Praha, Frankfurt nad Mohanem - Do Česka se po měsíci, který se nesl ve znamení nulové inflace, vrátilo zdražování. Během července rostly ceny meziročně o 0,5 procenta, ve srovnání s červnem pak o 0,2 procenta.
Nejvíce se oproti červenci 2013 zvýšily ceny alkoholických nápojů (o 2,5 procenta), tabákových výrobků (o 4 procenta), potravin a nealkoholických nápojů, které po červnovém poklesu o 1,1 procenta rostly o 0,8 procenta. Zdražování se týkalo především chleba, vepřového masa, drůbeže, vajec a jogurtů. Ceny oděvů byly vyšší o 2,1 procenta, obuv zdražila o 5,7 procenta.
Zlevňování naopak pokračovalo v případě elektřiny (o 10,5 procenta), pošty a telekomunikace (o 3,1 procenta).
Očekávané oživení se může zadrhnout
Domácí ekonomové zatím očekávají, že pozvolný růst cen bude pokračovat i ve zbytku roku. Podle prognózy České bankovní asociace stojí tuzemská ekonomika na solidních základech a panuje v ní až překvapivý optimismus.
"Celková inflace se začne od třetího čtvrtletí zvyšovat především vlivem rostoucí ekonomické aktivity a zrychlujícího růstu mezd," předpokládá Česká národní banka (ČNB), která se snaží dostat nárůst cen k dlouhodobému dvouprocentnímu cíli.
V listopadu 2013 dokonce na nízkou inflaci zareagovala intervencemi a oslabila českou měnu na 27 korun za euro. Na této hranici ji nyní chce držet minimálně do začátku roku 2016, než bude zdražování "udržitelné".
Vzhledem k aktuální politické situaci v Evropě se ale návrat k inflaci může zkomplikovat. Nové sankce, které ve čtvrtek na země EU uvalil Kreml, totiž pravděpodobně způsobí další zlevňování potravin.
Firmy budou chtít prodat zboží
Evropští dodavatelé začnou mít kvůli zákazu vyvážet do Ruska ovoce, zeleninu, maso či mléčné výrobky problém s obrovskými přebytky. Vývoz ovoce a zeleniny sice představuje pouze 0,35 procenta celkového exportu EU, jenom Rusko ale loni odkoupilo plody za dvě miliardy eur.
Ztráta tamního trhu povede ke zlevňování, protože se firmy budou snažit rychle zbavit potravin, které se jim budou hromadit na skladech a které by se jinak zkazily.
"Zboží s krátkou trvanlivostí bude jen těžko hledat nové trhy - může tedy vzniknout tlak na pokles cen," vysvětluje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Dopad na ceny čerstvých potravin a celkovou inflaci podle něj bude citelný.
"Najít během několika týdnů či měsíců nové trhy kvalitativně i kvantitativně srovnatelné s Ruskem je nereálné," souhlasí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
I kdyby přitom výrobci našli za Rusko náhradu, například Bělorusko, Kazachstán či Albánii, tak se zlevňování nevyhnou. Na dalších trzích totiž nyní panuje rovnováha – to, co dané země potřebují, už pravděpodobně od někoho kupují. "Pokud by sem začaly dovážet státy EU, jedinou možností je za nižší ceny," říká proto analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
"V celkové inflaci EU by to ale mělo hrát velmi malou roli v řadech desetin či setin procentních bodů, ale rozdíly budou mezi jednotlivými zeměmi," dodává analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Stranou nezůstane ani Česko
Problém se dotkne hlavně Litvy, Estonska, Lotyšska, Polska, Kypru či Finska, tedy zemí, ve kterých se vývoz potravin do Ruska významně podílel na hrubém domácím produktu. Tlaku na zlevňování se však podle expertů nevyhne ani Česko.
Postižené zemědělské státy totiž nejspíše omezí produkci a budou se snažit prodat stávající přebytky v dalších zemích EU - včetně tuzemska. "V případě ČR by to znamenalo zostření konkurence a nebezpečí pro domácí producenty," upozorňuje Novák. Zlevňování potravin by se podle něj na tuzemském trhu mohlo projevit již v srpnu.
"Pokud se navíc zhorší ekonomická situace v eurozóně, budou stoupat spekulace, že Česká národní banka dále prodlouží trvání kurzového závazku nebo dokonce zvolí novou, slabší úroveň kurzu," varuje Marek.
Evropská centrální banka zasáhne
Přestože ale ceny klesnou a inflace se opět přiblíží nule, k zásadnímu propadu do deflace nedojde podle expertů ani teď. Zdražování v unii, které bezprostředně ovlivňuje vývoj cen v Česku, si pohlídá Evropská centrální banka (ECB).
Ta se snaží poklesu cenové hladiny bránit již několik měsíců. Inflace v eurozóně přesto neustále klesá, v červenci činila pouhých 0,4 procenta, pět zemí EU hlásilo deflaci, další tři pak nulový růst cen. V červnu se ECB dokonce rozhodla inflaci podpořit tím, že historicky poprvé sáhla k záporné depozitní sazbě. To znamená, že obchodní banky musí za ukládání peněz do ECB platit, místo toho, aby se jim jejich peníze – jak je zvykem – úročily.
"ECB vezme nižší ceny potravin určitě v potaz, avšak nepředpokládám, že by díky tomu zásadně změnila měnovou politiku," myslí si Novák.
Vzhledem k pokračujícím deflačním tlakům bude podle něj muset banka bez ohledu na ruské sankce proti poklesu cen dále zasahovat, a to pravděpodobně pomocí kvantitativního uvolňování, tedy pumpování peněz do ekonomiky.
"Razantní odezvu ECB na samotné sankce bych nečekal, ale ten problém nelze izolovat. Konflikt s Ruskem má potenciál významně ohrozit hospodářský výkon eurozóny, což by už akci Evropské centrální banky mohlo vyžadovat. Kdo si například troufne vsadit na to, kam půjdou v zimě ceny energetických surovin," dodává Brožka.
