ČNB mění slovník. Mírné posílení koruny jí už nemusí vadit

Ekonomika Radek Bednařík, Ekonomika
Aktualizováno 6. 8. 2015 14:35
Centrální bankéři ponechali na čtvrtečním zasedání úrokovou sazbu na technické nule. Stejně tak potvrdili, že chtějí dále bránit výraznějšímu posilování koruny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním zasedání zdánlivě nic nezměnila. Stejně jako v předchozích měsících ponechává základní úrokovou sazbu na takzvané technické nule (0,05 procenta) a pokračuje v politice oslabené koruny, kterou zahájila intervencemi v listopadu 2013.

Změnilo se ale znění jejího mediálního sdělení, které pečlivě sledují účastníci trhu. Ještě před měsícem ČNB psala: "Kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB bude bránit posílení kurzu koruny pod úroveň 27 CZK/EUR svými intervencemi na devizovém trhu, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn". Nyní si bankovní rada otevírá vrátka pro to, aby mohl kurz koruny posílit třeba i pod 27 korun za euro.

V dnešní tiskové zprávě totiž centrální bankéři svůj "kurzový závazek" definují trochu jinak: "ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 CZK/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn."

Bankéři se jistí

Podle ekonomů se ČNB zřejmě jistí proti situaci, kdy se občas kurz krátkodobě dostane pod hranici 27 korun za euro.

"Nechtějí, aby pak byli obviňováni, že vzdávají svůj závazek bránit tuto hranici. Když například kurz skočí na 26,997, jako se tomu stávalo v minulých dnech a pak se to objevovalo v médiích," říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Podobný názor má i Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.

Po více než týdnu na obchodních systémech dealerů dnes opět chvílemi blikají nabídky na koupi koruny za kurz nižší, než je centrální bankou bráněná hranice 27 korun za jedno euro. Přestože se za ně neuskutečnil žádný reálný obchod, protože to ČNB svými intervencemi nepřipustí, signalizují tyto nabídky přesvědčení některých investorů, především ze zahraničí, že koruna po skončení kurzového závazku ČNB příští rok posílí. A díky tomu tak na dnešní koupi korun vydělají.

Investoři věří v posílení koruny

Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny, jsou ochotni sázet na budoucí posílení koruny především zahraniční spekulanti. "Ekonomika se vyvíjí velice příznivě, roste maloobchod i průmysl, klesá nezaměstnanost. Intervence ČNB proto investoři vnímají jako dočasné a jsou přesvědčeni, že koruna po jejich skončení posílí. I proto jsou ochotni už teď budovat pozice v korunách a vsadit si," říká Bureš.

ČNB poprvé od listopadu 2013 na měnovém trhu intervenovala v pátek 17. července, kdy to potvrdila Hospodářským novinám. Od té doby odmítá svou aktivitu na měnovém trhu jakkoliv komentovat.

Ve své aktuální prognóze centrální banka počítá se stabilitou tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a využíváním kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Bankovní rada dnes zdůraznila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016. "Kurz koruny se tedy bude pohybovat na hladině 27 korun za euro či slabší přinejmenším do poloviny roku 2016," uvedl guvernér banky Miroslav Singer.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy