O těžbu na vydatných ložiscích ropy a zemního plynu na okraji areálu, zapsaného mezi památky UNESCO, už tři roky usilují Moravské naftové doly a Česká naftařská společnost.
Zatímco Moravské naftové doly povolení ministerstva pro životní prostředí získaly, Česká naftařská společnost na lokalitu kilometr vzdálenou od vrtu Moravských naftových dolů souhlas nemá.
Expert nebude
V lednu ministr životního prostředí Libor Ambrozek podle informací deníku Aktuálně.cz napsal České naftařské společnosti dopis, ve kterém uvedl, že je připraven pověřit nezávislého experta, aby posudky prověřil.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šulová ale nyní deníku Aktuálně.cz potvrdila, že prověřování hodnocení posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) nebude.
"Pan ministr poslal České naftařské další dopis, ve kterém píše, že ani hodnocení nezávislého experta by nemohlo změnit fakt, že stanovisko EIA je konečné a nelze je měnit," uvedla Šulová.
Infobox
DÁLE ČTĚTE
Spor o těžbu ropy na hranici areálu pod ochranou UNESCO u Břeclavi trvá už téměř tři roky...
Polská Geofyzika Krakov dostala vládní výjimku a může začít hledat ropu a zemní plyn v přírodní rezervaci Pouzdřanská step na Břeclavsku...
Moravské naftové doly patří do skupiny firem podnikatele Karla Komárka Jeho jméno se objevilo i v případu bývalého šéfa společnosti ČEPRO Tomáše Kadlece...
Hlavním problémem projektu České naftařské společnosti je umístění vrtů. "Jedná se zejména o nevhodné umístění těžby ropy do památkové zóny Lednicko-valtického areálu," odůvodnilo zamítavé stanovisko k záměru České naftařské ministerstvo, podle kterého je problémem i to, že oblast je v záplavovém pásmu a slouží jako zásobárna pitné vody.
Důležité stanovisko
Podobné námitky přitom provázejí i záměr Moravských naftových dolů, přesto ministerstvo firmě vydalo souhlasné stanovisko s tím, že stanovilo podmínky, za kterých se může začít těžit. Podmínek pro Moravské naftové doly je přes padesát a týkají se samotné těžby, úpravy okolí vrtů nebo dopravy vytěžených surovin.
Ministerstvo se brání tím, že EIA je jen jedním z dokumentů potřebných pro zahájení těžby, a nejde o dokument rozhodující. "V žádném případě není rozhodnutím o vlastní stavbě," uvedla Šulová.
Konečné slovo má totiž Báňský úřad. Stanovisko ministerstva životního prostředí je ale jedním z důležitých dokumentů.
Podle materiálů potřebných pro schvalovací proces ministerstva životního prostředí chtějí Moravské naftové doly těžit u Břeclavi maximálně třicet tisíc metrů krychlových ropy za rok. V lokalitě se má těžit osm až deset let.
Drahý průzkum
Záměr těžit ropu a zemní plyn na okraji Břeclavi vyvolal i další spory. Město Břeclav těžbu podporuje a s těžaři už uzavřelo dohody o podpoře sportu a kultury ve městě. Proti jsou ale obyvatelé okolí Kančí obory a také vedení Jihomoravského kraje.
Moravské naftové doly jsou na tuzemském trhu dominantní těžařskou společností, loni firma vykázala čistý zisk 2,3 miliardy korun a vytěžila 340 000 metrů krychlových ropy. Česká naftařská společnost zatím pravidelně ropu a zemní plyn netěží.
Vyhledávání nových ložisek ropy a plynu přitom není nijak levnou záležitostí. Moravské naftové doly, které patří do skupiny firem jednoho z největších tuzemských podnikatelů Karla Komárka, jen loni do vyhledávání a průzkumu nových ložisek v Česku, ale také v Pákistánu, Rumunsku a Německu, investovaly skoro 800 milionů korun.
