Minimální mzda v Česku patří k nejnižším v EU, ukazuje nové porovnání

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
18. 7. 2016 20:15
Česká republika se v rámci Evropské unie řadí ke státům, v nichž je minimální mzda nejnižší. Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou je v porovnání evropských států rovněž nižší. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.
Výplata. Ilustrační foto
Výplata. Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha - Česko patří v Evropské unii k zemím s nejnižší minimální mzdou a také s nejnižším poměrem minimálního výdělku k průměrné mzdě. Při přepočtu na kupní sílu se ČR díky nižším cenám řadí mezi státy se střední minimální mzdou. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

Minimální mzdu si stanovilo 22 z 28 zemí Unie. Nejnižší mělo na začátku roku Bulharsko - 215 eur (5810 korun). Nejvíc se naopak vyplácí v Lucembursku - 1923 eur (51 967 korun). V České republice činí 366 eur, tedy 9900 korun.

Země Minimální mzda (leden 2016) Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě (2014)
Albánie 156 eur -
Makedonie 214 eur* -
Bulharsko 215 eur 40,3 %
Rumunsko 233 eur 38,4 %
Srbsko 234 eur 43,7 %
Černá Hora 288 eur** -
Litva 350 eur 45,7 %
Maďarsko 353 eur 45,5 %
Česko 366 eur 33 %
Lotyšsko 370 eur 44,4 %
Slovensko 405 eur 36,4 %
Chorvatsko 408 eur 37,8 %
Estonsko 430 eur 36,2 %
Polsko 431 eur 45,1 %
Turecko 518 eur 50 %
Portugalsko 618 eur 44,9 %
Řecko 684 eur 50,1 %
Malta 728 eur 44,6 %
Španělsko 764 eur 34,2 %
Slovinsko 791 eur** 51,3 %
USA 1155 eur 30,3 %
Francie 1467 eur 47,9 %
Německo 1473 eur -
Belgie 1502 eur 44,7 %
Nizozemsko 1508 eur 43,4 %
Velká Británie 1529 eur 40,1 %
Irsko 1546 eur 41,8 %
Lucembursko 1923 eur 47,6 %

* údaj z ledna 2015, ** údaj z července 2015, zdroj: Eurostat

Minimální mzdu nemají Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko. Částka pod 500 eur se vyplácela v deseti členských a čtyřech kandidátských zemích. V Polsku dosahuje 431 eur (11 648 korun), více než Češi mají i Estonci, Chorvaté, Slováci a Lotyši. Na Slovensku se vyplácí 405 eur (10 945 korun), tedy o více než tisícikorunu víc než v Česku. Naopak méně než pracovníci v ČR dostanou lidé v Maďarsku, Litvě, Rumunsku a Bulharsku.

Minimálně mezi 500 a 1000 eur si vydělají lidé ve Slovinsku, Portugalsku, Řecku, Španělsku, na Maltě a v kandidátském Turecku. "Ve všech pěti členských zemích byla minimální mzda ve skutečnosti nižší než 800 eur měsíčně," uvedl Eurostat. Tisícovku eur přesahuje minimální mzda v sedmi členských státech.

Zatímco podle nominální částky patří Česko k zemím s nejnižším minimálním výdělkem, při přepočtu na kupní sílu je mezi zeměmi se střední minimální mzdou. Díky nižším cenám a životním nákladům se do této skupiny přesunula většina států s nominálně nízkými mzdami.

Podle standardu kupní síly (PSS) by minimální výdělek v Česku odpovídal 564 jednotkám. Standard kupní síly je jednotka, za kterou si člověk může pořídit v každé zemi stejné množství zboží. Slováci by měli 597 jednotek, Maďaři 625 a Poláci 792. Země s nejvyššími minimálními mzdami by si naopak o pár desítek či stovek jednotek pohoršily.

Česko mělo podle Eurostatu také nejmenší poměr minimální mzdy k průměrnému výdělku. V roce 2014 představoval 33 procent. Od té doby se o dva až tři procentní body zvedl. Nejvyšší podíl byl ve Slovinsku, a to 51,3 procenta.

Sobotkova vláda se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26 480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10 592 korun. Loni ve čtvrtém čtvrtletí činil průměrný výdělek 28 142 korun, z toho 40 procent je 11 257 korun.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy