Lagerdeová nabízí eurozóně dohodu o řeckém dluhu. Země zkrácení dluhu potřebuje, říká

ČTK ČTK
5. 6. 2017 20:55
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová nabídla evropským věřitelům řešení, jak vyjít ze slepé uličky řeckého zadlužení. Díky jejímu návrhu by bylo možné eurozóně uvolnit další část úvěru ještě v červnu. Podle fondu Řecko potřebuje zkrácení dluhu, Německo to však odmítá. Christine Lagardeová navrhuje dohodu, jejímž prostřednictvím by MMF na finanční pomoci Řecku participoval, jak požaduje Berlín, ale dokud by se neujasnila opatření ke zmírnění řeckého zadlužení, žádnou částku by nevyplatil.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. | Foto: Reuters

Berlín - Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová prohlásila, že evropským věřitelům nabídla východisko ze slepé uličky řeckého zadlužení. Její návrh by eurozóně umožnil uvolnit další část úvěru ještě v červnu. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na rozhovor, který Lagardeová poskytla německému listu Handelsblatt.

Podle názoru MMF Řecko zkrácení dluhu potřebuje, ale to odmítá Německo. Christine Lagardeová navrhuje dohodu, jejímž prostřednictvím by MMF na finanční pomoci Řecku participoval, jak požaduje Berlín, ale dokud by se neujasnila opatření ke zmírnění řeckého zadlužení, žádnou částku by nevyplatil.

"Může existovat program, v němž se vyplacení finančních prostředků uskuteční jen tehdy, když budou věřitelé dluhová opatření jasně definovat," prohlásila Lagardeová v rozhovoru pro úterní vydání listu. Kompromis by ministrům financí eurozóny umožnil, aby na jednání 15. června dali zelenou vyplacení další části úvěrové pomoci. "Je to možnost dohody," řekla Lagardeová.

Řecku v červenci vyprší splatnost asi sedmi miliard eur dluhů (184 miliard Kč), které bez uvolnění úvěrů z třetího záchranného programu nebude schopno splatit.

Jednání ministrů financí eurozóny a MMF o Řecku v květnu ztroskotala. Eurozóna nové půjčky Aténám neuvolnila, uznala nicméně, že země udělala v reformách pokrok. Rozdílné názory měly obě strany na budoucí ekonomický růst Řecka a na rozpočtové přebytky.

Skupina ministrů eurozóny v čele s německým ministrem Wolfgangem Schäublem trvá na tom, že rozhodnutí o tom, zda Řecko potřebuje úlevu od dluhů, by mělo padnout až skončí současný záchranný program, tedy v polovině roku 2018. MMF tvrdí, že je o tom potřeba rozhodnout hned. Ministři požadují, aby MMF na dohodě participoval z důvodu důvěryhodnosti. Právě zmírněním dluhové zátěže Řecka ale MMF svou účast na nejnovějším kole finanční pomoci (ve výši 86 miliard eur) podmínil.

Podle názoru MMF je zmírnění dluhové zátěže, anebo pro tuto chvíli alespoň jeho jasný příslib, nezbytné k obnovení důvěry investorů v Řecko. To je pro zemi, jejíž zadlužení dosahuje 197 procent hrubého domácího produktu, důležité zejména proto, že že se v příštím roce hodlá vrátit na světový finanční trh.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Bezpečnostní dotazník na dostavbu Dukovan měli dostat i Číňané, řekl Zeman

Bezpečnostní dotazník kvůli stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany měla dostat i čínská firma, domnívá se prezident Miloš Zeman. Čím více firem se tendru zúčastní, tím nižší podle něj bude konečná cena. Rozdíl může být řádově desítky miliard korun. Řekl to v rozhovoru pro server Blesk.cz.

Zeman odmítl varovaní českých bezpečnostních služeb před zařazením čínských a ruských firem do tendru na stavbu nového jaderného bloku. Naznačil, že za jejich zprávami může být i konkurenční boj některých firem, které se o zakázku budou ucházet.

"Jenom ekonomický analfabet neví, že čím nižší počet uchazečů, tím je zákonitě vyšší cena," řekl Zeman. "Takže když na základě blouznění zpravodajských služeb vyřadíte některé uchazeče, dokonce dva z pěti, tak tím zákonitě vzroste cena těch zbývajících tří, kteří budou ve slabším konkurenčním prostředí," poznamenal. Cenový rozdíl podle něj může být v řádu desítek miliard korun.

Z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu v březnu vyplynulo, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstat by tak měli čtyři uchazeči - francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a ruský Rosatom. Účast Rosatomu kritizuje opozice i někteří bezpečnostní experti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy