Na tuhle práci už Češi došli. Nový žebříček profesí, které firmy nejvíc shánějí

Sandro Elčić
11. 1. 2018 5:30
Zaměstnavatelé hledají především dělníky, řidiče, kováře, svářeče nebo kuchaře, podle analytiků však dostatečně nezvyšují mzdy.
Hledají další (ilustrační foto).
Hledají další (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock

Praha - Počet volných míst nahlášených zaměstnavateli na úřadech práce stoupl ke konci loňského roku na rekordních 216 tisíc. Firmy shánějí pracovníky čím dál hůř - v posledních dnech to pocítili například i cestující v pražských autobusech nebo tramvajích.

Struktura míst, na nichž Češi pracovat nechtějí nebo na ně není dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, se dlouhodobě nemění.

Nedostatek zaměstnanců nejvíce postihuje výrobce, kteří mají problém obsadit montážní a řemeslnické pozice. Na konci roku 2017 byl podle Úřadu práce ČR největší zájem o montážní dělníky, pomocné pracovníky, řidiče, kováře, nástrojaře, uklízeče, řemeslníky ve stavebnictví, svářeče či kuchaře.

Nejvíce nabízená místa na úřadech práce k 31. prosinci 2017:

Montážní dělníci výrobků a zařízení 23 897
Pomocní pracovníci ve výrobě 15 105
Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví 14 929
Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají 10 624
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 10 040
Uklízeči a pomocníci   8 013
Řemeslníci, kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby   7 181
Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci   7 014
Obsluha pojízdných zařízení   6 546
Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři   5 903
Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy   5 587
Obsluha strojů na výrobu, zpracování výrobků z pryže, plastu   4 365
Pomocní pracovníci v dopravě a skladování   4 020
Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství   4 012
Provozovatelé maloob. a velkoob. prodejen, prodavači apod.   3 569
Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací   3 557
Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení   3 001
Číšníci, servírky a barmani   2 982

V celé republice s výjimkou Prahy shání nejvíce zaměstnanců zpracovatelský průmysl. V hlavním městě žebříčku vévodí stavebnictví.

"V technických oborech je extrémní nedostatek zaměstnanců, který Česká republika bude muset řešit dovozem kvalifikované pracovní síly z kulturně příbuzných zemí," říká hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Například u řidičů však podle Tomáše Bicery, ředitele Institutu silniční dopravy Česmad Bohemia, zahraniční pracovníci situaci nevyřeší. "Celý postup vedoucí k zaměstnání cizinců je příliš zdlouhavý, finančně náročný a počty cizinců nejsou natolik vysoké, aby dokázaly nedostatek českých pracovníků adekvátně řešit," říká Bicera.

Aby mohly zaměstnat cizince, musí firmy nejprve nabídnout pozici prostřednictvím úřadu práce, a teprve pokud se ji nepodaří za 30 dnů obsadit Čechem nebo jiným občanem EU, mohou na ni přijmout občany třetích zemí.

Na jedno volné pracovní místo vycházelo v závěru roku v průměru 1,3 uchazeče, v jednotlivých okresech je ale tento poměr značně rozdílný. V Karviné se například o jedno volné místo uchází více než osm nezaměstnaných a v Jeseníku nebo Ústí nad Labem okolo šesti. V Praze, Pardubicích či Mladé Boleslavi se přitom toto číslo blíží nule.

Okres Volná pracovní místa Počet uchazečů na místo
Praha 42 380 0,5
Pardubice 12 010 0,3
Praha-východ   7 133 0,2
Brno-město   6 336 2,1
Plzeň-město   6 288 0,5
Ostrava-město   5 355 3
Liberec   4 702 1,1
Brno-venkov   4 632 1
Mladá Boleslav   4 446 0,4
Ústí nad Orlicí   3 954 0,6

Zdroj tabulek: Integrovaný portál MPSV, stav k 31. prosinci 2017

V evidenci úřadů práce nicméně stále zůstává více než 280 tisíc oficiálních uchazečů o zaměstnání.

Několik měsíců trvající výzkum ČSOB poukazuje na fakt, že firmy v nejhůře obsazovaných profesích nepřistupují k dostatečně razantnímu zvyšování mezd.

"Je překvapivé, že nabídku zaměstnavatelé příliš nevylepšují, ačkoliv počet volných míst roste. Zvýšení nabízené mzdy u montážního dělníka bylo za celý loňský rok jen symbolických 500 korun," komentuje zjištění analytik ČSOB Petr Dufek.

Z průzkumu mezi zaměstnavateli, který prováděla personální společnost Grafton Recruitment, přitom vyplývá, že letos mzdy budou růst napříč celou ČR ještě pomaleji než loni. Firmy prý budou lákat spíše na pracovní benefity.

V tomto týdnu oznámily zvyšování mezd některé dopravní firmy. Mezi nimi je i Letiště Praha, které nabírá například letecké mechaniky, nebo dopravce AWT, který zase hledá strojvedoucí, vozmistry a řidiče. Podle Tomáše Bicery z Česmadu však i přes růst mezd nových řidičů nebude dostatek na to, aby dorovnali počty odcházejících.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozorňuje, že zvyšování mezd může vyústit v nahrazování lidí stroji. "Stále dražší lidská práce vede firmy k automatizaci výroby, což bude vytlačovat méně kvalifikované zaměstnance z trhu práce," upozorňuje Křeček.

Před negativními důsledky růstu mezd varuje i Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus: "Silný tlak na růst mezd není ani ve střednědobé perspektivě udržitelný. To proto, že produktivita práce roste pomaleji. Právě nesoulad mezi růstem mezd a růstem produktivity se dříve či později stane zdrojem cyklického útlumu tuzemské ekonomiky," říká.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy