Jeho právním názorem se soud při svém konečném rozhodování nemusí řídit, soudci ale často přístup generálních advokátů zohledňují.
Podle mínění generálního advokáta mají německé úřady plné právo na přesvědčení, že náklady na dálniční síť, které dosud nesli pouze němečtí daňoví poplatníci, by měly být rovnoměrně rozděleny mezi všechny její uživatele, včetně těch z ciziny. Majitelé německých aut by navíc podle něj byli neúměrně zatíženi, pokud by měli platit jak příslušné daně, tak i poplatek za používání infrastruktury.
Wahl tak odmítl názor Vídně, že jde o diskriminaci na základě národnosti - takový názor je podle něj založen na zásadním nepochopení konceptu "diskriminace".
Dvě skupiny, tedy němečtí řidiči a jejich kolegové z ostatních zemí, podle generálního advokáta nejsou vzhledem k německému mýtu ve srovnatelné situaci. Ti z Německa totiž - kromě toho, že nyní využívají dálnice zdarma stejně jako jejich zahraniční kolegové - ve své zemi platí daně, což Rakušané v žalobě pomíjí.
"Za druhé Rakousko nedokázalo ukázat na nějaké znevýhodnění, které opatření přinese řidičům zahraničních vozidel," uvedl generální advokát podle tiskové zprávy soudu. Ze zamýšlené podoby německých kontrol podle něj neplyne ani nepřímá diskriminace - Rakousko totiž nepřineslo důkazy, že by byl ohrožen volný pohyb zboží a služeb v EU.
Pokud jsou podle generálního advokáta obě opatření, tedy mýtné a daňová úleva, posuzována společně tak, jak si ostatně Rakousko přeje ve své žalobě, ukazuje se v důsledku, že majitelé zahraničních aut za použití německé dálnice platí méně než němečtí majitelé automobilu stejného typu.
Německo v roce 2015 přijalo zákon, kterým zavedlo mýto na federálních silnicích, tedy především na dálnicích. Fakticky by jej ale platili jen zahraniční řidiči.
Majitelé aut registrovaných v Německu totiž mají mýtné sice také platit, o zaplacenou částku se jim ale snižuje daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi mají nárok dokonce na větší úlevu než kolik zaplatí na poplatcích.
Řada evropských zemí, především ze sousedství, Berlín kvůli uvedenému schématu kritizovala. Věcí se zabývala také Evropská komise. Nakonec prosadila určité úpravy zamýšlených pravidel, která by po odkladech měla začít platit v říjnu 2020.
Žalobu zvažovala i Česká republika, vláda se ale posléze nepřipojila. Rakouskou žalobu tak u soudu podporuje Nizozemsko. Soud své konečné rozhodnutí teprve vynese.
