživení bude trvat roky
Bezmoc českých hor opadá, hoteliéři očekávají silné léto a nový začátek
Kutné Hoře chybí zahraniční turisté. Podnikatelé se obávají podzimu
Podmínky pro cestování v době covidu
Na co zaměstnanci a firmy mohou narazit při letošních dovolených
Dovolená českých byznysmenů aneb Útěk do hor nebo na širé moře
Knižní tipy Ekonomu na léto: Od investiční "učebnice" až po historii alžbětinské Anglie
Rozhovor
Marek Španěl: Moderní technologie nás mohou zotročit
Další témata
Investory láká ultrarychlé doručování. Start‑upy dodávají potraviny i do 10 minut
Česko opět dohání Západ, na Německo ale stále nestačí
Z on‑line taxislužby Liftago se stává dopravce "všeho". Vozí i balíky, jídlo či náhradní díly
Známe zákazníky a známe produkty. Řešíme, jak tyto znalosti propojit
Nejdřív zničil počítačové viry a pak i sám sebe. McAfee žil jako milionář i desperát
Sázkařům banky hypotéku nedají. Končí doby levných úvěrů na byt
Investice
Akciová anketa: Analytici věří akciím amerických i českých bank
Technologie
Náhrada za Android. Češi vyvíjí nové operační systémy pro Čínu i USA
Právo
Pietro Filipi nepoložil koronavirus, byznys oděvní skupiny nefungoval
Moderní řízení
Lidem se zpět do gastronomie nechce, zaměstnanci naopak přibyli v IT
Lifestyle
Krize jako příležitost k seberozvoji
Auto
Kabriolet je ideální letní auto. Výrazně jich ale ubývá
Audi SQ7: Slovenské superSUV už netankuje naftu
Kalendář
