Česko je ve kvalitě digitálního prostředí na 28. místě, meziročně si polepšilo

ČTK ČTK
13. 9. 2021 10:34
Česko je co do kvality digitálního prostředí na 28. místě na světě, proti loňsku si polepšilo o čtyři příčky. Vyplývá to z průzkumu Digital Quality of Life, o kterém informovala organizace Surfshark. Na prvních třech místech je Dánsko, Jižní Korea a Finsko. V hodnocení digitální bezpečnosti je Česko druhé nejlepší hned za Řeckem.
V hodnocení digitální bezpečnosti je Česko druhé nejlepší hned za Řeckem.
V hodnocení digitální bezpečnosti je Česko druhé nejlepší hned za Řeckem. | Foto: Shutterstock

Studie zkoumala pět oblastí digitálního prostředí - dostupnost internetového připojení, jeho kvalitu, digitální infrastukturu, digitální bezpečnost a eGovernment, tedy správu věcí veřejných pomocí moderních technologií. Zaměřila se na 110 zemí, ve kterých žije 90 procent světové populace.

Česko se ve výsledném žebříčku umístilo jako druhá nejlepší země ve střední a východní Evropě - lepší než Česko bylo Polsko, které skončilo na 25. příčce a ve srovnání s loňským rokem si polepšilo o 18 míst.

Oproti Polsku vykazuje Česko horší přístup k internetu, horší kvalitu internetového připojení i horší eGovernment. Naopak v Česku je lepší digitální infrastruktura a digitální bezpečnost. Například širokopásmový internet v Polsku, Maďarsku a Německu je dvakrát rychlejší.

Přestože je Česko v dostupnosti internetu až na 46. místě, meziročně se v tomto ukazateli zlepšilo o 71 procent. Češi nyní musejí pracovat dvě hodiny a 22 minut, aby si mohli dovolit nejlevnější širokopásmový internet, a o něco více než sedm minut, aby měli 1 GB nejlevnějšího mobilního internetu. V Maďarsku lidem stačí odpracovat jen čtvrtinu času, aby si mohli dovolit mobilní internet, a lidem v Polsku dokonce pouze jednadvacetinu času.

Špatná kvalita i dosažitelnost, dobrá infrastruktura 

Česká republika má prostor pro zlepšení co do kvality internetového připojení, kde je až na 53. místě ze všech zkoumaných zemí, uvádí studie. Mezi třicítku nejlepších se Česku podařilo probojovat v digitální infrastruktuře, kde se umístila výše než Polsko, Slovensko a Maďarsko. Dolů v celkovém žebříčku Česko táhne dosažitelnost internetu, kde je na 46. místě, dále kvalita připojení, kde je až na 53. příčce, a eGovernment, kde dosáhla pouze na 39. příčku.

Sousední Slovensko je celkově na 29. místě, tedy hned za Českem. Proti loňsku si polepšilo o šest příček.

"Digitální příležitosti se za koronavirové krize ukázaly být důležitější než kdy jindy,“ uvedl generální ředitel společnosti Surfshark Vytautas Kaziukonis. Zásadní proto podle něj je, aby každá země zajistila odpovídající kapacity pro vzdálené řízení chodu své ekonomiky.

V první desítce žebříčku se umístilo šest evropských zemí - kromě Dánska, které obhájilo prvenství z loňského roku, a třetího Finska se do něj dostala ještě sedmá Francie, osmé Švýcarsko, deváté Německo a desátá Británie. Na opačném konci žebříčku se ocitly Etiopie, Kambodža, Kamerun, Guatemala a Angola.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy