Cambridge, Atény - Ekonomická krize se podepsala i na zdraví Řeků. Kvůli zhoršené finanční situaci stoupl počet lidí, kteří myslí na sebevraždu, zvýšil se i počet osob s virem HIV. Státní nemocnice navíc zažívají přetlak a část pacientů tak kvůli frontám k lékaři raději ani nechodí.
Informoval o tom lékařský žurnál The Lancet. Odvolává se na řecké i evropské statistiky, údaje od řeckého ministerstva zdravotnictví nebo výsledky vlastního průzkumu, kterého se zúčastnilo téměř 30 tisíc respondentů.
Pravděpodobně největším důsledkem krize se stal prudký nárůst zájmu o státní služby. V rámci všeobecné veřejné zdravotní péče mají totiž Řekové nárok na návštěvu praktického lékaře zdarma. Ošetření v ordinacích státních nemocnic pak stojí nejvýše pět euro.
Lidé se tak v době nejistoty logicky přesouvají právě sem a opouštějí soukromé lékaře. Ti jen do roku 2010 přišli zhruba o třetinu pacientů.
Státních lékařů je málo
Ve státních nemocnicích si ale Řekové příliš nepomohou. V rámci ekonomických škrtů se rozpočet klinik snížil o 40 procent. Někteří doktoři přišli o práci, další nedostali plat. Kromě toho chybí léky, některé farmaceutické léky je totiž odmítají dodávat z obavy, že nedostanou zaplaceno.
Výsledkem je převis poptávky po službách, kterých je nedostatek. Zákonitě tak bují korupce, v rámci níž pacienti uplácejí doktory, aby je vzali přednostně.
Právě kvůli frontám nemocní lidé nejčastěji návštěvu lékaře zanedbávají. Mezi lety 2007 a 2009 se počet respondentů, kteří tento důvod v průzkumu zmínili, takřka zdvojnásobil.
Jiní Řekové přestali chodit k lékaři proto, že si to nemohou dovolit. BBC jako příklad uvádí příběh ženy, u které lékaři přerušili léčbu rakoviny, protože neměla peníze na léky, ani na pojištění.
Přibývají prostitutky a pacienti s virem HIV
Krize má podle analýzy i další následky. Například se zvýšil počet sebevražd. Za prvních šest měsíců roku 2011 došlo podle řeckého ministerstva zdravotnictví k meziročnímu nárůstu o 40 procent. Národní linka, pro lidi, kteří chtějí skončit život, hlásí, že čtvrtina z nich v roce 2010 telefonovala kvůli špatné finanční situaci a problémům s předlužením.
K dalším důsledkům patří nárůst krádeží a vražd, stále více osob nakažených virem HIV - letos by se jejich počet měl zvýšit o 52 procent. S tím souvisí stále častější prostituce nebo drogová závislost.
Jak The Lancet upozorňuje, kvůli rozpočtovým škrtům přestala fungovat třetina všech terénních programů pro sociálně vyloučené osoby. Část těchto Řeků se přesunula do zdravotnických center, které provozují nevládní organizace a které se dříve zaměřovaly na pomoc imigrantům, podle výzkumu však tato iniciativa nestačí.
Šetřit Řecko musí
Jak The Lancet připomíná, Řecko patří mezi země EU, které ekonomická krize zasáhla nejvíce. Průměrná míra nezaměstnanosti vzrostla z 6,6 procenta v květnu 2008 na 16,6 procenta o tři roky později. Nezaměstnanost mladých lidí patří mezi nejvyšší v Evropě, letos na jaře přesáhla 40 procent.
Na záchranu Řecko dostalo od zemí eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu půjčku ve výši 110 miliard euro - tuto částku ale dostává postupně a jednotlivé tranše věřitelé podmiňují právě vládními škrty a zaváděním úsporných opatření.
