Praha - I když česká ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká a zvedají se mzdy, k úrovni vyspělých zemí se Česko přibližuje jen pomalu. Zlepšení situace brání závislost hospodářství na cizině, vývoz výrobků bez přidané hodnoty či oslabená koruna. Ukazují to výsledky české výroční zprávy mezinárodní sítě Social Watch, která sleduje rozvoj a jeho udržitelnost.
Autoři studie upozorňují i na velké rozdíly v odměňování mužů a žen, vývoz zbraní do problematických oblastí či represivní postup policie vůči lidem s alternativním způsobem života.
"Pod fasádou konjunkturálních čísel nám bublají dlouhodobě neřešené problémy. Týkají se modelu české ekonomiky, který je závislý. Představuje významnou bariéru pro růst mezd a životní úrovně," uvedla ekonomka a spoluautorka Ilona Švihlíková.
Podle ní přidaná hodnota v české ekonomice je střední až nižší. Česko funguje hlavně jako montovna. "Model české ekonomiky je založen na láci - levná práce a nízké mzdy jsou v nepoměru s hospodářským výkonem. Model je podporován silně deformovaným kurzem koruny," uvedla. Dodala, že podle parity kupní síly by koruna měla hodnotu 19 či 20 korun za euro, nikoliv 27 korun.
Ekonomický růst netáhnou investice, ale spotřeba domácností. Zaměstnanost je rekordní, mzdy rostou a lidé utrácejí. Silně podle Švihlíkové jedou i "motory vývozu". Je také obrovský zájem o české dluhopisy, a to i v cizině. V lepší kondici jsou státní finance. Kladně zpráva hodnotí přístup vlády a její snahu o zpracování dlouhodobějších strategií.
Ženy dostávají méně
Česko patří v EU k zemím s největšími rozdíly v průměrných výdělcích žen a mužů, na žebříčku je třetí od konce. Ženy v Česku vydělávají průměrně o pětinu méně než muži, v EU je to o 16 procent. "Největší rozdíl je ve věkové kategorii 35 až 44 let, kdy se matky vracejí po rodičovské do práce," uvedla Markéta Mottlová z organizace Fórum 50 %. Dodala, že nižší mzdy se promítají do nižších penzí, ve stáří tak ženám hrozí víc chudoba.
Nízký je i podíl žen na rozhodování. Přestože tvoří něco přes polovinu obyvatel, připadá jim podle Mottlové v průměru asi pětina rozhodovacích politických pozic. "Při srovnání zemí podle genderové rovnosti se přijetí kvót ukázalo jako účinný nástroj. Mají navíc multiplikační efekt. Pokud se zavedou v jedné oblasti, zlepšuje se pozice obecně i jinde," uvedl Tomáš Tožička z organizace Educon.
Českou koalici Social Watch tvoří devět organizací - Ekumenická akademie Praha, Gender Studies, Fórum 50 %, Masarykova demokratická akademie, Nesehnutí, Trast pro ekonomiku a společnost, Eurosolar, Educon a Alternativa 50+.
