Praha - Středeční valná hromada polostátní společnosti ČEZ schválila sníženou dividendu ve výši 33 korun na akcii. Akcionáři si tak rozdělí téměř o čtyři miliardy korun méně než v minulém roce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda se zástupci ministerstva financí nepostaví rozhodnutí vlády, která jim před dvěma týdny nařídila, jak hlasovat.
"Ta dividenda je přiměřená. Nemá cenu z ČEZ vytahovat víc, protože by mu to zhoršilo rating a rozpočtu by to nepomohlo," uvedl ve středu ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Akcionářům letos poputuje namísto dřívějších 21,5 miliardy jen 17,8 miliardy. Stát, který v největší české energetické firmě ovládá 70 procent, tak přijde zhruba o 2,5 miliardy a do státního rozpočtu přijde jen 12,4 miliardy. Předběžný návrh státního rozpočtu z letošního jara přitom počítal s původní sumou. Náměstek ministra financí Ondřej Landa nechtěl hlasování komentovat.
Hlavním důvodem, proč vedení ČEZ navrhlo snížení dividendy, jsou několik let klesající zisky firmy. Na tu tvrdě dopadají velmi nízké ceny elektřiny na energetických trzích. Ty se pohybují okolo 30 eur za megawatthodinu. Před osmi lety stála trojnásobek. Loni tak firma vydělala jen 19,6 miliardy korun, v roce 2009 to bylo téměř 52 miliard korun.
Kdyby tak společnost chtěla v letošním roce vyplatit 40 korun na akcii, jak tomu bylo zvykem, musela by sáhnout do svých úspor. Podle některých držitelů akcií by to ale ČEZ nebolelo. "Pro firmu se 150 miliardami nerozděleného zisku vy to neměl být žádný problém," říká minoritní akcionář ČEZ a analytik společnosti J&T Michal Šnobr.
Rozhodnutí vlády, která před 14 dny nařídila ministerstvu financí, aby schválilo dividendu 33 korun na akcii a aby neprovádělo žádné velké změny ve vedení firmy, bylo poměrně překvapivé. Vláda si takto chování ministerstva nikdy nepojišťovala.
Důvodem jsou dlouholeté spory premiéra Bohuslava Sobotky se šéfem ANO a exministrem financí Andrejem Babišem. Ten vedení ČEZ dlouhodobě kritizoval a v posledních několika letech opakovaně útočil na generálního ředitele firmy Daniela Beneše. Vyčítal mu hlavně dřívější nevýhodné obchody ČEZ, například nepříliš úspěšné investice na Balkáně.
Posledním velkým střetem mezi Babišem a vedením polostátní firmy byl ale plánovaný prodej elektrárny Počerady jednomu z nejbohatších Čechů Pavlu Tykačovi. Ten letos v dubnu představenstvo ČEZ podpořilo. Babiš byl ale proti - zástupci jeho ministerstva pak v dozorčí radě prodej nepodpořili.
Právě ve vztahu s prodejem Počerad si Babiš opakovaně stěžoval na to, že stát nemá nad představenstvem ani dozorčí radou ČEZ dostatečnou kontrolu. Poukazoval například na to, že čtyři z dvanácti křesel drží zástupci zaměstnanců loajální k Benešovi a vedení firmy. A zbytek z křesel si na základě politického klíče rozdělil Babiš spolu s ČSSD a KDU-ČSL.
I proto podle informací Aktuálně.cz ministerstvo financí opakovaně zvažovalo přípravu nových stanov, které by jeho roli posílily. Hlasování vlády tak mělo překazit jakékoliv nečekané kroky ministerstva financí na valné hromadě.
