Brno - Hospodářská krize vyrábí v Česku nové zahraniční podnikatele po tisících.
Vietnamci, ale i další cizinci zaměstnaní v tuzemských firmách se totiž za posledních dvanáct měsíců dostali do podobné situace jako desetitisíce českých pracujících. Proti své vůli se stali součástí takzvaného švacrsystému. Firmy si je na tu samou práci najímají jako živnostníky poté, co je propustily ze zaměstnaneckého poměru. A výrazně tak ušetří na odvodech.
Praxe je to sice na hraně zákona, v době krize ale úřady hojně tolerovaná.
Hrstka zamířila domů
Podnikateli se tak stali ve velkém míře dělníci z Vietnamu a Mongolska, kteří do Česka zamířili přes pracovní agentury do továren. A tak zatímco ještě před rokem - v listopadu loňského roku - v Česku oficiálně pracovalo přes 17 tisíc vietnamských dělníků, nyní jich je pouze tři a půl tisíce.
Například Mongolů bylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí bylo v Česku v listopadu 2008 zaměstnáno přes 13 tisíc, nyní jich není ani pět tisíc.
Zpět domů přitom zamířila jen hrstka těchto lidí. Například v projektu dobrovolných návratů, kdy stát cizincům přidává peníze na cestu, z Česka odcestovaly asi dvě tisícovky cizinců.
Podle Marcela Wintera z Česko-vietnamské společnosti si většina lidí z Vietnamu, kteří sem přišli za prací, musela vyřídit živnostenské listy. Firmy a pracovní agentury je k tomu donutily. "Prostě je využili, ti lidé neznají českou legislativu, neví, co mohou a co ne," řekl Winter s tím, že v zemi za uplynulé dva roky přibylo na patnáct tisíc podnikatelů z Vietnamu. "Firmy tak prostě šetří na odvodech," dodal.
To, že především většina Vietnamců v Česku zůstala, potvrdila deníku Aktuálně.cz také mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. "Z našich zkušeností vyplývá, že Vietnamci si z osmdesáti procent vyřídili živnostenské listy a jsou v Česku dál," uvedla.
O půl milionu méně
To, že se cizinci v Česku za poslední rok stávají z dělníků podnikateli, svědčí i statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Zatímco mezi Čechy roste počet podnikatelů o 0,5 procenta, u Mongolů je to za poslední sledované období desetiprocentní nárůst, u Vietnamců se na začátku roku počet podnikatelů zvýšil o sedm procent.
Celkově tak v Česku je už přes 35 tisíc podnikatelů z Vietnamu, zdaleka nejvíc ze všech zahraničních komunit.
Na konci listopadu v Česku legálně pracovalo 237 293 lidí z ciziny, ke stejnému datu loňského roku jich bylo o 52 803 více. Nejvíce zahraničních pracovníků přišlo ze sousedního Slovenska, minulý měsíc jich v Česku pracovalo přes 99 500. Desítky tisíc pracovníků byly z Ukrajiny, přes dvacet tisíc pak z Polska.
Cizinci jsou k švarcsystému nuceni stejně jako Češi. Jenom za druhé čtvrtletí tak v Česku přibylo přes čtrnáct tisíc podnikatelů, kterých je nyní výrazně více než ještě před rokem. Většina živnostníků podnikat vlastně nechce, ale donutila je k tomu krize a jejich zaměstnavatelé.
