Praha – První sběr kontrolního hlášení dopadl podle ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství bezchybně. Z 290 tisíc očekávaných hlášení za leden jich firmy do 25. února nahrály na server Finanční správy 245 tisíc. Chybných kontrolních hlášení bylo asi deset tisíc, tedy čtyři procenta.
"Chtěl bych poděkovat všem, kteří se aktivně zúčastnili, a doufám, že si uvědomují, že to jsou peníze nás všech, peníze, které potřebujeme, například na navyšování platů či důchodů," řekl ministr financí Andrej Babiš, podle nějž je kontrolní hlášení nejúčinnějším prostředkem v boji proti daňovým podvodům. Upozornil také na to, že například na Slovensku byl výnos za tři roky fungování kontrolního hlášení dvě miliardy eur.
"Prognózy, že se nepodaří kontrolní hlášení podávat, se jednoznačně neukázaly být relevantní," dodala náměstkyně ministra financí pro daně Alena Schillerová. Chyby, kterých se daňových poplatníci při podávání kontrolních hlášení dopouštěli, byly hlavně formálního charakteru. Nejčastěji se jednalo o nevyplnění ID datové schránky nebo e-mailu, opakovaně také chyběla daňová identifikační čísla (DIČ) odběratele či dodavatele.
V případě, že berní úřad tyto chyby odhalí, musí je plátce daně opravit. Pokud tak neučiní, bude čelit sankcím a k jeho hlášení bude berní úřad přistupovat tak, jako by vůbec nebylo podáno.
První pokutu úřady vybírat nebudou
V souvislosti s kontrolním hlášením hrozí řada pokut. Nejnižší pokutu ve výši 1000 korun za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu ale nebude Finanční správa udělovat do doby, než začne platit novela zákona. Ta obsahuje zmírňující sankce a měla by začít platit zhruba od poloviny roku. Tisícikorunová pokuta bude pak automaticky prominuta pouze v případě, že prodlení při podání hlášení bylo v daném kalendářním roce poprvé.
Dále správa může dát pokutu 10 000 korun, pokud poplatník hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval. Další pokuty ze zákona jsou 30 000 a 50 000 korun. Existuje i pokuta 500 000 korun v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.
Při zavedení kontrolního hlášení se autoři inspirovali v zahraničí. "Kontrolní hlášení funguje v pěti členských státech EU, takže obavy z toho, že by to snad mělo být protiústavní, se nedomnívám, že jsou namístě, protože pět států už se systémem roky pracuje a nečiní to problém," uvedl šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
Podle Janečka je kontrolní hlášení vhodným mechanismem pro odhalení především karuselových podvodů a falešných faktur. Přínosem nově zavedeného mechanismu pro veřejné rozpočty pak bude hlavně růst inkasa DPH související s odstrašujícím efektem. Pro plátce prý bude zase výhodné narovnání konkurenčního prostředí, cílenější kontroly a omezení zdlouhavého řízení na ověřování oprávněnosti nároku na odpočet DPH.
Kontrolní hlášení funguje na principu pravidelného sběru faktur od daňových poplatníků. Ty se následně spárují a analyzují. Systém zviditelní jen nespárovaná data a upozorní na ně kontrolory. V Česku se povinnost kontrolního hlášení týká asi 500 tisíc plátců DPH. 290 tisíc z nich, právnické osoby a fyzické osoby – měsíční plátci, podává hlášení každý měsíc. 210 tisíc fyzických osob pak podává hlášení co čtvrt roku, letos poprvé k 25. dubnu.
