Washington - Odchod pracovní síly zpomaluje střední a východní Evropu při dohánění Západu. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji. V dnešní analýze to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo podle fondu v posledních 25 letech za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř 20 milionů převážně mladých, kvalifikovaných lidí. To je zhruba stejně jako počet obyvatel Česka a Maďarska dohromady.
Emigration and Its Economic Impact on #Europe — Get the trends at a glance https://t.co/cBXWqwOETm pic.twitter.com/OdjKJU5NCm
— IMF (@IMFNews) July 20, 2016
Motivací k odchodu jsou především lepší pracovní místa a vyšší platy. Pravděpodobnost emigrace mladších, kvalifikovaných lidí se zvyšuje, pokud je vláda v jejich zemi méně efektivní a instituce bojující proti korupci a střežící dodržování zákona slabší.
"Odchod nejmladší a nejlepší pracovní síly z východní Evropy činí proces dohánění vyspělé Evropy ještě obtížnějším," konstatoval fond. Na východě není pokryta poptávka po pracovní síle v některých kategoriích, což snižuje růst produktivity. Velký příliv financí do těchto zemí pak sice podpořil investice a spotřebu, vedl ale také ke zhodnocení směnných kurzů a ke snížení konkurenceschopnosti ekonomik.
"Peníze poslané domů příbuzným zvýšily tlak na nástupní mzdy a snížily motivaci k práci," konstatuje také fond. Mzdy tak rostly rychleji než produktivita. S menší produkcí zároveň stouply vládní výdaje na sociální dávky ve srovnání s výkonem ekonomiky. Kvůli odchodu mladších lidí navíc roste podíl starších ročníků v populaci. To vede k vyšším výdajům na důchodové dávky, na což vlády obvykle reagují vyšším zdaněním práce.
Tento tlak, který pro ně hospodářská migrace představuje, by země regionu mohly zmírnit mimo jiné tím, že zlepší fungování domácích institucí. Mohly by zvážit i další liberalizaci imigrační politiky, především pokud jde o kvalifikované pracovníky. Dlouhodobému růstu a investicím by pak prospělo, kdyby vlády nezvyšovaly zdanění práce a více se spoléhaly na spotřební daně. A stávající pracovníky by se mohly pokusit udržet třeba tím, že sladí vzdělávání s potřebami pracovního trhu.
Řešení fond navrhuje i pro Evropskou unii, pro kterou je migrace z východu na západ celkově přínosem. Brusel by na tento trend mohl reagovat například úpravou strukturálních a kohezních fondů tak, aby vyrovnaly nepříznivý vliv emigrace na ekonomiky vysílajících zemí.
