Svátek moravského "beaujolais" vypukne v jedenáct hodin, kdy čtyřicet šest vzorků vína hromadně představí dvacet sedm moravských vinařů. První vína z letošní sklizně, která se na trh dostanou v cenách v rozmezí padesáti až 200 korun, tedy v cenách nijak nelišících se od běžné nabídky vín, jsou tak především marketingovým tahákem. Ten má přitáhnout lidi k pití moravského vína.
Letos poprvé mohou vinaři použít jednotnou ochranou známku Svatomartinské. Držitelem této značky se stal v srpnu Vinařský fond, který nabídl její využití pro označení mladých vín všem vinařům. Autorská práva ke známce přitom odkoupil fond od původního majitele Jiřího Kopečka. Dosud producenti platili za její využívání licenční poplatky, nyní uhradí jen náklady spojené s ohodnocením vín před udělením licence. Podle vinařů jde asi o desetihaléře za láhev, které jsou spojeny s hodnocením vín před udělením licence. Loni pod známkou Svatomartinské prodávalo asi sedm producentů.
Víno s označením Svatomartinské letos na trh dodají také velké vinařské firmy jako Znovín Znojmo nebo Vinné Sklepy Valtice, které ještě minulý rok používaly značku Moravavíno Nouveau. Vinné sklepy Valtice tak například připraví na trh odhadem 40.000 lahví tří odrůd z letošní úrody. "Od nás půjde láhev průměrně za 60 korun," uvedl výkonný ředitel společnosti Marek Štastný.
Železný: Je to dobrý marketingový tah
Pod oficiální značkou Svatomartinské se bude prodávat bílé víno odrůdy Müller- Thurgau a Veltlínské červené rané, růžové a červené víno pak z odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. "To je opravdu spíše dobrý marketingový počin, který kopíruje půdorys beaujolais. Jestli někdo u nás dokáže technologicky vyrobit víno už do Svatého Martina, tak v některých letech ano, v některých letech ne. Jsou to velmi lehká vína, vína, která nebyla nikdy v sudu," řekl europoslanec a majitel vinařství Tanzberg Vladimír Železný.
Některé vinařské společnosti ani na svatého Martina nečekaly a už svoje první víno představily v říjnu. Do prodeje tak již na konci října uvedla několik druhů mladých vín společnost Nové Vinařství z Drnholce na Břeclavsku. V Rakousku jsou zákazníci podle zástupců společnosti lační po mladém víně, takže s ním vinaři přicházejí už začátkem října.Letošní ročník vína je podle tajemníka Svazu vinařů Martina Půčka nadprůměrný. Výnos je sice nižší, protože letos byly problémy se špačky a v létě byla část hroznů napadena chorobou, kvalita je ale vysoká. V létě dost pršelo, ale září a říjen byly hodně slunečné, což prospělo cukernatosti hroznů. Vyzrálost pak přispívá ke svěží jemné kyselině.
To, že se podařilo domluvit společný postup, vinaři označují za důležité v době, kdy se na trhu výrazně mění poměr ve prospěch dovozových vín. Zatímco minulý rok dosahoval podíl moravských na trhu přes šedesát pět procent, letos už klesá k šedesáti, vinaři začínají mluvit o ohrožení oboru. Především kvůli cenám hroznům dokonce na Břeclavsku vinohradníci hrozili blokádou dálnice. Vinaři se shodují, že kvůli chybné dotační politice z Evropské unie nyní nemohou konkurovat svým kolegům. Zatímco v Rakousku dostane vinař od státu asi 35 000 Kč na jeden hektar, zdejší pěstitel necelých 5000 korun. "Není šance na záchranu. Můžete vymýšlet cokoli. První obětí vstupu do unie budou vinohradníci. Vinaři tou druhou. Nějaký čas budou přežívat tím, že do moravského vína domíchají víno z moštu, který levně koupí z dotovaného moštu v Rakousku," tvrdí Vladimír Železný.
Vinaři mají ve fondu 80 milionů, ale...
Vinaři se navíc stále nedostanou k penězům z Vinařského fondu. Tam si už naspořili přes osmdesát milionů korun především na marketingovou podporu, fond však stále nemá povolení od úřadů Evropské unie k rozdělování peněz. Vinaři kvůli tomu kritizují ministerstvo zemědělství.
Víno je přitom v tuzemsku stále oblíbenějším nápojem a jeho spotřeba rychle na rozdíl od piva nebo tvrdého alkoholu stoupá. Vína se loni spotřebovalo 1,7 milionu hektolitrů, což představuje v průměru 17,5 litru na obyvatele.
I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 30 litrů. Více vína se vypije také na Slovensku.
Do Česka se také po vstupu do Evropské unie a pádu celních bariér stále více vína dováží. Import vína se tak zvýšil o dvě pětiny na 1,29 miliónu hektolitrů. Nejvíce vína se dovezlo z Rakouska, Španělska a Itálie.
