Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové tento krok centrální banky očekávali.
"Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. Nicméně v situaci s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice se ČNB rozhodla klást prozatím důraz na boj s inflací a obavy týkající se podvázání růstu ekonomiky jsou prozatím na druhé koleji," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Dodal, že další zvyšování úrokových sazeb již zrychlování inflace v letošním roce nezvrátí.
ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na šest procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na čtyři procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Na předchozím měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánoci rada zvedla základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.
Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Co jsou sazby ČNB a jak ovlivňují cenu peněz
- Stanovením základní úrokové sazby centrální banka ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Výše úrokových sazeb ČNB je také jedním z faktorů, které ovlivňují kurz koruny vůči cizím měnám. Za vyhlašovanou sazbu přebírá Česká národní banka při takzvaných repo operacích od komerčních bank přebytečné finance, které jim vrací navýšené o úrok. Standardně jde o dvoutýdenní obchody, v některých případech se provádějí i transakce s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Kromě těchto dlouhodobějších obchodů centrální banka umožňuje bankám uložit si u ní přebytečné peníze přes noc.
- Pro oba případy obchodů - tedy pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) i pro uložení peněz přes noc (depozitní facilita, diskontní sazba) - stanovila Česká národní banka od listopadu 2012 úrokovou sazbu 0,05 procenta. V srpnu 2017 zvýšila dvoutýdenní sazbu na 0,25 procenta a do února 2020 ji postupně zvyšovala o 0,25 procentního bodu až na 2,25, poté klesala až na 0,25 v květnu 2020 a následně ji ČNB opět zvyšovala.
- Diskontní sazba od listopadu 2012 rovněž do loňského února rostla až na 1,25, následně klesala až na 0,05 loni v březnu, letos 1. října vzrostla na 0,50 a nyní ji ČNB zvýšila.
- Třetí důležitá úroková sazba, lombardní, za kterou si banky od ČNB přes noc peníze půjčují, byla od listopadu 2012 0,25 procenta, poté do února 2020 rostla až na 3,25 a po poklesu až na 1,00 loni v květnu opět rostla.
- Výše základní úrokové sazby od vzniku ČR z dlouhodobého hlediska klesala, vyskytla se ale i období výrazného růstu. 2T repo sazba byla vyhlášena poprvé v prosinci 1995 ve výši 11,3 procenta (do té doby ČNB používala diskontní sazbu, jež v lednu 1993 činila 9,5 procenta). Nejvyšší byla v červnu 1997, kdy krátkodobě byla 39 procent. V prosinci 1998 klesla pod hranici deseti procent, v listopadu 2001 pod pět procent a v prosinci 2009 činila jedno procento.
- To, že ČNB kvůli dlouhodobě nízkým úrokům nemohla používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby, byl jedním z důvodů, proč centrální banka v listopadu 2013 zahájila devizové intervence. Ve snaze předejít deflaci tak oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Režim devizových intervencí ukončila ČNB začátkem dubna 2017.
- Cenu peněz v ekonomice kromě úrokových sazeb České národní banky určuje PRIBOR (z anglického Prague Inter Bank Offered Rate). Je to úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Často se používá jako referenční sazba, od které se odvíjí výše úroků u hypoték a dalších úvěrů pro občany a firmy. Výška sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Její výše reaguje na sazby centrální banky.
- PRIBOR je nejnižší pro jednodenní obchody, s prodlužujícím se trváním obchodu roste.
