Kde se žije nejlépe? Bohatství nezaručuje nejvyšší kvalitu, ukazuje žebříček regionů v EU

Jana Kohoutová Jana Kohoutová
14. 10. 2016 6:41
Index společenského rozvoje je jedním z alternativních ukazatelů k hrubému domácímu produktu (HDP) a snaží se měřit nejen ekonomický růst či ekonomiku obecně. Čelu žebříčku vévodí regiony severských zemí, jako je Švédsko, Dánsko, Finsko, boduje také Nizozemsko. Na opačném konci zůstávají bulharské a rumunské regiony. Mnoho hlavních měst, která patří k ekonomicky nejvýkonnějším (typicky Londýn), v tomto žebříčku propadlo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha/Londýn – Společensky nejrozvinutějším regionem v Evropské unii je Upper Norrland, nejsevernější část Švédska. Alespoň podle nejnovějšího Regionálního indexu společenského rozvoje v EU (EU Regional Social Progress Index), který pro Evropskou komisi sestavila nezisková organizace Social Progress Imperative.

Index měří na padesáti ukazatelích společenský i ekonomický rozvoj a úroveň životního prostředí v 272 regionech (NUTS-2) osmadvaceti členských států Evropské unie. Jde o tři skupiny kritérií – základní lidské potřeby (které dále zahrnují výživu a základní lékařskou péči, vodu a hygienické podmínky, osobní bezpečí), předpoklady pro životní pohodu (zejména přístup k základnímu vzdělání, k informacím, zdraví, kvalita životního prostředí) a příležitosti obyvatel (osobní práva a svobody, možnosti volby, tolerance, začlenění, přístup k dalšímu vzdělávání).

Index sociálního rozvoje (čím zelenější, tím lepší)
Index sociálního rozvoje (čím zelenější, tím lepší) | Foto: EU Social Progress Index

Čelu žebříčku tradičně vévodí regiony severských zemí, jako je Švédsko, Dánsko, Finsko, boduje také Nizozemsko. Na opačném konci zůstávají bulharské a rumunské regiony.

Nejlepší z českých regionů je Praha. V rámci EU se však umístila až pod průměrem – na 159. příčce. Jen o pár příček předstihla územní jednotky Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina) a Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj). Nejhůře skončil Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) na 232. místě.

Celkový index – podmínky pro kvalitní život:

Region
Skóre
1. Upper Norrland, Švédsko 82,33
2. Central Jutland,  Dánsko 81,98
3. Capital Region of Denmark, Dánsko 81,67
4. Âland, Finsko 81,61
5. Utrecht, Nizozemsko 81,37
6. Northern Jutland, Dánsko 81,36
7. Helsinky, Finsko 81,19
8. Gelderland, Nizozemsko 81,11
9. North Holland, Nizozemsko 80,95
10. Groningen, Nizozemsko 80,55
... ...
159. Praha 65,85
176. Jihovýchod (Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj) 63,55
178. Jihozápad (Jihočeský kraj, Plzeňský kraj) 63,20
186. Severovýchod (Liberecký, královéhradecký a Pardubický kraj) 61,54
187. Střední Morova (Olomoucký a Zlínský kraj 61,41
204. Střední Čechy (Středočeský kraj) 59,9
210. Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj) 58,33
232. Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj) 56,52
... ...
268. Northeast Romania, Rumunsko 43,49
269. Southeast Romania, Rumunsko 42,89
270. South Muntenia, Rumunsko 41,82
271. North West Bulgaria, Bulharsko 40,62
272. South East Bulgaria, Bulharsko 39,72

Zdroj: Social Progress Imperative

Index společenského rozvoje je jedním z alternativních ukazatelů k hrubému domácímu produktu (HDP) a snaží se měřit nejen ekonomický růst či ekonomiku obecně.

"Například centrální Londýn, nejbohatší region Evropy, je ve výsledcích svého společenského rozvoje výrazně průměrným. Evropské finanční centrum se z 272 porovnávaných regionů umístilo až na 81. příčce za severovýchodním Skotskem, Devonem a Severním Irskem. Lepší společenský rozvoj než centrální Londýn vykazuje celkem 21 britských regionů," říká Josef Kotrba, vedoucí partner společnosti Deloitte ČR.

Nepříliš dobře dopadla i některá další města nebo jejich bezprostřední okolí – například Brusel (153. příčka), Bratislava (181. příčka), Řím (197. příčka) či Varšava (215. příčka).

Regionálního indexu společenského rozvoje v EU - Praha
Regionálního indexu společenského rozvoje v EU - Praha | Foto: Evropská komise

Z dílčích kritérií dosáhla Praha výtečného skóre pouze v (nízké) úmrtnosti novorozenců a přístupu k základnímu vzdělání. Nejhorší skóre (až 264. příčka) pak česká metropole získala v oblasti životního prostředí a jeho znečištění. Nijak přesvědčivé skóre město nezískalo ani v případě hygienických podmínek, zdraví či v oblasti osobních práv, kam tvůrci indexu řadí například důvěru v politický a právní systém a policii.

Podle už dříve zveřejněného žebříčku společenského rozvoje hodnotícího 133 zemí světa letos nejlépe dopadlo Finsko a nejhůře Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě (podrobněji čtěte zde).

 

Právě se děje

Další zprávy