Praha - Snižování stavu zaměstnanců státní správy o tři procenta ročně se stalo skutkem.

Většina ministrů ve středu pozdě vnoci zvedla na jednání kabinetu ruku pro návrh kolegy z financí Miroslava Kalouska. "Mohu potvrdit, že vláda návrh schválila. Což znamená, že se bude snižovat počet státních zaměstnanců o tři procenta ročně - postupně do roku 2010," řekl deníku Aktuálně.cz krátce před půlnocí mluvčí vlády Martin Schmarcz.

Redakce má Kalouskův plán k dispozici. Jeho rozhodující věta zní: "Navrhuje se přistoupit ke snižování počtu míst v celé vládou regulované sféře."

Vláda tak napřesrok ušetří na platech 4,9 miliardy korun, do roku 2010 celkem 29,7 miliard. Nadějné vyhlídky bude třeba korigovat o 2,7 miliardy, které státní instituce vyplatí na tříměsíčním odstupném.

Celá armáda 458 tisíc zaměstnanců ve veřejných službách - včetně státních nemocnic, škol, městských úřadů či vědeckých ústavů - se měla celkově zmenšit o devět procent. Tedy o 40 tisíc lidí.

Ústupová cesta

Kalousek nyní z těchto čísel couvá a masivní propouštění odmítá. Tvrdí, že se zeštíhlování státní správy dotkne jen úředníků ministerstev.

"Každoroční snížení počtu zaměstnanců o tři procenta se má totiž dotknout jen státní správy, nikoli celého veřejného sektoru," prohlásil jeho mluvčí Ondřej Jakob.

Těchto úředníků je na sto tisíc, o místo by tak mělo přijít "jen" 9 tisíc lidí.

Ministři nad to dostali od Kalouska další šanci, jak si "svoje" úředníky udržet. Nebudou muset propouštět, pokud se ostatní zaměstnanci smíří s tím, že mzdové prostředky se budou ročně zvyšovat jen o 1,5 procenta.

Pokud ale dotyčný resort propustí tři procenta zaměstnanců ročně, mohou ti zbylí dosáhnout na zvýšení platů až o 4,5 procenta.

Nejvíc vydělají ti ještě více horliví. Kdo sníží počet míst víc než o tři procenta, bude si moci v rozpočtu ponechat 70 procent této částky.

"Jaký bude skutečný nárůst platů, o tom rozhodne personální politika jednotlivých ministerstvech. Bude záležet na ministrech, zda budou méně platit více lidí, anebo více platit méně lidí," prohlásil v noci Kalousek.

A ještě jednoho "slabého" místa mohou ministři využí. Některé úředníky nemusí propustit, ale zaměstnat je na dobu určitou s tím, že mají na starost přípravu evropského předsednictví v roce 2009. Namísto zaměstnaneckých smluv bude možné přejít na švarc-systém, tedy externí smlouvy.

Jak to bude s učiteli?

Ve školství už je jisté, že ministryně Dana Kuchtová (SZ) využije první z ústupových cest.

Pokud by se snažila zabezpečit kantorům 4,5procentní růst platů, neobešla by se to bez masivního propouštění. Z Kalouskem navrhovaných 41 200 míst, která mají ve státní správě zaniknout, by učitelé tvořili téměř přesnou polovinu.

"Rozhodně nedopustím masivní propouštění učitelů. Propouštění se bude týkat zaměstnanců ministerstva, nikoli škol," komentovala nad ránem Kuchtová návrh pro Aktuálně.cz.

Připustila ovšem, že učitelé teď mohou počítat jen s růstem mezd ve výši 1,5 procenta. "Může to být i víc. Teď už záleží na obcích a krajích, které školy zřizují, zda dokáží najít rezervy, aby mohly platy navýšit více," dodala ministryně.

Šestkrát zásadní nesouhlas

Jaké plány mají ostatní resorty, zatím není jisté. Boj o zaměstnance ovšem předem avizovali mnozí ministři; nijak netajili svůj "zásadní nesouhlas" či "nemožnost" zavést Kalouskův návrh. Mezi největší odpůrce patřili ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS), ministr kultury Václav Jedlička (KDU-ČSL) a právě Kuchtová.

Opatrnější formulace volil před klíčovým rozhodnutím i ministr práce Petr Nečas, jeho kolega z vnitra Ivan Langer i ze spravedlnosti Jiří Pospíšil (všichni ODS). Obecně se škrty souhlasili, Nečas však doporučoval se škrty počkat, až audit státní správy odhalí ty skutečně nepotřebné úředníky. Langer s Pospíšilem navrhovali neškrtat ve stavech policistů, resp. soudců, státních zástupců a vězeňských strážců.

"Vláda nám nemá co ukládat"

Ministr financí odmítal ústupky - s tím, že návrh musí platit stejně pro všech osmnáct členů vlády.

S černým humorem reagoval na připomínku z Českého katastrálního úřadu. Jeho zástupci doporučili zvýšit poplatky za zápis do katastru a tak vydělat na udržení počtu úředníků. Kalousek to odmítl, dodal však: "Zvýšení poplatků na zápis do katastru nemovitostí lze považovat za další možný zdroj zlepšení příjmové ztráty státního rozpočtu."

Proti snižování stavu svých úředníků se ohradil i Senát a Poslanecká sněmovna, zachovat servis senátorům a poslancům překvapivě doporučuje i Kancelář prezidenta republiky.

"Vláda nám nemá co ukládat," reagoval na vládní plán Ústavní soud. Jeho zástupci mají pravdu, ale jen do té míry, že vláda rozhoduje o tom, kolik dostane soud na platy.

Třikrát přísnější, než ČSSD

Postup Topolánkovy vlády je přísnější než škrty naplánované Špidlovou vládou v roce 2003. Sociální demokraté před čtyřmi lety prosadili, že se stavy budou snižovat o dvě procenta, ODS s Kalouskem dnes žádají procenta tři.

• DÁLE ČTĚTE: Vláda má návrh, jak ušetřit miliardy. Ale váhá

V minulém volebním období si navíc vlivní ministři vymohli výjimky. Stavy se tak dokonce zvýšily na ministerstvu práce (řídil je místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach), ministerstvu vnitra (pod předsedou ČSSD Stanislavem Grossem) a ministerstvu spravedlnosti (předseda US Pavel Němec). V roce 2006 se podařilo Petře Buzkové (CSSD) zastavit propouštění učitelů).

Ušetřilo se proto jen 10,7 miliardy, což je třetina proti ambicím současného kabinetu.

• PŘEČTĚTE SI O REFORMĚ: REVOLUCE: nové daně, nové dávky