Mapa dálnic 2024: Česko čeká rekordní stříhání pásek. Které úseky se otevřou?

Pavla Adamcová Jiří Kropáček Pavla Adamcová, Jiří Kropáček
Aktualizováno 1. 1. 2024 18:30
Zatímco v roce 2023 se dálniční síť v Česku rozšířila jen o necelé dvě desítky kilometrů, letos to bude skoro osmkrát více. Ředitelství silnic a dálnic k tomu čeká rekordní rozpočet přesahující 79 miliard korun. Kde všude se dálnice v roce 2024 otevřou? Prohlédněte si mapu úseků, kterou deník Aktuálně.cz sestavil z dat silničářů a ministerstva dopravy.

načítám grafiku

Nyní je podle ministerstva dopravy ve výstavbě přes 250 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy, z toho právě na dálnice připadá přes 170 kilometrů. Příští rok resort plánuje, že otevře rekordních 118 kilometrů dálničních úseků.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) opakuje, že dopravní stavby jsou klíčovou prioritou státu. Na její rozvoj bude mít Státní fond dopravní infrastruktury příští rok k dispozici podobnou částku jako letos, tedy 150,5 miliardy korun. "Je důležité, že i v době úspor držíme investiční tempo. Společnost to od nás očekává a beru jako naši povinnost, abychom v příštích letech byli schopni realizovat dlouho připravované investice na dostavbu a modernizaci železniční i dálniční infrastruktury," uvedl Kupka při schválení peněz letos v září.

Do silnic zamíří víc peněz než na železnici: přes 79 miliard korun, což je o 13 miliard více, než mají silničáři k dispozici letos. Finance navíc mají pomoci nastartovat nové stavby klíčových silnic a dálnic, půjde například o příhraniční úsek D11, čtyři úseky dálnice D35 nebo další část Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

Mezi dálničními úseky, které pak plánuje ministerstvo dopravy v roce 2024 zprovoznit, figuruje šestnáct staveb. Stěžejních bude 32 kilometrů dálnice D4, skoro 29 kilometrů dálnice D3 kolem Českých Budějovic nebo 21,4 kilometru dlouhý úsek dálnice D55 u Uherského Hradiště.

Klíčová propojení stále chybí

Podle dat červencového Indexu prosperity a finančního zdraví jsou investice do dopravy v Česku druhé nejvyšší v zemích Evropské unie. Vyšplhaly se až na 3,9 procenta hrubého domácího produktu.

Česku ale stále chybí důležitá propojení řady míst. "Ačkoliv jsme v posledních letech výstavbu klíčové dopravní infrastruktury zrychlili, můžeme spíše mluvit o tom, že doháníme deficit minulých dekád, kdy jsme stavěli minimálně," podotýká pro Aktuálně.cz dopravní expert Zdeněk Lokaj z Českého vysokého učení technického (ČVUT). "Stále nám tak chybí několik stěžejních komunikací, kvůli kterým dochází k mnoha dopravním komplikacím," upozorňuje.

Za příklad dává dokončení silničního okruhu kolem Prahy, který má ulevit Jižní spojce, Spořilovu, ale i Letňanům a Kbelům. Zmiňuje také dostavbu dálnice D3. "A také dálnice D35, která má být severní alternativou k dálnici D1, a měla by tak naší nejdelší a nejvytíženější dálnici významně ulevit. Bohužel její výstavba jde velmi pomalu," pokračuje dopravní expert.

Jihočeský podnikatel Vlastimil Bříza, majitel firmy Koh-i-noor Hardtmuth, v této souvislosti uvádí chybějící dálniční spojení do Českých Budějovic, největšího města Jihočeského kraje. "Když porovnám rychlost výstavby u nás a v Polsku nebo například v Chorvatsku, je to opravdu tragické," kritizoval Bříza.

"Současná stavba dálnice z Prahy do Písku probíhá až překvapivě rychle díky projektu PPP, ale bohužel do Českých Budějovic zatím nepovede. Z druhé strany přes Tábor zase chybí desítky kilometrů dálnice napojující se na D1. Je to pro nás jako výrobní firmu velká komplikace a stejně tak pro všechny průmyslové podniky v regionu," upozornil Bříza.

Problémy s financováním

V roce 2025 chce stát podle ministra Martina Kupky investovat do dopravní infrastruktury ještě vyšší sumu než příští rok, celkem 180 miliard korun. O podobě jejího financování ale ještě bude vláda s opozicí v druhé polovině listopadu jednat.

Ministr dopravy hodlá hledat jiné prostředky než peníze ze státního rozpočtu a úvěry od Evropské investiční banky. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce Kupka zmínil například evropské dotace na stavbu vysokorychlostních železnic, zapojení Národní rozvojové banky do financování dopravních staveb nebo právě větší zapojení soukromých investorů prostřednictvím takzvaných PPP projektů. Prvním takovým je v Česku zmiňovaná dostavba jihočeské dálnice D4.

Základní síť dálnic v Česku, která má mít zhruba dva tisíce kilometrů, by přitom měla být hotová do roku 2033. Za dekádu tak zbývá dostavět ještě asi 650 kilometrů. Podle bývalého ministra dopravy Karla Havlíčka (ANO) ale tento plán není možné se současným systémem financování naplnit. Navrhuje tak do něj zapojit i penzijní fondy prostřednictvím dluhopisů se státní garancí.

Podle dopravního experta Zdeňka Lokaje si Česko musí uvědomit, že s výstavbou a rozšiřováním dopravní infrastruktury je nutné počítat také se značným navýšením nákladů na její údržbu. "To jsou opravdu nezanedbatelné částky, které musíme rovněž někde získat, takže se domnívám, že se budeme v příštích letech muset seriózně začít bavit, jak zpoplatnit osobní vozidla, zda navýšíme cenu dálničních kuponů, anebo jestli nezavedeme mýto i pro osobní vozidla," podotkl odborník z ČVUT.

 

Právě se děje

Další zprávy