Praha - Česká národní banka ve čtvrtek na svém jednání rozhodla o zvýšení takzvané repo sazby, klíčové úrokové sazby v ekonomice, a to o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Ta se mimo jiné nepřímo promítá do ceny úvěrů pro spotřebitele a mohla by tak jejich cenu táhnout nahoru. Rozhodnutí ČNB by také mělo zabránit oslabování české koruny, jejíž kurz se v poslední době nevyvíjel tak, jak centrální banka odhadovala.

Od začátku července repo sazba činila jedno procento, centrální banka tedy v rozmezí zhruba měsíce rozhodla o jejím zvýšení už podruhé. Jde o ukazatel, který zjednodušeně určuje, za kolik si mohou komerční finanční ústavy uložit u centrální banky svou přebytečnou hotovost.

Ke zvýšení sazby podruhé za sebou se banka odhodlala naposledy před jedenácti lety. Podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy je důvodem zpřísnění měnové politiky především stále poměrně slabá koruna. "Ve druhé polovině letošní roku porostou sazby rychleji, než se dosud předpokládalo. Nelze vyloučit ještě dvě zvýšení sazeb v letošním roce, zatím pravděpodobnější varianta však mluví už jen pro jedno zvýšení," říká Kovanda.

Za pravdu mu dává i guvernér ČNB Jiří Rusnok. "Rozhodně nelze vyloučit, že další krok bude následovat poměrně brzy. Pokud budou ty stávající podmínky přetrvávat, tak je prostor již při nejbližším zasedání. Tedy pokud by přetrvával kurzový šok a pokud budou přetrvávat inflační tlaky v české ekonomice. U toho prvního si netroufám předpovědět, u toho druhé to bude splněno," uvedl guvernér.

Ke zvyšování sazeb vedou centrální banku obavy z rostoucí inflace a přehřívání ekonomiky, která se projevuje překotným zvyšováním mezd a zdražováním nemovitostí. Významnou roli hraje také skutečnost, že navzdory propočtům ČNB česká měna neposilovala tempem, které centrální bankéři předpokládali.

Inflace se v posledních měsících stabilně pohybuje nad dvěma procenty, což je hranice, před jejímž překročením by měly kroky ČNB ekonomiku bránit. V červnu činila inflace 2,6 procenta. Nezaměstnanost je pak rekordně nízká, v červnu klesla na 2,9 procenta.

Ekonomika si vyšší sazby zaslouží

Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského si česká ekonomika vyšší úrokové sazby bezpochyby zaslouží. "Situace v ekonomice a na finančních trzích se výrazně liší od předpokladů centrální banky. K tomu se přidává dlouhodobě přehřívající se trh práce a nejrychlejší růst reálných mezd od roku 2003," uvádí Táborský. Podle něj by repo sazba na konci roku měla být na úrovni 1,50 %.

Přímá návaznost mezi cenou úvěrů a repo sazbou sice neexistuje, zpravidla však platí, že vyšší repo sazba tlačí banky ke zvyšování úroků u hypoték, spotřebitelských půjček, ale i úvěrů podnikům.

Zdali v důsledku rozhodnutí úvěry hned zdraží, ale není jisté. Zvláště pak v případě úvěrů na bydlení.

Komerční banka čeká v říjnu zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které by mohlo od úvěrů odstřihnout až pětinu současných žadatelů. Banky se tak snaží před ochlazením trhu získat co nejvíc klientů.

Fincentrum Hypoindex, který zachycuje průměrnou úrokovou sazbu reálně poskytnutých hypotečních úvěrů, tak v době posledního zvýšení repo sazby paradoxně poklesl, byť jen zanedbatelně, a to z 2,51 na 2,49 procenta. V nejbližších měsících tak může konkurenční boj mezi bankami převážit nad zvýšením repo sazby.