Jde už o druhý pokus najít v rezervaci na Mikulovsku, která je součástí celosvětové sítě biosférických oblastí pod záštitou UNESCO, zásoby těchto surovin.
Polská firma průzkum provádí pro společnost RWE Transgas. Při prvním pokusu Moravské naftové doly v předchozích dvou letech zjišťovaly za pomoci zkušebních vrtů informace o ložiscích pod horou Děvín, nejvyšším vrcholem oblasti. Vrt, který začínal mimo chráněné území, ale neprokázal vydatná ložiska zemního plynu, a od těžby proto firma upustila.
Chtějí otřást zemí
Polští odborníci nyní podle informací deníku Aktuálně.cz chtějí prověřovat ložiska v další části chráněné oblasti, v Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska v okolí Dolních Dunajovic. Seismická měření polských geologů mají určit, zda se v lokalitě nacházejí jiné a využitelné zásoby ropy nebo zemního plynu.
Infobox
DÁLE SI K TOMUTO TÉMATU PŘEČTĚTE:
- Těžaři chtějí do Pouzdřanské stepi
- Proč o výjimkách rozhoduje vláda?
- Fakta o Pouzdřanské stepi
- Ropa na Moravě? Dvakrát jinak
Protože jde o rezervaci, kde platí velmi přísný režim regulující pohyb osob a automobilů, musí o povolení průzkumných prací rozhodnout vláda. Ta bude o žádosti polské firmy jednat dnes, souhlas už dal jak Jihomoravský kraj, tak Správa chráněné krajinné oblasti.
Firma bude moci v této oblasti zkoumat pouze do konce října letošního roku, vozidla geologů se budou moci pohybovat jenom po stávajících cestách. Úplně mají zakázaný vstup do oblastí, kde jsou skalní útvary, musí také dodržovat všechny bezpečnostní předpisy, aby nedošlo k havárii.
Seismický průzkum celé oblasti je přitom jenom první fází celého procesu, který trvá několik let. Odborníci přitom odhadují, že úspěšnost průzkumných prací je asi dvacetiprocentní.
Už v březnu polská firma prověřovala na základě vládní výjimky zásoby ropy a plynu v další národní přírodní rezervaci Pouzdřanská step na Břeclavsku v těsné blízkosti Pálavy. Zjištění geologů nyní vyhodnocují odborníci Moravských naftových dolů. O tom, zda jsou zásoby ropy a plynu v této lokalitě vydatné a vyplatí se je těžit, se rozhodne nejdříve za několik měsíců.
Firmy se těší, lidé brojí
Průzkumné práce i samotnou těžbu ropy a zemního plynu z nových ložisek v tuzemsku neprovází žádné výrazné rozpory, obce proti průzkumu ani proti těžbě neprotestují, firmy totiž odvádějí peníze do obecních pokladen.
Výjimkou jsou lokality v Kančí oboře u Břeclavi, kde s těžbou nesouhlasí ani Jihomoravský kraj a právě Pouzdřanská step. "Je to jenom dobrá zpráva pro ropáky," uvedl ekolog Mojmír Vlašín.
Protesty lidí se objevily také v Beskydech. Se zahájením těžby plynu ze zakonzervovaného dolu ve Frenštátě pod Radhoštěm v Beskydech nesouhlasilo více než dvacet tisíc lidí, kteří podepsali největší petici svého druhu. Otevření ložisek plynu v dole nakonec nezískalo potřebný souhlas ministerstva životního prostředí.
Ropy je málo, ale je kvalitní
Těžba ropy a zemního plynu je v tuzemsku - i přesto, že jde jenom o velmi malou část spotřeby - velmi výnosným byznysem.
Dominantní těžební společnost Moravské naftové doly v roce 2005 měla zisk 2,3 miliardy korun, to je nejvíc v historii firmy.
V Česku firma loni vytěžila 340 tisíc metrů krychlových ropy a 98,75 milionu metrů krychlových zemního plynu. Doly těží na 21 těžebních ložiscích s denní těžbou kolem šesti tisíc barelů ropy a plynu denně.
Moravská ropa je velmi kvalitní, na rozdíl třeba od ruské ropy neobsahuje prakticky žádnou síru. Prodává se za cenu odvozenou od světových cen ropy Brent.
Nová ložiska ropy a zemního plynu firmy hledají především na jihu a východě Moravy.
Jenom na Břeclavsku se dělal minulý rok průzkum na obecních i soukromých pozemcích u Břeclavi na celkové rozloze čtyřicet osm kilometrů čtverečních. Ropu a plyn hledají firmy také na Uherskohradišťsku, menší ložiska jsou i v Beskydech.
