reklama
 
 

V Česku rostou noví zemědělci:Trávníkáři

13. 1. 2007
Praha - Poptávka po souvislých pásech travnatého porostu roste v Česku o desítky procent ročně. Nový obor je tu.

Zahrady u rodinných i soukromých činžovních domů se mění k nepoznání. Dřívější záhonky se zeleninou nahrazují stále častěji plochy trávníku střiženého jak na snímcích ze staré dobré Anglie.

Je to obchod. A vydělává

Někteří zemědělci, kteří mají stále těžší život v tradičních oborech, objevili novou perspektivu. Je zelená, krátce střižená a pěstuje se v podlouhlých pásech. Trávník.

Je to jeden z nejdynamičtějších obchodních artiklů a proto kvůli němu vzniká celý zemědělsko-zahradnický obor podnikání: profesionálních trávníkářů.

Předseda zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež vidí v těchto aktivitách dokonce jeden z příkladů, jak zachránit zemědělství před zhoubnou sázkou na klasické produkty, o něž stále víc klesá zájem. "Všemožně to podporuji, má to budoucnost. Odběrateli produkce může být prakticky kdokoli, od měst, obcí, školek, sportovních oddílů až po soukromé firmy," tvrdí Papež.

Jeho slova potvrzuje i Martin Uhlík z trávníkářské firmy Gremex. Poptávka po travnatých pásech podle něj stoupá ročně o desítky procent.

Nejčastější zákazník? Majitel domku

Největší klientelu přitom podle Uhlíka tvoří privátní zahrádkáři, obvykle si objednávají menší plochy, ale přibývá jich.

Stále častějšími zákazníky se také stávají obchodní řetězce či tuzemské a zahraniční instituce, které v blízkosti svých prodejen či budov vysazují travnaté plochy.

Trávníkáři si "brousí zuby" i na fotbalové oddíly. K položení trávníku na tak velkou plochu je však třeba speciálních mechanizačních prostředků, které podle Uhlíka v současné době trávníkáři v Česku nemají. "Například Sparta Praha dováží travnaté pásy z Německa," říká podnikatel.

Cena? Stovku za metr

Cena jednoho metru travnatého pásu v Česku od producenta činí podle jeho slov 70 až 110 korun (podle typu trávníku a množství objednané plochy). "V zahraničí jsou ceny v podstatě srovnatelné, nevýhodou dovozů jsou ale další náklady na transport a možné riziko poškození trávníku. Je to přece jen živé zboží," konstatuje Uhlík.

Proto se podle jeho slov trávníky ze zahraničí v případě menších ploch v podstatě dovážet nevyplatí.

Svou roli hraje také travní osivo. "My například používáme výhradně uznané osivo z Česku, ze šlechtitelské stanice Větrov, které je adaptované na naše podmínky," říká Rudolf Kraj, jednatel společnosti Travní koberce Obříství.

Také on potvrzuje rostoucí zájem zákazníků o profesionální travní plochy. Cíleně pěstované trávníky se podle něj dělí v zásadě na tři typy: hřišťový, parkový a luxusní. "Největší zájem je o parkové trávníky, které se využívají k ozelenění veřejných prostranství," prozrazuje Kraj.

Výhody? Existují

Trávník založený z vypěstovaných pásů má proti klasickým travnatým plochám některý výhody. Tou nejpřekvapivější je, že je levnější.

"Položený trávník je těžko zničitelný. K tomu, aby se chytil, stačí 14 dní. Po tuto dobu by na něj nikdo neměl chodit. Při klasickém výsevu to trvá dva roky i déle, než se travní porost ujme, některé plochy se musí několikrát dosívat, což u předpěstovaného a dobře položeného trávníku nehrozí," tvrdí Kraj.

Trávníkáři z Obříství podle něj vyprodukují ročně zhruba 40 000 metrů travních koberců a představují jednu ze tří prvních firem tohoto typu na našem trhu. "Dnes je podobných firem několik desítek," poznamenává Kraj. I to mimo jiné dokumentuje perspektivu tohoto oboru.

Příležitost pro klasiky

Realita kromě toho potvrzuje i Papežovu tezi o podnikatelské příležitosti pro klasické zemědělce. Například údržbu veřejné zeleně v Praze 8 zabezpečuje již přes deset let prostřednictvím své firmy rodina Gardavských, která vlastní také zemědělskou farmu na Kokořínsku a je členem Asociace soukromého zemědělství ČR.

Zhruba třetinu obhospodařovaných ploch na Praze 8 tvoří podle Milady Gardavské právě trávníky, firma například obnovovala zeleň na Karlínském náměstí nebo hřiště pro tamní školu.

"Původně jsme se starali o čtyři hektary veřejné zeleně, dnes je to 60 hektarů," popisuje expanzi firmy Gardavská. I ona vidí v rostoucím zájmu o městskou zeleň perspektivní podnikatelskou aktivitu, přičemž hlavním limitem expanze je nedostatek peněz.

"Záleží na lidech v úřadech, jakou prioritu veřejné zeleni dávají. Tady na Praze 8 je situace docela dobrá, jinde je to horší. Přesto bychom potřebovali oproti současnému stavu například častěji sekat, alespoň šestkrát do roka. To by byla zeleň na Praze 8 ještě v lepším stavu," uzavírá pražská soukromá zemědělkyně.

autor: Petr Havel, spolupracovník Aktuálně.cz | 13. 1. 2007

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama