Praha - Peníze z Bruselu na stavbu rychlých internetových sítí na českém venkově jsou v ohrožení. Na čerpání první části z balíčku 14 miliard korun se dosud nikdo nepřihlásil, podle firem jsou špatně nastavená pravidla. Hrozí tak, že stát internetové miliardy nakonec utratí za něco jiného.
Podle společností, které budují sítě, by se dotace nakonec nemusely kvůli špatně nastaveným podmínkám proplatit. Bojí se především žalob od síťařských firem, které už internet nové generace bez finanční pomoci do některých částí republiky zavedly. Ty by si mohly stěžovat na stát, že podporou dotací zvýhodňuje jejich konkurenty. Jedna z největších společností CETIN se nyní kvůli nejasným pravidlům dotační podpory hodlá obrátit až na bruselské špičky z Evropské komise.
"Společnost CETIN má vážné pochybnosti o tom, zda výzva Vysokorychlostní internet splňuje podmínky pro slučitelnost veřejné podpory s vnitřním trhem," zdůvodnila mluvčí firmy Kamila Dunděrová. Výzva je podle ní napsaná tak, že porušuje principy transparentnosti a technologické neutrality.
Do roku 2015 firmy státu hlásily, v kterých částech země už postavily přípojky pro rychlé internetové sítě, aby se určilo, kam bude dotační podpora směřovat a kam ne. Od té doby ale vzniklo množství nových přípojek i na místech, kde stát stavbu nových dotovaných sítí posvětil. Podle informací Aktuálně.cz jde v případě CETIN o tisíce případů.
"Z těchto důvodů zvažujeme podání k Evropské komisi k posouzení těchto otázek. Obáváme se totiž, že v případě neslučitelnosti výzvy s pravidly pro veřejnou podporu by dotace nemohly být vyplaceny anebo by musely být vráceny," dodala Dunděrová.
Ještě je čas, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo průmyslu se kritice brání. "Hodnocení této výzvy je předčasné, termín pro předložení výzvy ještě nevypršel. Jedná se o kolovou výzvu, kde nerozhoduje datum podání žádosti, a je velmi pravděpodobné, že žádosti budou přicházet až ke konci termínu," míní ministr průmyslu Jiří Havlíček. Jeho úřad už se také připravuje na další kolo a chystají se i zákony, které by budování sítí zjednodušily a urychlily.
S rozdělováním evropských peněz se začalo o tři roky později, než se původně plánovalo. Mohly za to také spory mezi ministerstvem vnitra a průmyslu o to, kdo z nich by měl evropské miliardy rozdělit. V kompetenční přestřelce nakonec vyhrálo ministerstvo průmyslu, které má internetový program na starosti. Tomu ale dlouhé měsíce trvalo, než letos v dubnu spustilo první dotační výzvu a peníze se mohly začít čerpat.
Kritici varují před tím, že se všechny prostředky nakonec nestihnou vyčerpat a budou se muset vracet. Podle ministerstva pro místní rozvoj je na takové scénáře ještě brzy. "Jedná se o výzvu, kde není rozhodující čas podání, ale kvalita předloženého projektu, tudíž žadatelé nemusí s podáním pospíchat," upozorňuje ředitelka komunikace resortu Veronika Vároši.
"Pokud by se rizika pro její efektivní vyčerpání prohlubovala, budeme nepochybně navrhovat účinná opatření. Realokace uvnitř programu může být samozřejmě jedním z takových návrhů," dodala Vároši.
Miliardy na sítě nové generace uvolnila Evropská unie s plánem, aby se ve členských zemích připojila k rychlému internetu i ta nejodlehlejší vesnice. Plán pro rok 2020 hovoří o tom, že všichni Češi by měli mít přístup k přípojce alespoň o rychlosti 30 Mb/s. A více než polovina domácností k 100 Mb/s. Podle dat společnosti Seznam.cz ale v současné chvíli používá zhruba 84 procent Čechů internet pomalejší než 10 Mb/s.
