Brno - Zneužití jména podnikatele a jeho živnostenského listu je tak závažným zásahem do osobnosti okradeného, že si zaslouží přiměřené odškodnění od toho, kdo mu identitu ukradl. V ojedinělém sporu v Česku o tom rozhodl Nejvyšší soud.
Podnikatel z Brna se snažil získat zhruba 3,7 milionu korun od manželů z jižní Moravy jako odškodnění za ukradené jméno i zneužitý živnostenský list.
Muž se svou ženou totiž v letech 1996 až 1998 využívali ukradený živnostenský list brněnského podnikatele na úklidové práce. Zloděj takto získával peníze za zakázky, ale neplatil z nich daně.
Policie poté zahájila trestní stíhání kvůli krácení daní. Vedle muže, který identitu ukradl, ale obvinila i samotného podnikatele. Finanční úřad navíc po podnikateli, jehož živnostenský list byl takto zneužit, začal vymáhat dlužné daně. Muž také čelil návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům (to soudu navrhl sám zloděj).
Podnikatel byl nakonec osvobozen a zažaloval oba manžele. V žalobě týkající se ochrany osobnosti požadoval vyplacení 3,7 milionů korun.
Stát měl zaplatit 50 tisíc
U Krajského soudu v Brně podnikatel částečně uspěl. Soudci rozhodli, že skutečně došlo k neoprávněnému zásahu do jeho cti, důstojnosti a dobrého jména podnikatele. Muž, který byl iniciátorem zneužití živnostenského listu, měl proto podnikateli zaplatit 50 tisíc korun. Žalobu na zlodějovu manželku soudci zamítli, podle nich se na poškození osobnostních práv podnikatele nepodílela.
Jenže odvolací Vrchní soud v Olomouci pak sice potvrdil, že došlo k poškození podnikatele, ale za hlavního viníka označil stát. Ten totiž podle soudců zavinil neoprávněné trestní stíhání živnostníka, zbytečné jednání soudů i postup berního úřadu vymáhajícího daně. Odškodnění by proto měl platit stát, ne zloděj.
Podnikatel se poté obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud. Uvedl mimo jiné, že není možné přenášet zodpovědnost z toho, kdo celou situaci zavinil, na stát.
Odškodné má platit muž
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je jasné, že došlo k zásadnímu zásahu do práva na ochranu osobnosti. „Muž, který zneužil živnostenský list, zasáhl do práva na jméno zcela flagrantně v rámci nezákonného faktického zmocnění se identity," uvedli soudci.
„Útok směřoval jak proti jménu (a tím i identitě) žalobce a ve svých důsledcích proti jeho důstojnosti a vážnosti ve společnosti, když zákonu odporující jednání prvního žalovaného podmínilo mimo jiné i fakt žalobcova trestního stíhání, či řízení, která proti němu byla vedena správními orgány," dodali soudci.
Oproti Vrchnímu soudu však Nejvyšší soud zásadně nesouhlasí se závěrem, že by za tento zásah do práva na ochranu osobnosti byl odpovědný stát.
„V řízení totiž nešlo o odpovědnost státu za zahájení a vedení trestního stíhání, za rozhodování soudu a za zahájení a vedení daňového řízení a rozhodování ve věci daňových nedoplatků," uvedl Nejvyšší soud. Ten předchozí verdikt zrušil a Vrchní soud tak musí spor projednat znovu, přičemž se má řídit stanoviskem Nejvyššího soudu.
