Čeští vývojáři dobyli herní svět. Za dva roky zdvojnásobili tržby a neplánují polevit

Čeští vývojáři dobyli herní svět. Za dva roky zdvojnásobili tržby a neplánují polevit
Foto: Warhorse
Jakub Heller Jakub Heller
23. 6. 2020 20:02
Snad žádná skupina českých firem se nemůže pochlubit tak raketovým růstem jako zdejší vývojáři videoher. Česko je na herní scéně jednoznačně na vzestupu a nemá daleko k tomu, aby dohnalo evropské špičky, jako je třeba Polsko či Finsko. Počítá se s dalšími hity, jako byl Kingdom Come: Deliverence nebo třeba Beat Saber. Snad jediné, co tuzemské vývojáře brzdí, je český školský systém.

"Sám dělám hry od roku 1986, takže jsem je měl možnost budovat úplně od začátku a je vlastně krásné vidět, co se z toho malého oboru stalo. Tehdy si všichni ťukali na čelo, co to vlastně dělám a nebyli schopni rozlišit, že to, na čem pracuji, nejsou výherní automaty. To už neplatí. Je to obor, který už, doufám, nebude přehlížen," říká Marek Španěl, vývojář a zakladatel největší české herní společnosti Bohemia Interactive.

Obzvlášť u mladší generace podle něj navíc hry nabývají dřív nepoznaného společenského významu. "Hranice mezi hrou, filmem nebo jiným klasicky uznávaným dílem kultury se dál stírá," dodává Španěl. 

I díky jeho společnosti, která vydala tituly jako Operace Flashpoint, Day Z či série ARMA, patří Česko na mapu herního světa už desítky let. Vizitku skutečné videoherní těžké váhy si však země vydobyla až v posledních letech a k největšímu posunu došlo v roce 2018. V roce 2017 měli čeští vývojáři obrat přes 2,2 miliardy korun, loni už prodali hry za 4,5 miliardy. 

"Těch důvodů, proč to odvětví tehdy tolik narostlo, je několik. Tím hlavním je ale to, že v tom roce bylo vydáno hned několik celosvětově velmi úspěšných her," říká Pavel Barák, předseda Asociace českých herních vývojářů. 

V únoru 2018 vyšla historická hra na hrdiny Kingdom Come: Deliverence od studia Warhorse a o tři měsíce později vůbec nejúspěšnější hra pro virtuální realitu - rytmický "simulátor" šermu Beat Saber od studia Beat Games. "Beat Games jsou dobrým příkladem firmy, která vznikla na zelené louce a během dvou let se dostala do fáze, kdy dělá stamilionové obraty," dodává Barák.

Nejúspěšnější hra pro virtuální realitu Beat Saber od českého studia Beat Games.
Nejúspěšnější hra pro virtuální realitu Beat Saber od českého studia Beat Games. | Foto: Beat Games

Úspěch zmíněných firem inspiroval další a aktuálně v Česku existuje 110 videoherních studií. Každý rok se jejich počet navíc přibližně o deset procent zvýší. Spolu s firmami přibývá i lidí, které vývoj videoher přitahuje, a v současnosti na budoucích tuzemských titulech pracuje 1750 programátorů, grafiků i dalších zaměstnanců, o tři stovky více než loni.

Daří se ale i zavedeným českým studiím, do Česka navíc začala přicházet i velká zahraniční jména. Svou pobočku si zde otevřel například původně běloruský Wargaming, který vyrábí vojenské simulátory tanků, letadel i lodí. Nejúspěšnější z nich je hra World of Tanks.

Českých her si všímají zahraniční investoři

Úspěchy zdejších vývojářů přitáhly i investice z ciziny a řada zmíněných studií v uplynulých letech přešla z českých rukou do rukou zahraničních vlastníků. Stalo se to například i u zmíněných Beat Games, které loni koupil Facebook, a stejně tak u Warhorse, které na začátku minulého roku ovládlo rakouské vydavatelství THQ Nordic.

Přesto česká studia zůstávají ve většině případů majetkem tuzemských podnikatelů, konkrétně jich cizinci vlastní jen 9 procent. Je to ale do jisté míry způsobené i tím, že jde často o malé týmy do deseti lidí a nezřídka jsou české hry počinem třeba i jediného člověka. 

To však platí spíše pro menší hry a nikoliv pro ty z dílen nejvýznamnějších českých studií, které tvoří desítky lidí. Vývoj těch nejkomplikovanějších her je nákladný.

"Vyvinout AAA hru (nejvyšší kvality a komplexnosti, pozn. red.) stojí něco mezi tři sta miliony až miliardou korun a zabere to tři až pět let práce. Není to práce pro malý tým. Spíše pro alespoň stohlavý tým," říká Martin Frývaldský, ředitel studia Warhorse, kde pracuje asi 140 lidí.

Zároveň má ale jen jedna česká herní společnost více než 250 zaměstnanců, a to sice už zmíněná Bohemia Interactive, kde pracuje přes čtyři sta lidí.

Koronavirus herní trh spíš posílil

Čísla za letošek ještě nejsou kompletní, ale zdá se, že rozmach herního průmyslu u nás nezastavila ani epidemie koronaviru. Naopak, krizová opatření nahnala spousty lidí před obrazovky a prodeje her začaly strmě růst. "Obecně se dá říct, že většina etablovaných firem, které už mají nějaké tituly na trhu, zaznamenala nárůst o zhruba dvacet až třicet procent," říká Barák. Tratili podle něj ale naopak vývojáři, kteří letos chtěli pro prototyp své hry získat investora.

Na zásadní otázku, kolik dalších her v příštích letech do světa prorazí podobně jako Beat Saber nebo Kingdom Come: Deliverance, se podle Baráka hledá odpověď hůř. "O těch studiích totiž často až do chvíle jejich úspěchu skoro nikdo neví. Teď tady například vzniká hra Lost Hero ve studiu Gold Knights. Ještě před rokem to bylo studio o pěti lidech, ale teď se za něj postavil silný vydavatel a dramaticky rostou," říká Barák.

Lost Hero má být variací na stále oblíbenější typ her, které odstartoval japonský FromSoftware se svou sérií Demon's a Dark Souls. Jde o mimořádně obtížné hry na hrdiny, ve kterých postava i zkušeným hráčům často během deseti minut zemře vícekrát než ve většině jiných her za několik hodin.

Jsou ale i hry, u kterých je už teď skoro jisté, že se stanou hitem. "Například hra Factorio studia Wube Software, která je v předběžném přístupu na platformě Steam obrovsky populární," říká Španěl a dodává, že také mnoho už známých vývojářů má dobře našlápnuto k tomu, aby v nejbližších letech vydali pokračování některé ze svých úspěšných her. "A to se bavíme o hrách, které už prodaly přes pět milionů kusů, jako třeba naše ARMA, nebo Day Z," říká vývojář. 

Hra Factorio od českého studia Wube Software.
Hra Factorio od českého studia Wube Software. | Foto: Veronika Ljuba Bucková

V následujících letech se podle nějn dočkáme mnoha hitů od začínajících vývojářů, ale stejně tak je podle něj možné, že zde vznikne další velké studio se skutečně celosvětovým významem.

"Jsem přesvědčený, že Česko má na to, aby tady vznikly velké firmy typu polského CD projektu nebo finského Supercell," říká Španěl. (Firma CD projekt stojí za oblíbenou videoherní sérií na motivy Zaklínače, polského fantasy Andrzeje Sapkowského. Supercell je autorem mobilních her, jako je Clash of Clans či Brawl Stars, pozn. redakce).

Také studio Warhorse, autor hitu Kingdom Come: Deliverence, pracuje na dalším titulu. Zda to bude pokračování úspěšné prvotiny, nebo něco jiného, však zatím není jasné. "Naše studio má asi 140 lidí a jen tak v kancelářích nesedíme a nekoukáme do zdi. Kingdom Come jako takové je hotové, veškeré doplňky k němu už vyšly. Pracujeme teď na novém projektu, o kterém ale nemohu zatím nic říct," říká Frývaldský.

Potřebujeme víc absolventů, volají vývojáři

Všichni výše zmínění vývojáři čekají, že růst českého videoherního průmyslu bude i nadále pokračovat. Druhým dechem ale dodávají, že jim český stát v dosahování milníků nijak zvlášť nepomáhá. Na rozdíl od filmové produkce tu herní nijak finančně nepodporuje. České školství navíc zrovna nechrlí nadějné vývojáře. 

"Je tady pět nebo šest herních oborů, které vygenerují ročně padesát až šedesát absolventů, ale to odvětví jich už teď ročně potřebuje tři stovky. Firmy si proto přetahují zaměstnance mezi sebou, stahují je z jiných oborů nebo se je snaží získat ze zahraničí," říká Barák. I proto tvoří téměř třetinu všech vývojářů v Česku cizinci. Tenhle problém se podle Baráka bude navíc dál prohlubovat, pokud se tedy české školství nějak nezmění. Do deseti let prý totiž bez problému může v českém herním průmyslu pracovat až deset tisíc lidí.

Ženy vývojářky jsou spíš raritou

Další zajímavé informace o stavu českého herním průmyslu přináší aktuální studie, kterou zpracovala Asociace českých herních vývojářů. Vyplývá z ní, že většina českých studií, přesně 67 procent, se soustředí na hry pro videoherní konzole a počítače. Pro mobilní telefony své tituly vyvíjí méně než polovina firem. 

Z dat vyplývá i to, že tuzemská videoherní studia jsou skutečně globálními společnostmi, které se příliš nespoléhají na český trh. Téměř 95 procent jejich her totiž nakupují zákazníci ze zahraničí, zejména z USA, Německa, Velké Británie, Ruska a Číny.

Ukazuje se také, že jde o podnikání, ve kterém dominují muži - jen třináct procent zaměstnanců českých herních firem tvoří ženy. Nikoho také asi nepřekvapí, že si zaměstnanci v herních studiích přijdou na poměrně zajímavé peníze. Například programátoři si v průměru vydělají kolem devadesáti tisíc korun, grafici mají asi o dvacet tisíc méně a třeba animátoři si přijdou na přibližně padesát tisíc.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Důvěra v ekonomiku po pěti měsících klesla. Lidé se čím dál více bojí nezaměstnanosti

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla meziměsíčně o 4,5 bodu na 86,4 bodu. Snížila se hlavně důvěra spotřebitelů, u nichž indikátor klesl o 11,6 bodu. Po jarním propadu je to druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Nižší je i důvěra u podnikatelů. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Průzkum se uskutečnil od 1. do 19. října. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se situace v posledních dnech vyvíjí, promítla se aktuálně platná opatření do odpovědí pouze částečně, upozornili statistici.

Hodnota důvěry spotřebitelů je nyní na 86 bodech, níže byla naposledy v dubnu. "Oproti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Zdroj: ČTK
Další zprávy