Česko může znovu těžit zlato, řekl Mládek ve Zlatých Horách

ČTK ČTK
13. 4. 2015 15:40
Obnovená těžba zlata by v regionu s vysokou nezaměstnaností mohla dát práci možná i stovkám lidí.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Zlaté Hory - Nová surovinová politika státu, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, počítá v Česku s obnovením těžby kovů včetně zlata. Podmínkou ale je, že se taková těžba musí ekonomicky vyplatit, řekl v pondělí novinářům ve Zlatých Horách na Jesenicku ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Mezi zvažované těžební lokality patří právě Zlaté Hory, v jejichž okolí jsou podle odhadů několikatunové zásoby zlata. Obnovená těžba zlata by v regionu sužovaném vysokou nezaměstnaností mohla v následujících letech dát práci možná i stovkám lidí.

"Ministerstvo průmyslu a obchodu v tuto chvíli předložilo do schvalovacího procesu novou surovinovou politiku, která předpokládá, že za určitých okolností by v ČR byla možná těžba kovů včetně zlata. Dovedu si představit, že v některých lokalitách bude obnovena. Platí ale předpoklad, že se to bude ekonomicky rentovat," uvedl Mládek, podle kterého by případnou těžbu kovů měl mít na starost státní podnik Diamo.

Nyní platná surovinová politika s těžbou kovů nepočítá, avšak podle Mládka není důvod nechávat tyto zásoby ležet ladem, pokud se jejich těžba vyplatí. "A pokud to samozřejmě nebude mít nějaké významné dopady na životní prostředí," podotkl Mládek. Připomněl, že v roce 2017 kvůli nevýhodným cenám skončí v Česku těžba uranu. "Myslím, že jsme v situaci, že možná v tuto chvíli to u řady nerostů nevychází, to ale neznamená, že by si stát měl zavírat možnosti do budoucna," řekl Mládek.

Vedení státního podniku Diamo už dostalo za úkol vypracovat studii proveditelnosti těžby zlata ve Zlatých Horách. "Jestli by se případné obnovení těžby vůbec vyplatilo. Vzhledem k tomu, že když se to tady (v roce 1993) zavíralo, tak unce zlata stála zhruba 270 dolarů a nyní stojí 1300 dolarů, tak je to něco, co minimálně stojí za úvahu," míní Mládek.

Dobývání zlata má na Zlatohorsku staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let. V závěru 90. let chtěla ložisko u Zlatých Hor prozkoumat firma Altenberg, nedostala ale souhlas ministerstva životního prostředí.

Podle starosty Zlatých Hor Milana Ráce by obnovená těžba zlata regionu pomohla, protože dříve zaměstnávala stovky lidí. Ve Zlatých Horách je nyní bez práce bezmála 11 procent lidí. Nejdříve je ale nutné spočítat náklady a výnosy. Až poté přijde na řadu případný geologický průzkum ložiska, což může trvat i několik let.

Pavel Koscielniak z Diama odhadl, že podzemí v okolí Zlatých Hor ukrývá tři až devět tun zlata. Firma Altenberg dříve plánovala, že tam vytěží jednu až dvě tuny zlata a zinku. Těžba zlata by prý byla šetrná k životnímu prostředí. "To, že je negativní postoj k těžbě zlata, je kvůli některým projektům, kde chtěli použít kyanid k loužení zlata. To by v tomto případě odpadlo, protože tady by se to těžilo hornickým způsobem a finální zpracování by proběhlo v Belgii," řekl Mládek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Poprvé v historii. Izraelský prezident Herzog přiletěl na návštěvu do Bahrajnu

Izraelský prezident Jicchak Herzog přiletěl do Bahrajnu, informovala agentura AFP. Toto království v Perském zálivu patří k několika muslimským státům, s nimiž Izrael normalizoval vztahy. Jde o první návštěvu hlavy židovského státu v této zemi a izraelská média ji označují za historickou.

Herzoga v zemi přivítal bahrajnský ministr zahraničí Abdal Latíf bin Rašíd Zajání. Poté se setkal s králem Hamadem bin Ísou Chalífou i korunním princem a premiérem Salmánem bin Hamadem Chalífou. Herzog dříve uvedl, že při setkání se chce soustředit na "způsoby posílení hospodářské spolupráce" mezi oběma zeměmi, jakož i na otázky změny klimatu a bezpečnosti.

Bahrajn a Spojené arabské emiráty, které Herzog navštíví v pondělí, se v září 2020 staly prvními arabskými státy, které v uplynulém čtvrtstoletí normalizovaly vztahy s Izraelem. Předtím takový krok učinily pouze dvě arabské země - Jordánsko v roce 1994 a Egypt v roce 1979. Dohodu s Izraelem zástupci SAE a Bahrajnu podepsali ve Washingtonu. Palestinci krok odsoudili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy