Navržené zvýšení vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Materiál poslalo ministerstvo financí (MF) k připomínkám. Opoziční ODS se zvýšením daní z lihu a tabáku souhlasí. Vláda by ale podle ní měla nabídnout snížení například daně z příjmu. TOP 09 pak se zvyšováním daní nesouhlasí a bude proti návrhu. Obě strany se shodují, že vládě docházejí peníze a snaží se je získat od daňových poplatníků. Vyplývá to z vyjádření obou stran.
Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020. Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by tak mohla od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun.
Veřejné rozpočty by podle propočtů MF měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.
MF doplnilo, že návrhem vyšlo vstříc požadavkům ministerstva zdravotnictví i národní koordinátorky pro protidrogovou politiku Jarmily Vedralové, dlouhodobě prosazujícím zvýšení sazeb spotřební daně u tabáku a lihu. "Během deseti let, během kterých se spotřební daň z lihu nezvyšovala, vzrostla průměrná mzda o 44,2 procenta, čímž došlo k významnému zvýšení dostupnosti tvrdého alkoholu. V případě spotřebních daní z cigaret a tabáku sice docházelo k průběžnému navyšování, nicméně jeho výše nebyla efektní z hlediska naplnění cíle snižování spotřeby tabákových výrobků," uvedlo MF.
U tabáku ke kouření by měla daň stoupnout o 224 korun na 2460 korun za jeden kilogram tabáku včetně zahřívaného. Za jednu cigaretu by měla být minimální daň 2,9 koruny, nyní je 2,63 koruny. "Maximální celoroční dopad navrženého zvýšení na příjmy státního rozpočtu v roce 2020 činí 7,7 miliardy korun, v případě účinnosti změny sazeb od 1. února 2020 pak 6,8 miliardy korun. V roce 2021 se pak předpokládá maximální celoroční dopad 9,2 miliardy korun. Očekává se též, že možné zvýšení ceny tabákových výrobků povede k mírnému poklesu poptávky," uvedlo MF v materiálu.
U spotřební daně z lihu ministerstvo navrhuje zvýšení z 28 500 korun za jeden hektolitr etanolu na 32 250 korun. V případě pěstitelského pálení by sazba měla stoupnout na 16 200 korun z 14 300 korun. Státní rozpočet by tak měl příští rok získat navíc 0,9 miliardy korun a v roce 2021 o 1,1 miliardy korun. "Výpočet dopadu zahrnuje mírné snížení spotřeby," uvádí dokument. Naposledy stoupla spotřební dan u lihu podle MF v roce 2010.
Plánované zvýšení daně povede podle výkonného ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimíra Darebníka ke zdražení půllitrové lahve 40procentní lihoviny o 9,1 koruny a zaplatí to spotřebitelé. Ministerstvo s unií návrh nekonzultovalo. Darebník očekává také růst černého trhu.
V případě hazardních her MF plánuje zvýšit sazbu u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a totalizátorových her, z 23 na 25 procent. U totalizátorové hry je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, tedy například sportovního výsledku nebo veřejné událost. U loterií, bing a živých her MF navrhuje růst z 23 procent na 30 procent.
V současnosti je sazba daně 23 procent pro všechny druhy hazardních her kromě technických a 35 procent pro technické hry. Daň pro technické hry MF nemění. "Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015," uvádí materiál. Vládní podoba zdanění ovšem tehdy nebyla schválena.
Změny dále počítají s tím, že by se změnila metoda tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv u pojišťoven. Nově by měly být daňově uznatelné i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví. Nová úprava tvorby a uznatelnosti technických rezerv bude podle dokumentu "stabilnější a odolnější vůči účelové úpravě výše technických rezerv". Veřejné rozpočty by změnou měly získat jednorázově o 3,8 miliardy korun. "Navrhovaná změna bude mít dopad na pojišťovny a zajišťovny působící na tuzemském trhu, u kterých dojde k jednorázovému zvýšení jejich daňového zatížení na začátku prvního zdaňovacího období, na které se nová právní úprava použije," uvedlo MF. Podle údajů ČNB působí v ČR 49 pojišťoven.
Novela rovněž rozšiřuje osvobození příjmů z podílu na zisku nově u krajů a státu. V současnosti jsou totiž osvobozeny příjmy ze zisku jen u firem, které spoluvlastní nebo vlastní obce a dobrovolné svazky obcí.
Norma také ruší osvobození zemního plynu používaného k výrobě tepla v domovních kotelnách od daně. Domovní kotelnou se rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě. Domovní kotelna může, kromě domu, ve kterém je umístěna, dodávat teplo i do jiných bytových domů. Zároveň ale podle MF zůstane možnost osvobození zemního plynu od daně pro výrobu tepla v domácnostech.
Předkládaná novela obsahuje změny zákona o daních z příjmu, o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, o dani z hazardních her, o spotřebních daních a o stabilizaci veřejných rozpočtů. "Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu," uvádí materiál.
