reklama
 
 

Dělat to pro dotace? Nesmysl, sílu nám dodávají spokojení lidé, říká ekofarmářka roku

Aktualizováno 6. 6. 2019 7:03
Bezděkovský mlýn rodiny Řezníčkovy v Rohozné na Jihlavsku se věnuje chovu masného skotu a letos získal dvě ocenění. Cenu Svazu ekologických zemědělců (PRO-BIO) za Nejlepšího sedláka roku a Bartákův hrnec pro nejlepší ekofarmu si manželé Řezníčkovi převzali v sobotu, kdy statek zároveň otevřeli veřejnosti. "Když jsme vstoupili do ekologie, reakce některých byly, že tam jdeme kvůli dotacím. Nedokázali jsme jim vysvětlit, že je to z přesvědčení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Věra Řezníčková.

Právě jste získali dvě ocenění, Nejlepšího sedláka roku a Bartákův hrnec pro nejlepší ekofarmu. Na co přesně se váš ekostatek zaměřuje?
Hospodaříme na 226 hektarech zemědělské půdy, z toho je 150 hektarů orné a 76 ha TTP (trvalé travní porosty, pozn. red.). Na orné půdě pěstujeme jetelotravní směsky, abychom získali kvalitní krmení - senáže, pelušku na osivo a obiloviny. V živočišné výrobě se zabýváme chovem skotu bez tržní produkce mléka, masnými ovcemi a pak mají děti několik koní pro radost.

Kde všude můžeme nakoupit vaše produkty? Obrací se zákazníci přímo na vás?
Naším hlavním bioproduktem je vyzrálé vakuované hovězí maso. Zákazníkům zasílám SMS o chystané porážce a oni si objednávají. Když je maso připravené k vyzvednutí, opět napíšu SMS. Zákazníci si jezdí k nám na statek. Žádné závozy neděláme. Jinak v rostlinné výrobě dodáváme Elitě, Pro-biu a Prodej-biu.

Jak daleko sahá historie vaší farmy?
Moji předci byli mlynáři a mleli zde několik generací. V době restitucí se babička, bývalá mlynářka, snažila s mými rodiči o navrácení pozemků a povedlo se jim to. Tak začali rodiče hospodařit na 36 hektarech orné půdy. Mně se ten obor také líbil a rozhodla jsem se studovat střední zemědělskou školu v Jihlavě, kde jsem potkala svého budoucího manžela. A tak jsme pomalu začali.

V roce 2012 mi mamka předala své hospodářství a využila programu Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Tak jsme se dostali i s pozemky, které se nám podařilo nakoupit a najmout, na 60 hektarů a v roce 2013 na podzim přibylo dalších 110 hektarů. A postupně přibývají další.

Kdy vás napadlo začít fungovat ekologicky?
Do ekologie jsme vstoupili v roce 2010. Manžel často a rád debatoval s Pepou Sklenářem z Biofarmy Sasov o ekologickém zemědělství. Sám tam byl od začátku. A protože máme rádi přírodu a hlavně naše děti, rozhodli jsme se. Děti totiž chtěli jezdit s tatínkem v traktoru a on je nechtěl vozit, protože tam zapřahal postřikovač. A děti se pak na něj zlobily.

V čem konkrétně se liší ekologický chov zvířat od toho neekologického?
Chov zvířat v ekologii začíná už od narození. Tele je u matky co možná nejdéle. Pije od ní mateřské mléko a zároveň s ní chodí i po pastvinách. Zvířata se pasou od jara do podzimu. Dostávají krmení, které si sami vyprodukujeme, takže v nich nejsou obsaženy pesticidy. Nedostávají růstové hormony, zvýrazňovače chuti, geneticky modifikované krmivo a další aditiva. Při zimním ustájení jsou větší požadavky na plochu na jeden kus.

Preventivně a plošně nepoužíváme antibiotika. Důležitá je i porážka. Zvíře, které vezeme na bioporážku je nestresované, nevidí a neslyší, co se děje před ním. Čekárna i porážka je s přirozeným světlem. Nepoužívá se elektrický pohaněč. Nahánění probíhá v klidu. Je to o trpělivosti a úctě ke zvířeti.

Jsou důsledky nynějšího sucha pro ekofarmu těžší, než kdybyste nefungovali ekologicky?
Sucho v roce 2015 jsme nepocítili. Loni už to bylo horší. Museli jsme přikrmovat už dokonce i na pastvinách. Naštěstí jsme měli dostatek krmení z předchozího roku, které jsme si nechali jako rezervu. Pár zemědělců v okolí od nás krmení kupovalo. Děláme třetinu z orné půdy jetelotravních směsek a tak si dostatek krmení vypěstujeme.

Loni jsme zakládali nové porosty a díky suchu špatně vzcházely. Na podzim pak přišla voda, tak se něco podařilo dohnat. Letošní zimu jsme ale přečkali díky té rezervě ze senážování z roku 2017. I přes naléhání několika sedláků jsme nakonec jeden senážní vak uchovali a jak jsme za něj byli vděční.

V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce, přibyly zejména po vstupu do EU. Jak vnímáte vzestup ekologického zemědělství v Česku vy, coby sami ekologičtí farmáři, co k němu podle vás přispělo? Má v rozšíření ekofarem v Česku svoji roli právě i EU?

Když jsme vstoupili do ekologie, reakce některých byly, že tam jdeme kvůli dotacím. Nedokázali jsme jim vysvětlit, že je to z přesvědčení. Dneska se diví. Nemáme kombajn a jednáme si služby. Když kombajnér slyší, že jsme v ekologii, hrozí se, co na něj čeká. A když přijede k nám, tak se diví. Nechápe, že máme čisté porosty a nikde nevidí kolejové řádky. Děláme bohatý osevní postup. A jetelotravní směsky na 2-3 roky s dvěma až třemi sečemi ročně zajistí vyčištění polí.

Důležité je také setkávání se s dalšími ekologickými hospodáři. Povídat si o problémech a o zkušenostech. Tím, že se o tom mluví čím dál víc, tak se začíná o ekologické zemědělství zajímat víc sedláků. Nekoukají na dotace, ale na přírodu a její potřeby. Přibývají, protože vidí, že to funguje.

Pomohla konkrétně vám nějak Evropská unie? Ať už nějakou dotací nebo tím, že se ekofarmám obecně snaží nastolit přívětivější prostředí a podporuje je?
Nedávno jsme se s kamarádem bavili a došli k závěru, že EU hraje pro ekologické zemědělce obrovskou roli. Dotace z EU jsou financovány ve výši minimálně 75 %. EU tlačí náš stát do podpory hospodaření prospěšného pro životní prostředí, pohodu zvířat a zdravějších potravin a tím i do podpory ekologického zemědělství. Český stát moc ekologické zemědělství nepodporuje, ale v tomhle má, naštěstí pro nás, hlavní slovo EU.

Jaké dotace, nejen od EU, jste sami čerpali?
Čerpáme především plošné dotace - SAPS, LFA, AEKO, EZ atd. Občas zkusíme dotace na stroje. Přijde mi u nich nejjednodušší administrativní vyřízení a splnění podmínek. Jednou jsme čerpali dotaci na rekonstrukci stodoly.

Co je na současném systému podpory biozemědělství špatně, co by vám pomohlo a ulehčilo práci?
Náš stát tvoří hodně byrokracie, takže snížení by nám určitě pomohlo. Potřebujeme být na polích a ve stájích a ne u stolu a papírování.

Co ještě má ve vašem úspěchu roli? Změnilo se třeba odbytiště produktů nebo se zvýšil zájem o biovýrobky a ochota lidí si za ně připlatit?
Čím dál víc zákazníků kouká na to, jaký život tu zvíře prožívá a že tu "nesmrdí" postřiky. Zákazníci se mě ptají, jestli si říkám dost peněz za svůj bioprodukt a že si rádi připlatí, protože chtějí, abychom pokračovali v tom, co a jak děláme.

Jak bude podle vás trend ekofarem pokračovat?
Věřím, že ekofarmy budou přibývat. Lidé si uvědomují, co jí a jak hospodaříme v souladu s přírodou.

Jak už bylo řečeno, právě jste si převzali dvě ocenění. Svaz PRO-BIO vybírá každoročně Nejlepšího sedláka roku, Nadační fond Richarda Bartáka uděluje ocenění Bartákův hrnec. Čím si vysvětlujete, že zrovna letos jste dosáhli takového úspěchu?
Když jsem připravovala webové stránky, hledala jsem něco, co nás charakterizuje. Našla jsem krásný citát od Josefa Škvoreckého: "Největší štěstí, jaké může člověka potkat, je, když je mu dopřáno dělat práci, která ho baví a o níž je přesvědčen, že je užitečná." A asi to děláme dobře, jinak si to nedovedu vysvětlit.

Sílu a radost nám dodávají především spokojení zákazníci. Když pochválí naše maso, přijedou i příště nebo dávají kontakt na nás širší rodině a známým. To je nejlepší reklama.

Video: Krajinu ničí zemědělství socialismu, dotace ji ubíjejí, deště jsou jen sanitka, říká Pitek.

Současné deště jsou jako sanitka, přijedou, pomůžou, abyste neumřel, ale pořád jste nemocnej. Plodiny se vzpamatovávají, ale je to jen první pomoc. | Video: DVTV, Martin Veselovský |  21:52

autor: Kateřina Vítková | 31. 5. 2019 22:21

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama