Praha - České domácnosti se mohou těšit na to, že ceny budou po Novém roce bez ohledu na drahé euro klesat, očekávají odborníci.
Tuzemská ekonomika se podle nich navzdory zásahu České národní banky ocitne, alespoň nakrátko, v deflaci. "Inflace s velkou pravděpodobností dosáhne v lednu záporné hodnoty," myslí si analytik ČSOB Petr Dufek.
Do záporných hodnot inflaci na začátku roku podle něj dostane především cena elektřiny, která má v průměru klesnout zhruba o deset procent. "Byli jsme zvyklí, že nám elektřina přidávala na inflaci 0,5 procentního bodu, nyní jej ubere, což je rozdíl celého procentního bodu," vysvětluje Dufek.
Jak navíc připomíná David Marek, ekonom Patria Finance, příští rok se nebude opakovat zvyšování sazeb daně z přidané hodnoty.
Ekonomové se dále shodují, že případný pokles cen nebude škodlivý, i když centrální banka varuje před deflační spirálou. "To není nic špatného, když se po mnoha letech soustavného nárůstu zkorigují ceny energií," říká Dufek.
Totéž si myslí také ekonom Partners Pavel Kohout, podle něj je totiž nutné rozlišovat, zda se jedná o cenovou, či měnovou deflaci. Ta první podle něj nijak nebezpečná není, pokud za ni může zlevňování komodit, které dovážíme ze zahraničí, nebo nárůst produktivity práce.
Riziková by podle něj byla monetární či úvěrová deflace. To ve stručnosti znamená, že by došlo k poklesu nově uzavřených úvěrů či měnové zásoby.
"Deflační spirály se vůbec nebojím, myslím si, že nehrozí," říká Dufek. "To, co nám hrozí, je pokles cen z důvodu vynalezení nového způsobu těžby zemního plynu ve Spojených státech amerických. Co je tom špatného?" dodává.
"Žádná skutečná deflace ve smyslu kontrakce měnové zásoby nebo úvěrů zatím naštěstí nehrozí," souhlasí Kohout. "Čtyři ze sedmi členů bankovní rady nerozlišují mezi cenovou a měnovou deflací, což je poměrně elementární učebnicové téma," kritizuje.
Mýtus, říká ČNB
Ekonomové z ČNB ale předpoklad, že "neustále klesající ceny jsou pro domácnosti dobré", označili už před měsícem za mýtus.
"Nejsme jen spotřebitelé nebo střadatelé, kteří by z poklesu cen profitovali, ale také zaměstnanci nebo dlužníci," připomínal Petr Král, ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz v ČNB s tím, že pokud lidé přestanou nakupovat, což při deflaci podle ČNB hrozí, omezují firmy výrobu, ubývá tak práce, klesají mzdy, což může vyústit až do toho, že lidé nemají na splátky svých dluhů.
Klesající ceny elektřiny navíc experti ČNB označují jen za "poslední kapku do plného protiinflačního poháru". Kromě zboží se dostaly pod nulu i ceny služeb, které dříve zaznamenávaly růst. Král dále před měsícem připomínal, že ceny nemovitostí mimo Prahu stále klesají.
27, nebo víc?
Jestliže by se Česko skutečně dostalo do deflace, tak je podle ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše možné, že ČNB nebude stačit "dosavadní" hodnota 27 korun za euro a bude se snažit domácí měnu dál oslabit. "Pokud ČNB na začátku roku uvidí, že efekty intervence nejsou tak velké, jak se čekalo, může se cíl posunout k 28 korunám za euro," komentuje.
Další oslovení ekonomové zatím tuto obavu nesdílejí. Podle Davida Marka z Patria Finance se ČNB bude snažit držet dál současný kurz 27 korun za euro. "Odchylka reality a prognóz by musela být poměrně velká, aby k tomu došlo," tvrdí. Za nejpravděpodobnější scénář pro příští rok považuje "nudně klidný výhled pro úrokové sazby i kurz koruny".
Miroslav Novák ze společnosti Akcenta navíc připomíná, že změna kurzu není na rozdíl od úrokových sazeb tradičním nástrojem měnové politiky. "Zatímco ke změně úrokových sazeb je možné přistoupit na každém zasedání ČNB, tak úpravy kurzu jsou jednorázové s větším časovým přesahem. I to je důvod, proč ČNB zvolila hladinu 27 korun za euro, a ne několik postupných navýšení kurzu například o 25 haléřů na každém zasedání," uvádí. Z toho důvodu centrální banka podle něj v příštím roce tento "cílený kurz" posouvat nebude.
