Praha - Do deseti let se počet podnikatelů starších 61 let zdvojnásobí. Dva z deseti seniorů navíc uvažují o zahájení podnikání. Hlavním motivem nejsou pouze peníze, ale i společenská prospěšnost a udržování psychické a fyzické aktivity. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků a ČSOB uskutečnila agentura Ipsos.
Nadšená podnikatelská generace 90. let se dostává do důchodového věku. Z pohledu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je z celkového počtu 991 000 celkem 190 000 starších 61 let. Během deseti let jich bude dvojnásobek. Na druhé straně klesá tempo přírůstku mladých podnikatelů, zatímco ještě v roce 2016 byla pětina živnostníků mladších 36 let, o rok později to bylo už jen 18 procent. V tomto roce je tak poprvé více podnikatelů starších 61 let než mladších 36 let.
Lidé ve věku 55 let a více se podle průzkumu shodují na tom, že psychická či fyzická aktivita pomáhá prodloužit život a zlepšuje zdraví. Velmi kladně se staví i k práci, která jim pomáhá nejen pokrývat životní náklady, ale udržuje je ve vztazích s okolím a zlepšuje psychickou kondici.
Čtvrtina lidí v předdůchodovém věku a 15 procent lidí starších 64 let dokonce uvažuje o tom, že začnou podnikat. Jejich motivací je mimo finančních zdrojů rovněž snaha být společensky prospěšní a posílit nezávislost.
Pokud se pustí do podnikání, očekávají zejména podporu od rodiny, ale rovněž nestranné informace o možnostech i povinnostech spojených s malým byznysem. Nejpreferovanějším oborem podnikání je malý obchod, administrativa, pedagogika, drobná výroba a poradenství.
Atraktivní jsou senioři i pro zaměstnavatele. Na 82 procent malých a středních firem zaměstnává pracovníky starší 55 let, přičemž se potvrzuje, že podniky dokážou využít jejich zkušeností, neboť ve 45 procentech jsou nad výkonnostním průměrem.
S ohledem na mzdy jsou většinou spíše na podnikovém průměru. Nejvíce si na nich zaměstnavatelé cení jejich zkušeností, spolehlivosti a zodpovědnosti. Naopak za slabší stránky považuji menší rychlost, vyšší nemocnost a menší schopnost pracovat s novějšími technologiemi.
"Udržet seniory v aktivní ekonomické činnosti se musí stát celospolečenským tématem. Jejich rychlý úbytek jakožto živnostníků by měl přímý dopad na obslužnost regionů, neboť jsou základem drobného obchodu, řemesla nebo malého zemědělství. Stejně tak by ale senioři chyběli i na trhu práce, neboť jsou nejenom spolehlivou a výkonnou pracovní silou, ale v době minimální nezaměstnanosti jsou dnes jednoduše nenahraditelní," uvedl předseda asociace Karel Havlíček.
