Praha - Pokud by se v příštích letech měla průměrná penze dostat na 15 000 korun, jak slibuje premiér Andrej Babiš (ANO), musela by vláda prosadit mnohem výraznější model valorizace či jednorázové přidání.
Vyplývá to z údajů o růstu důchodů. Menšinová Babišova vláda v programovém prohlášení neuvádí, jak by takového zvýšení důchodů chtěla dosáhnout. Počítá ale s opatřením, které by mělo podle propočtů ČTK naopak zvyšování důchodů většině seniorů a seniorek přibrzdit.
Starobní důchod pobíralo loni v září od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bezmála 2,4 milionu žen a mužů. V průměru dostávali 11 828 korun. Úřad pak vyplácel ještě téměř půl milionu invalidních a pozůstalostních důchodů. Svůj důchodový systém má pak i armáda či policie.
Pokud by se měl průměrný důchod za čtyřleté volební období - tedy do podzimu 2021 - dostat na 15 000 korun, musel by se zvednout o víc než 3000 korun. Od příštího ledna by tak každý rok musel růst mnohem víc než dosud. Teď v lednu se zvýšil v průměru o 475 korun. Od letoška se přitom používá model výraznější valorizace, v přidání se navíc odráží také vyšší růst mezd a cen v zemi.
Penze se od ledna zvýšily o polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny a o růst životních nákladů, celkem tedy o čtyři procenta. Aby se částka přiblížila ke slibované patnáctitisícové hranici, musely by se důchody upravovat například o celý růst mezd.
Případně by vláda musela prosadit jednorázové přidání či zvýšení základní výměry penze, ale bez snížení procentního přidávání. Ročně by to stálo pár desítek miliard.
Kabinet podle svého programového prohlášení chystá přitom opatření, které by většině seniorů a seniorek zvyšování důchodu přibrzdilo. Chce zvednout základní výměru penze z nynějších devíti procent průměrné hrubé mzdy na deset procent.
Tento pevný díl je pro všechny stejný a od ledna se zvýšil z 2550 na 2700 korun. Procentní výměra, která se odvíjí od odpracovaných let a výdělku, se upravila v průměru o 325 korun.
Pokud by se důchody už letos zvyšovaly podle plánovaného opatření, pevný díl by se zvedl na 3000 korun. Rostl by tedy proti loňsku o 450 korun. Na procentní přidávání by tak zbylo v průměru 25 korun. Toto zvýšení by bylo podle propočtů ČTK výhodné pro lidi s penzí pod 11 200 korun. Pohoršily by si tak tři pětiny seniorů a seniorek.
Podle odborníků patří český důchodový systém k nejsolidárnějším. Penze chudších a bohatších se od sebe příliš neliší. Na víc než 14 501 korun dosáhla v roce 2016 jen desetina nejbohatších seniorů a seniorek, polovina starobních důchodců měla pak penzi nad 11 344 korun.
Zvýšení pevného dílu by bylo výhodnější pro ženy, které kvůli nižším výdělkům mívají také nižší důchod. Přilepšili by si i invalidní důchodci a mladší vdovy a vdovci a také sirotci.
Na začátku minulého volebního období v prosinci 2013 podle údajů ČSSZ průměrná starobní penze dosahovala 10 970 korun. Loni v září se dostala na 11 828 korun. Celkem tak vzrostla o 858 korun. Na konci roku 2016 činila 11 460 korun, o rok dřív 11 348 korun a v roce 2014 pak 11 075 korun.
V růstu důchodů se odráží nejen valorizace, ale také vyšší penze při nástupu na odpočinek. Na něj totiž odcházejí lidé s vyšší mzdou než dřív. Průměrný nástupní důchod je tak v daných letech vyšší než celková průměrná starobní penze.
V roce 2016 byl 12 302 korun, tedy o 842 korun vyšší než průměr všech starobních penzí. Podle odborníků je nutné řešit rozevírání nůžek mezi důchody těch, kteří už nepracují dlouho, a těch, kteří do důchodu zrovna nastupují.
