Praha – Česká ekonomika v roce 2014 zaznamenala nejodolnější růst od jara 2007, lidé se postupně vracejí do obchodů a tržby rostou. Oživení stojí na pevnějších základech a dává naději, že „krize“ končí. Vyhráno ale ještě není, upozorňují ekonomové. Strašákem je pro ně hlavně hrozící deflace v eurozóně.
Na oživení české ekonomiky se letos podílela hlavně soukromá spotřeba a podobně by tomu mělo být i v roce 2015. Lidé totiž podle expertů přestali mít strach z toho, jak se budou mít v dalších měsících, a dopřávají si nákupy, které v uplynulých letech odkládali.
"Domácnosti mají velmi pozitivní náladu díky klesající nezaměstnanosti a konečně i zvýšení jejich příjmů," říká ekonom ČSOB Petr Dufek. S vyšší poptávkou totiž rostou investice firem, a tím pádem i ceny a mzdy.
Podle analytiků by měla reálná mzda v roce 2015 růst o 2,3 až 3 procenta. Tedy rychleji než ceny - inflace má podle ministerstva financí činit 1,5 procenta. "Statistiku trochu vylepší přidávání na platech ve veřejném sektoru, které zřejmě bude vyšší než v případě sektoru soukromého," dodává Dufek.
Pozitivní dopad na tuzemskou spotřebu má podle něj i zlevnění energií - na začátku roku výrazně zlevnila elektřina, v poslední době pak především ropa, která se ze 115 dolarů za barel propadla na 70 dolarů. "Zlevnění energií byl první impulz, který nepochybně podpořil i růst v Česku. Jde o přímou a zároveň nemalou úsporu v peněženkách," tvrdí Dufek.
"Domácnosti teď navíc nejsou stresované vyhlídkou na růst daní, například DPH," dodává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Pevnější základy
Analytici očekávají, že se situace bude zlepšovat i v roce 2015. Cesta k tříprocentnímu růstu, kterým by se podle předpovědi Evropské komise mělo chlubit třeba Polsko, bude ale ještě dlouhá.
"Přesto se český trh již doopravdy probral a stojí na pevnějších základech než během krátkodechého oživení v roce 2011. To se tehdy opíralo o zahraniční obchod," říká ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. Orientovat se příliš na vývoz může být přitom rizikové - ekonomický vývoj pak závisí hlavně na prosperitě a poptávce v partnerských zemích.
Vyhráno ale ještě není. "Ani rok 2015 nebude tak silný, protože motor Evropy, Německo, nemá příliš energie k velkému růstu," předpokládá analytik Home Credit Michal Kozub. Zatímco Česko se má podle prognózy ministerstva financí v příštím roce těšit 2,5% růstu, německý HDP by se měl zvýšit jen o 1,4 procenta.
Nepodceňovat evropskou deflaci
Právě vývoj v eurozóně a především v Německu bude tedy pro Česko klíčový. Vedle toho, že by případné zpomalení pocítili vývozci, by se evropskými problémy mohl "nakazit" i zbytek tuzemské ekonomiky.
Eurozóna se totiž nachází na hraně deflace a zásahy Evropské centrální banky (ECB), například záporná depozitní sazba nebo poskytování výhodně úročených úvěrů, zatím příliš nezabírají. Na první pohled se sice může zdát, že Česka se tento problém netýká, deflace by se však dostala i k nám - právě "díky" zahraničnímu obchodu s Německem, Slovenskem či Rakouskem.
Pokles cen u sousedů by se "přelil" do Česka, protože by zboží a služby z dovozu stály méně, vysvětluje Kozub. Kvůli boji o zákazníka by pak museli zlevnit i tuzemští výrobci. Proč má většina ekonomů z deflace strach? Vysvětlení najdete například v rozhovoru s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem.
Záleží na úspěchu ECB
Rozhodující proto podle expertů bude, zda se současný pokles cen v eurozóně podaří "zlomit".
"Je pravděpodobné, že Evropská centrální banka v prvním čtvrtletí roku 2015 rozšíří svůj arzenál nekonvenčních měnověpolitických zásahů, přičemž do něj možná zahrne i odkup vládních dluhopisů členských zemí eurozóny," očekává Kovanda.
Teprve pokud by ani tento krok nezabral a české ceny by se kvůli vývoji v zahraničí držely hluboko pod dvouprocentním inflačním cílem, tak by podle něj mohla opět zasáhnout Česká národní banka (ČNB).
"V prvé řadě by nejspíše oznámila prodloužení uplatňování intervenčního režimu až za horizont roku 2016," říká Kovanda. Připomíná tak zásah, kvůli němuž koruna v listopadu 2013 oslabila z 25,7 na 27 korun za euro.
Ceny se dál budou držet nízko
I kdyby "evropská katastrofa" nenastala, tak lze podle analytiků očekávat, že se Česko bude v příštím roce potýkat s nízkou inflací. "Současná míra inflace zaostává za aktuální prognózou České národní banky," připomíná Kovanda. Zatímco banka počítala s tím, že v říjnu i listopadu vzrostou ceny meziročně o 0,8 procenta, inflace v uvedených měsících činila 0,6, respektive 0,7 procenta.
Za nízkým růstem cen stojí hlavně levná ropa. Není ale pravděpodobné, že by ČNB v tomto případě zasahovala a ještě více "zlevňovala" korunu. "Bojovat proti cenové stagnaci způsobené ropou by bylo nerozumné a nemyslím si, že by se ČNB odhodlala jít takovou cestou," věří Sobíšek.
Pokles ceny paliva je totiž podle něj změna, která podporuje ekonomický růst, protože se zvyšuje kupní síla spotřebitelů. "Zbudou-li jim peníze ušetřené díky levnějším pohonným hmotám, ochotně je utratí za něco jiného," vysvětluje. Ani podle Dufka nelze zlevňování pohonných hmot, mobilních telefonů, tabletů, televizorů či notebooků považovat za dramatické, nebo dokonce nebezpečné.
Nynější relativně nízké ceny mají několik příčin. Kromě již zmíněných problémů v eurozóně je to například přebytek potravin v důsledku ruských sankcí nebo letošní dobré úrody.
Jak by vypadal smrtící koktejl
Z politického dění v zahraničí měla v posledních měsících na české hospodářství výrazný vliv i hlavně sankční válka mezi EU a Ruskem, která se projevila na zahraničním obchodě. "Sankce jsou jedním z důvodů – nikoliv však jediným – který stojí za útlumem ruské ekonomiky. Na druhou stranu je ruský trh významný pro tuzemské strojařské a automobilové firmy, takže zcela imunní česká ekonomika vůči tamnímu vývoji není," míní Dufek.
Další potenciální hrozbou pro ještě docela křehké oživení může být podle Kovandy ukrajinský konflikt. "Jeho vývoj v roce 2015 je nevyzpytatelný. Případné vyhrocení představuje ve spojení s prohloubením útlumu v eurozóně smrtící koktejl, jenž by mohl vést až k zadrhnutí české ekonomiky," varuje.
