Praha – Úřadům se komplikuje možnost, jak trestat drobné podnikatele za práci načerno. Podle soudů totiž stát nemůže automaticky považovat každého, koho při náhodné kontrole v obchodě či bistru objeví za prodejním pultem, za nelegálního zaměstnance.

Podnikatelé i údajní nelegální zaměstnanci argumentovali, že šlo jen o jednorázovou výpomoc v rodině nebo mezi známými. Tato praxe je v Česku rozšířená zejména mezi vietnamskými a čínskými obchodníky.

Za poslední dva roky řešily tuzemské soudy včetně Nejvyššího správního osm případů týkajících se právě pokut za údajnou pomoc příbuzných či známých. A ve všech případech nakonec uspěli podnikatelé nebo pracovníci.

Stát musí podle soudů jednoznačně prokázat, že jde o soustavnou práci načerno, a nikoliv o jednorázovou výpomoc. Výsledek jedné nahodilé kontroly bez jasných důkazů na potrestání nestačí.

Získejte více důkazů

Nejvyšší správní soud zrušil pokutu ve výši 15 tisíc korun pro neteř majitelky vietnamského obchodu ve Znojmě. Kontrola ji přistihla, jak v obchodě obsluhovala zákazníky i kasírovala za prodané zboží. Podle majitelky obchodu jí ale jenom jako příbuzná vypomáhala.

„Nelegální práce je závažným a rozšířeným negativním společenským jevem a zaměstnavatelé se ji snaží maskovat. Není ale zkrátka a dobře možné v rámci boje proti této nežádoucí praxi likvidovat běžný občanský život,“ konstatoval Nejvyšší správní soud.

Právě na základě tohoto rozhodnutí chce ministerstvo práce a sociálních věcí nyní kontroly upravit. Chce tedy tlačit na to, aby kontroloři získali více důkazů potvrzujících práci načerno a nespoléhali se jen na výsledek jediné kontroly.

Kuchař a prodavačka? Rodiče!

Nejde totiž o ojedinělý případ. Letos už soudy v Hradci Králové a Praze vyhověly čtyřem žalobám podnikatelů a firem z Asie.

Všechny případy jsou velmi podobné. Kontrola u Úřadu práce nebo Státního úřadu inspekce práce objevila při jednorázové akci v prodejnách a bistrech za pulty a při obsluze zákazníků lidi, kteří neměli pracovní smlouvy, nemluvili dobře česky a nedokázali hned prokázat, že jsou zaměstnanci. Při kontrole podepsali protokoly, které měly zaměstnávání načerno potvrzovat.

Ukázkový je třeba případ společnosti Lei Lei s čínskými majiteli. Ta dostala pokutu 80 tisíc korun za nelegální zaměstnávání dvou cizinců v bistru v obchodním centru Chomutovka v Chomutově. Podle místního úřadu práce i ministerstva práce a sociálních věcí bylo nelegální zaměstnávání jednoznačně prokázáno. Argumenty jednatele firmy, že jde o jeho rodiče, kteří jako kuchař a prodavačka jenom vypomáhali bez nároku na mzdu, stát neuznal.

„Oba cizinci v bistru pracovali a s ohledem na charakter prováděné práce ji museli vykonávat na základě pokynů zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho náklady, a to v pracovní době,“ rozhodlo ministerstvo. A pokud jim společnost Lei Lei nevyplácela mzdu, porušila zákon.

U soudu ale ministerstvo pokutu neobhájilo. Pražský městský soud totiž vyhověl žalobě společnosti Lei Lei a sankci zrušil. Podle čínských majitelů firmy nešlo o práci načerno, ale o jednorázovou pomoc příbuzných. „Rodiče vypomáhali synovi bez nároku na odměnu. Cizinci navíc nerozumějí dobře česky a nikdo je nepoučil, co je v textu o výsledcích kontrol,“ namítala firma.

Pražský městský soud rozhodl, že stát nedokázal prokázat, že jde o nelegální zaměstnávání. „Jediným důkazem je protokol o kontrole – z něho ale nelze dovodit, že by cizinci vykonávali práci ve smyslu zákoníku práce,“ uvedl soudce Jan Ryba.

Soud zdůraznil, že pokutu není možné uložit na základě jediného podkladu – kontroloři musí mít v ruce více jednoznačných důkazů. „Cílem zákona o zaměstnanosti totiž není potírat jakoukoli práci cizinců, ale jen takovou, kterou cizinci vykonávají v rozporu s povolením k zaměstnání (například jiný druh práce) nebo bez povolení k zaměstnání,“ rozhodl soud. Rozhodnutí soudu je definitivní, a pokuta tak neplatí, ministerstvo se v tomto případě k Nejvyššímu správnímu soudu neodvolalo.

Nahodilý záskok, nebo porušení zákona?

Stát neuspěl ani u Krajského soudu v Hradci Králové. Zrušil dvě pokuty ve výši čtyři tisíce korun, které dostal jak majitel vietnamského obchodu s textilem v Hronově, tak jeho známá, která ho v obchodě zastupovala, když byl na jednání na úřadech. V tomto případě dokonce majitel obchodu dodatečně doložil pracovní smlouvu včetně výplatních pásek.
 
Ani v tomto případě kontroloři podle soudu nepředložili jednoznačné důkazy. „Z provedeného dokazování není možné jednoznačně uzavřít, zda šlo skutečně jenom o nahodilý záskok, nebo o soustavnou práci pro kontrolovaného podnikatele,“ rozhodl senát královéhradeckého soudu vedený soudcem Janem Rutschem. V tomto případě ale ještě nejde o konečný výsledek, Státní úřad inspekce práce se obrátil se stížností na Nejvyšší správní soud.