Praha - Dluhy obcí loni stouply o necelých osm miliard na 90 miliard korun. Zadlužení krajů se loni zvýšilo o více než dvě miliardy na 24,5 miliardy korun. Informace zveřejnilo ministerstvo financí.
Z celkového počtu 6246 měst a obcí bylo loni zadluženo 3217 obcí, tedy meziročně o 128 obcí více. Na celkové zadluženosti obcí se více než z poloviny ovšem podílí Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Celkové zadlužení velkých měst se meziročně zvýšilo o více než sedm miliard na 45,5 miliardy korun. Zadlužení samotné Prahy stouplo o 4,5 miliardy na 31,2 miliardy korun.
V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, vydané komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, včetně půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.
Půjčky obce využily stejně jako v předchozích letech zejména na rekonstrukce a výstavbu místních komunikací, kanalizací, čistíren odpadních vod, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie a na regeneraci a výstavbu bytového fondu.
Podíl obcí s dluhem se podle údajů ministerstva financí zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel. "Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejnižší velikostní kategorii od jednoho do 100 obyvatel (podíl 19,5 procenta). Všechna města s počtem obyvatel nad 50 tisíc vykazují dluh v souhrnné výši více než 58,4 miliardy korun, což je o 7,6 miliardy více než v roce 2011," uvedlo ministerstvo.
V případě krajů přispěl k vyššímu zadlužení především nárůst objemu úvěrů o 2,6 miliardy na 22,2 miliardy korun. Objem přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů se snížil o 0,4 miliardy na 2,3 miliardy korun. Dluhopisy loni kraje nevydaly. Nejvyšší dluh loni měly Olomoucký (3,9 miliardy Kč) a Středočeský kraj (3,6 miliardy korun).
Příznivá doba pro dluhy
Jedním z důvodů loňského zvýšení zadlužení obcí o osm miliard na 90 miliard korun je podle kladenského primátora a předsedy Svazu měst a obcí ČR Dana Jiránka (ODS) zlevnění stavebních prací a nízké úroky, a tak si obce peníze na projekty půjčují. Na vyšším zadlužení měst se také prý podílejí problémy s čerpáním evropských dotací, na jejichž spolufinancování si mnoho obcí vzalo překlenovací úvěry.
"Pro obce je relativně příznivá situace, protože jsou ceny stavebních prací nejnižší za posledních deset nebo minimálně pět let a současně jsou velmi nízké úroky. Jestli si někdy mají půjčovat na infrastrukturu, tak to je v době, kdy jsou úroky nízké a současně jsou levné práce. Ale je otázka, jestli se vůbec zadlužovat, protože si většina obcí myslí, že nikoliv," uvedl Jiránek. Podle něj si musí obce hlavně rozmyslet, jestli se nezadlužují zbytečně.
Další důvody zvýšení zadlužení vidí například u obcí v Karlovarském a Ústeckém kraji, které měly v úmyslu si půjčovat peníze prostřednictvím překlenovacích úvěrů, než jim na účet přijdou evropské dotace. Nyní ale mají problémy kvůli potížím s čerpáním dotací, protože platí vysoké úroky a nevědí, jestli jim vůbec budou proplaceny. Podle něj může jít o půjčky až v řádech stamilionů korun. "To je pro obce samozřejmě zničující," dodal Jiránek.
