Válečná daň se dotkne bank, rafinerii i těžařů. Má činit 60 procent po tři roky

ČTK ČTK
6. 10. 2022 19:00
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). | Foto: Lukáš Bíba

Na tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise.

V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově "rozpočtově neutrální".

Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.

Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.

"Válka na Ukrajině generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin," uvedl Stanjura.

V bankovním sektoru takzvaná windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat.

"Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem," uvedl Stanjura.

V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení.

"My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u České národní banky. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,"upozornil Stanjura.

Evropská komise doporučila členským zemím Evropské unie určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést v březnu 2022. Podle aktuálního nařízení Evropské komise pak mají windfall tax nebo ekvivalentní opatření zavést všechny členské státy.

Některé země v čele s Itálií a Španělskem tak podle ministerstva financí už učinily a například Německo, Rakousko či Belgie zavedení daně aktivně připravují. Mimořádné daně jsou uvalovány na energetický průmysl a odvětví ropy a zemního plynu, v některých státech platí i pro bankovní sektor.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Na pohřbu oběti střelby v Nashville se střílelo, jsou dva zranění

Na pohřbu mladé ženy v americkém městě Nashville, která nedávno zemřela na následky střelného poranění, se střílelo. Zatím neznámý pachatel zahájil v sobotu palbu z projíždějícího auta a zranil dva lidi, zatímco odcházeli z kostela, kde se konal smuteční obřad, napsala agentura AP s odvoláním na policii.

Policisté pátrají po černém autě, z něhož mohlo střílet i více lidí, přičemž palba zasáhla osmnáctiletou ženu do nohy a pětadvacetiletého muže do pánve. Ani jedno ze zranění není život ohrožující, uvedl mluvčí nashvillské policie Don Aaron.

Někteří smuteční hosté podle něj byli ozbrojeni a střelbu na auto opětovali, popsal policejní mluvčí. Střelba se odehrála ještě před tím, než byla rakev s pozůstatky devatenáctileté Terriany Johnsonové vynesena z kostela.

Johnsonová zemřela v polovině listopadu a policie pátrá po sedmnáctiletém mladíkovi, jehož podezírá z její vraždy. Policisté se domnívají, že začal střílet na automobil s Johnsonovou poté, co se tato žena před tím dostala do potyčky s jeho sestrou. Vypadá to na nějaký druh sporu mezi dvěma skupinami lidí, uvedl Aaron.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Čína informuje o dalším nejvyšším denním přírůstku nakažených koronavirem

Čína za uplynulých 24 hodin zaznamenala nejvyšší denní přírůstek nákazy koronavirem od začátku pandemie. Testy tam odhalily 39 791 nových případů infekce, přičemž 3709 nakažených vykazovalo příznaky nemoci covid-19 a dalších 36 082 infekcí bylo asymptomatických. S odvoláním na zdravotnické úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Média zároveň informují o protestech proti pandemickým opatřením v některých čínských městech.

Čínské úřady o den dříve hlásily do té doby nejvyšších 35 183 nově prokázaných případů koronaviru za den, z nichž 3474 bylo symptomatických.

Čínští zdravotníci rovněž zaznamenali v sobotu jedno úmrtí v souvislosti s koronavirem. O den dříve neevidovali žádnou smrt v důsledku covidu-19, píše Reuters s tím, že počet úmrtí v zemi podle oficiálních údajů dosáhl počtu 5233.

Počet nakažených koronavirem v Číně v poslední době narůstá a úřady v rámci politiky takzvané nulové tolerance zpřísňují protikoronavirová opatření. Ta jsou poměrně velmi striktní a podnítila nespokojenost v zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy